Fotopasti zachytily nejvzácnější okamžiky v životě rysů v Beskydech i na Šumavě

Fotopasti zachytily nejvzácnější okamžiky v životě rysů v Beskydech i na Šumavě

Raritní záběry zachytila fotopast v Beskydech. Zasloužilá matka, rysice Draža, přenáší v tlamě své mládě. Letní měsíce přinesly podívanou s mláďaty také v Pošumaví.

Fotopasti potvrdily přítomnost vlků v Lužických horách

Fotopasti potvrdily přítomnost vlků v Lužických horách

V Lužických horách se pohybují minimálně dva vlci. Důkazy o tom přinesly fotografie a videa z fotopastí Hnutí DUHA z jara letošního roku.

Na Broumovsku se třetí rok po sobě narodila vlčata

Na Broumovsku se třetí rok po sobě narodila vlčata

Vlčí smečka, pohybující se na Broumovsku a ve východním Podkrkonoší, se rozmnožuje už třetím rokem po sobě. Letošní přírůstky nyní prokázaly záběry z fotopastí Hnutí DUHA, které zachytily zhruba dva měsíce stará vlčata i dospělé vlky. Neznamená to však, že by se počet vlků v území významně zvyšoval. Loňská mláďata během prvního a druhého roku života smečku opouštějí a hledají nová teritoria.

Chovatelé na Broumovsku začínají zabezpečovat svá stáda před vlky

Chovatelé na Broumovsku začínají zabezpečovat svá stáda před vlky

První modelový projekt oplocení pastvin v jádrové oblasti výskytů vlků na Broumovsku - v Teplicích nad Metují – připravilo Hnutí DUHA pro tamějšího chovatele Michala Josku. Ekologická organizace tak začala s praktickou pomocí chovatelům při ochraně stád.

„Chceme obnovit Tvarůžkovou cestu i s alejí“ říkají Olomoučané i Hněvotíňáci

„Chceme obnovit Tvarůžkovou cestu i s alejí“ říkají Olomoučané i Hněvotíňáci

Neředínský horizont a Hněvotín, kde se po více jak 300 let vyráběly tvarůžky v počtech tisíců kusů ročně – víte, co je spojuje? Tvarůžková cesta. K ní se vydalo asi 50 účastníků vycházky z Neředína k aleji směrem na Hněvotín. Účastníci nejvíce ocenili poklidné prostředí zeleně na Neředínském horizontu, veřejný třešňový sad a obdivovali staré topoly v aleji mezi Neředínem a Hněvotínem.

Střílení vlků problémy chovatelů ovcí nevyřeší

Střílení vlků problémy chovatelů ovcí nevyřeší

Pět chovatelů ovcí z Broumovska chtějí soudní žalobou na Ministerstvo životního prostředí prosadit, aby jim stát „umožnil účinnou ochranu před vlky a reguloval jejich počet – jinými slovy aby byl možný jejich odstřel“. V tiskové zprávě zveřejněné na webových stránkách Svazu chovatelů ovcí a koz je uvedeno mnoho nepravdivých a zavádějících tvrzení, které v regionu vyvolávají paniku.

I v parku můžete potkat "nosorožce"

I v parku můžete potkat "nosorožce"

Město Olomouc po dlouhé době přistupuje k rekonstrukci historických olomouckých parků. Rekonstrukci společně připravují nejen zahradní architekti a zástupci města, ale i skupina biologů pod hlavičkou Hnutí DUHA Olomouc.

Depolymerizace plastů ve Šternberku může poškodit zdraví obyvatel

Depolymerizace plastů ve Šternberku může poškodit zdraví obyvatel

Návrh na vybudování depolymerizační linky plastů ve Šternberku budí vášně místních obyvatel. Naše připomínky v procesu posuzování vlivů tohoto záměru na životní prostředí jasně ukazují, že za názorem místních obyvatel nestojí pouze emoce, ale také racionální argumenty hájící ochranu zdraví místních lidí a životní prostředí. Zařízení pod takto složitým názvem se totiž ve svých negativních dopadech příliš neliší od obyčejné spalovny odpadků.

Beskydskou rysici Lauru zastřelil pytlák

Beskydskou rysici Lauru zastřelil pytlák

Mrtvá rysice, která byla v říjnu nalezena poblíž Ostravice pod Lysou horou, zahynula na střelné zranění. Rána na noze po zásahu zhnisala a zvíře zemřelo na celkovou otravu organismu. Vyplývá to z pitevního protokolu, který pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR zpracovala Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně.

Občané Šternberka se jasně postavili proti výstavbě depolymerizační linky na likvidaci plastů

Občané Šternberka se jasně postavili proti výstavbě depolymerizační linky na likvidaci plastů

Zhruba sto občanů Šternberka se nesouhlasně vyjádřilo k výstavbě depolymerizační linky na likvidaci plastů plánované poblíž jednoho z největších šternberských sídlišť. Další podrobnější posouzení záměru požadovaly také ekologické organizace Hnutí DUHA a Arnika, město a městský úřad Šternberk i krajský úřad Olomouckého kraje. Ministerstvo životního prostředí proto rozhodlo, že záměr depolymerizační linky může mít významný vliv na životní prostředí a musí být podrobněji posouzen včetně oficiálního projednání s veřejností.

Lesy Nízkého Jeseníku prodělávají nebývalou kalamitu

Lesy Nízkého Jeseníku prodělávají nebývalou kalamitu

Lesy v podhůří Jeseníků zasáhla v uplynulých dvou letech nebývalá kalamita, která za sebou zanechala rozsáhlá území usychajících lesů. Problematice se věnoval nedávný dokument „Lesy bez budoucnosti?“, který v březnu odvysílala Česká televize v rámci dokumentárního cyklu Nedej se. Spouštěčem kalamity jsou zřejmě klimatické změny a déle trvající sucho, které způsobuje oslabení smrků. Ty jsou pak napadeni kůrovcem a hynou. Nejpostiženějšími jsou oblasti kolem Bruntálu, Města Albrechtic a Šternberka na Olomoucku.

Proč chráníme olomoucké stromy a zeleň?

Proč chráníme olomoucké stromy a zeleň?

Hnutí DUHA Olomouc vstupuje do správních řízení, které se týkají kácení takzvané „mimolesní zeleně“ v Olomouci. Pod tímto označením se skrývají stromy a souvislé keřové porosty mimo pozemky evidované jako les. Podle zákona nelze mimolesní zeleň samovolně ničit nebo poškozovat, protože pro společnost plní celou řadu nezastupitelných funkcí. Pojďme si shrnout základní důvody, proč chránit mimolesní zeleň.