Bude Olomouc městem plechových hal?

Vloženo: 2.5.2008, Typ: Tisková zpráva, Zdroj: Tisková zpráva Hntutí DUHA Ololmouc a občanského sdružení Za krásnou Olomouc, Vydáno: 3.5.2008

Až do středy 7. května 2008 může veřejnost připomínkovat „Územní studii lokalit rozvojových ploch pro podnikatelské aktivity v národní rozvojové oblasti RO1 Olomouc", která upřesňuje podrobnější vymezení ploch větších než 10 ha pro podnikatelské aktivity nadmístního významu. Studie zahrnuje území Olomouce a okolních obcí a je k nahlédnutí do 7. května na odboru strategického rozvoje kraje v budově Regionálního centra Olomouc ve 12. patře, místnost č. 1204. Veřejné projednání této studie, během něhož bude podán odborný výklad, se uskuteční 7. května 2008 v 15:00 hod v kongresovém sále Krajského úřadu Olomouckého kraje (Jeremenkova 40a). Připomínky a návrhy k řešení uvedenému ve studii může pak veřejnost podávat nejpozději do 7. května na adresu Krajského úřadu Olomouckého kraje, případně přímo na veřejném jednání. [1] Studie bude posléze podkladem pro zpracování zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, které budou závazné pro tvorbu územních plánů obcí.

Studie hodnotila 14 lokalit vytipovaných jako vhodné pro rozvoj podnikatelských aktivit a z těchto 14 lokalit vybrala jako potenciální rozvojové plochy lokalit 9. Vždy jde o zóny tzv. „na zelené louce", často ve volné krajině (např. u silnice spojující Olomouc se Šternberkem u obce Bělkovice-Lašťany).

Podle studie by několik desítek až stovek metrů hal a průmyslových areálů mohlo lemovat také výpadovku z Olomouce na Ostravu u Bystrovan či Velké Bystřice. Dalším „hnízdem" průmyslových areálů je oblast kolem silnice vedoucí k OC Olympia a kolem výpadovky na Přerov. Poslední z hodnocených lokalit se nachází na kopci nad Olomoucí v katastrálním území Slavonína směrem k obci Hněvotín, kde vlastní pozemky firma Gemo, která zde chce vybudovat tzv. logisticko-technologický park.

Posledně zmiňovaná lokalita je situována na mimořádně kvalitní zemědělské půdě I. třídy ochrany a s likvidací této černozemě projevilo nesouhlas (kromě Hnutí DUHA Olomouc, které záměr kritizovalo už ve fázi zadání změny územního plánu Olomouce) také ministerstvo životního prostředí. Navíc jde o území, které se nachází na kopci a odkud vanou větry směrem na Olomouc.

„Vzhledem k převládajícímu vanutí větru od západu na východ se v Evropě západní strany měst, tzv. West Endy, zásadně ponechávaly vyhrazené pro obytnou zástavbu, zatímco průmysl a doprava se situovaly na východ, aby tak hluk a zplodiny neobtěžovaly obyvatele," upozornil PhDr. Martin Horáček, Ph.D., historik architektury a předseda Občanského sdružení Za krásnou Olomouc. Zdůraznil dále, že „to respektovaly všechny územní plány Olomouce, včetně těch komunistických." Dokonce ještě územní plán z roku 1997 počítal s uchováním tzv. zeleného horizontu nad Tabulovým vrchem, který slouží jako přirozené - a jediné - vycházkové zázemí stovkám obyvatel Neředína a přilehlých čtvrtí. Teprve v poslední době se situace dramaticky změnila: byl vybudován v daném úseku naddimenzovaný obchvat, bez náhrady přetínající staleté a hojně využívané pěší trasy z Olomouce do Hněvotína a Topolan, z původně „zelených" pozemků se salámovou metodou vykrajují úseky pro neregulovanou obytnou výstavbu - a zároveň se na druhé straně čtyřproudové silnice plánuje gigantický (bezmála 1 km čtvereční) skladový areál, jehož minimální a krátkodobý přínos z hