Blýská se Lužickým horám na lepší časy?

Vloženo: 25.3.2021, Typ: Jiné, Vydáno: 25.3.2021, Odkaz na původní článek

 

Lužické hory v poslední době procházejí bolestným obdobím intenzivních lesnických zásahů namířených proti kůrovci. Neopodstatněnou devastaci lesů v řadě případů popsali také pracovníci Hnutí DUHA Olomouc během monitoringu šelem. Správa CHKO Lužické hory nedávno podmínky pro těžby zpřísnila. 


Obr. 1: Stav před kůrovcovou kalamitou a intenzivními zásahy. Pohled z Klíče v roce 2012.


Ještě před několika lety lákaly Lužické hory zdánlivě nedotčenou přírodou turisty, houbaře i romantiky. Bylo však jen otázkou času, kdy se podoba zdejších hlubokých lesů zásadně promění. Historicky zakotveným problémem je způsob hospodaření s velkým podílem smrku, který zde nyní tvoří až 60 %. Přirozená skladba lesa v Lužických horách by přitom měla být tvořena ze 40 % bukem, 23 % jedlí a smrk by měl zaujímat pouhých 14 % [1].  Lesy s vysokým podílem smrků v nízké nadmořské výšce jsou náchylné k napadení kůrovcem. Suchá horká léta a mírné zimy posledních roků uspíšily příchod kalamity.

Velká část území CHKO Lužické hory patří státu a je v péči státního podniku Lesy České republiky (LČR). Podnik na počínající kalamitu reagoval masivním nasazením intenzivních technologií, na jejichž použití získal v červnu 2019 výjimku od Správy CHKO. Důvodem udělení výjimky byla snaha zamezit nekontrolovatelnému šíření kůrovců v lesních porostech, které by vedlo k celoplošnému rozvratu rozsáhlých lesních komplexů.

Pracovníci a dobrovolníci Hnutí DUHA Olomouc území po celou dobu navštěvovali zejména s ohledem na probíhající monitoring velkých šelem formou Vlčích hlídek [2]. I když jsme se s podobou zásahů zcela neztotožňovali, LČR zpočátku braly jistý ohled na zachování přírodních hodnot území. Přesto kůrovcová kalamita postupovala rychleji než lesníci.


Obr. 2: Na rozsáhlých holinách byly ponechávány osamocené listnáče a modříny, které rychle podléhají zkáze vlivem větru. Vyfoceno v prosinci 2020.


V závěru roku 2020 došlo ke kontroverzní reorganizaci LČR [3] a CHKO Lužické hory byla nově zařazena pod působnost Oblastního ředitelství severní Čechy se sídlem v Teplicích. Přestože v té době již bylo evidentní, že kůrovec se i přes velké množství asanačních zásahů dál nekontrolovaně šíří, kácení, které mezitím pozbylo deklarovaný smysl, nabralo na rychlosti. LČR v boji s kůrovcem masivně nasazovaly intenzivní technologie, čímž docházelo k významným změnám struktury lesa a tvorbě velkoplošných holin. Na tomto základě se Správa rozhodla zahájit správní řízení o změně výjimky. Původní výjimka na použití intenzivních technologií  totiž byla udělená k zabránění nekontrolovanému šíření kůrovce, což se státnímu podniku nepodařilo. Za rok 2021 přitom LČR plánovaly vytěžit 500 000 m3 dřeva, více než pětinásobek dosavadního objemu veškerých těžeb (i nekůrovcových) za jeden rok [4].

V lednu 2021 jsme se zúčastnili ústního jednání se zástupci LČR a Správy CHKO v rámci probíhajícího správního řízení. Na jednání jsme představili zjištění, která jsme učinili v terénu [5]. Na řadě míst vznikaly rozsáhlé holiny, na kterých nebyly ponechávány žádné smrkové souše, jejichž kácení nemá smysl, neboť brouk už z nich vyletěl. Tímto hospodařením dochází ke ztrátě lesního prostředí, celé území je osluněné, půda vysychá, dochází k její degradaci, erozi a při deštích odplavení živin. Při odvozu dřeva se navíc často vytváří erozní rýhy, kterými voda místo zasakování odtéká pryč. Odvoz veškeré dřevní hmoty znamená ztrátu biotopu pro řadu různých skupin organismů – například houby, lišejníky, brouky, blanokřídlé, ale i celou řadu obratlovců. A přestože jsou na holinách ponechávány osamocené stromy jako buky nebo modříny, podléhají velmi rychle vlivu povětrnostních podmínek, protože nenadále ztrácejí ochranu, kterou jim po dlouhá desetiletí poskytoval okolní porost. Kvůli nadměrnému kácení se také naše lesy staly významným producentem oxidu uhličitého místo aby jej vázaly [6].


Obr. 3: Pravidelně lze na skládkách dřeva v Lužických horách vídat obrovské procento souší, ze kterých kůrovec již vylétl a na šíření kalamity nemá jejich ponechání na místě nebo odvezení žádný vliv. Ponecháním by však alespoň částečně bylo zachováno lesní prostředí. Vyfoceno v prosinci 2020.


Podle reakce zástupců LČR během jednání vyplývá potřeba odvozu kůrovcových souší zejména z neexistence managementu suchého lesa (na celostátní úrovni) a z nutnosti zajistit bezpečí návštěvníků lesa a lesního personálu. Ponechání jistého procenta stojících souší však obnově lesa napomáhá, protože zachování lesního prostředí umožňuje zastínění povrchu a zadržení vody v lokalitě, časem padlé kmeny tvoří překážku kopytníkům, kteří dnes ve velké míře spásají mladé semenáčky. V takovémto přírodním porostu zásahy lesního personálu pro zmlazení lesa nejsou nutné a nebo mohou probíhat po několika letech, kdy již nestabilní stromy nepředstavují nebezpečí. Ani bezpečnost návštěvníků lesa není ohrožena, pokud jsou odstraněny nebezpečné stromy z okolí silnic a turistických cest. Není jistě možné kvůli zmíněným argumentům pokračovat v dosavadní praxi ničení obrovských ploch lesa v II. zóně chráněné krajinné oblasti.

Za Hnutí DUHA Olomouc jsme proto navrhli několik opatření, která měla za cíl nepříznivý vývoj stavu lesů zvrátit [7]. Cílem těchto návrhů bylo co nejvíce minimalizovat množství zásahů. Z hlediska ochrany přírody je nejvhodnější do těchto lesních ekosystému nezasahovat a ponechat je jejich přirozenému vývoji. Správa CHKO vydala po vypořádání všech připomínek 10. února 2021 rozhodnutí. Nově tak není možné použití intenzivních technologií v nejcennějších I. zónách CHKO, na území přírodních rezervací Vápenka a Luž a ve II. zóně CHKO pak došlo k výraznému zpřísnění podmínek. Nové rozhodnutí dává Správě větší kontrolu nad podobou probíhajících zásahů. Ve II. zóně došlo zejména ke stanovení maximální velikosti holiny na 3 ha, přičemž jednotlivé holiny musí být odděleny pruhy lesa. Bohužel množství souší, které musí být ponechané je zatím i tak malé a nezajistí ochranu lesní půdě před vysycháním. 

Ačkoli jsme navrhovali přísnější omezení používání intenzivních technologií, můžeme rozhodnutí Správy označit za významný posun správným směrem. Správa sice po podrobném posouzení shledala převahu jiného veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody, ale stanovila výrazně přísnější podmínky, jejichž cílem je zvyšovat přírodní hodnoty území. V praxi bude rozhodnutí znamenat zachování části nyní ohrožených biotopů, které poskytnou domov ohroženým druhům rostlin a živočichů v unikátních lokalitách. Hnutí DUHA Olomouc bude situaci v oblastech výskytu velkých šelem včetně Lužických hor nadále sledovat.


Autoři textu: Radek Kříček, Veronika Trávníčková

Autor fotografií: Radek Kříček



[1] Procentuální druhové složení převzato z webových stránek AOPK ČR, Správa CHKO Lužické hory

[2] Více informací o šelmách a Vlčích hlídkách najdete na webu www.selmy.cz 

[3] Během rozsáhlé reorganizace státního podniku Lesy České republiky se rušily čtyři krajská ředitelství, všechny oblastní správy toků a na severní Moravě sloučily lesní správy. Více informací zde: https://www.hnutiduha.cz/aktualne/utajovana-reorganizace-statnim-lesum-neprospeje 

[4] Protokol z ústního jednání ve věci změny výjimky ze dne 12. 1. 2021.

[5] Příklady použití intenzivních technologií v CHKO Lužické hory v říjnu až prosinci 2020 dostupné online zde: https://olomouc.hnutiduha.cz/data/publications/priklady-spatnych-opatreni-luzicke-hory.pdf 

[6] Více informací o českých lesích a CO2 se můžete dočíst například v následujících článcích: 

Hnutí DUHA: Masivní těžba českých lesů začala ovlivňovat klima. Způsobuje více emisí než auta. Dostupné online: https://hnutiduha.cz/aktualne/masivni-tezba-ceskych-lesu-zacala-ovlivnovat-klima-zpusobuje-vice-emisi-nez-auta

Jakub Hruška: České lesy se staly významným emitentem skleníkových plynů. Dostupné online: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakubn-hruska-ceske-lesy-se-staly-vyznamnym-emitentem-sklenikovych-plynu?fbclid=IwAR1l_EGW2YOObobzBHI8XUUl5aW5GvP6gLHQG-agP4DlM4XTMNkWdnob2nY

Zdecimované lesy přestaly vázat CO2. Česku hrozí, že zaplatí desítky miliard za emisní povolenky. Dostupné online: https://archiv.ihned.cz/c1-66874760-zdecimovane-lesy-prestaly-vazat-co2-cesku-hrozi-ze-zaplati-dve-miliardy-eur-za-emisni-povolenky?fbclid=IwAR2YmoD1qo2gReOrKITbiJ2anLhfQWNTbAAFoQeVog7Mk2NmuPZjPF55Gwo

[7] Vyjádření Hnutí DUHA Olomouc ke správnímů řízení o změně výjimky ze základních ochranných podmínek CHKO v ustanovení §26, odst 3, písm. a) zákona, konkrétně zákazu hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie za účelem asanace kůrovcového a kůrovcem ohroženého dříví v I. a II. zóně CHKO Lužické hory dostupné online: https://olomouc.hnutiduha.cz/data/publications/vyjadreni-tezba-luz-hory-1.pdf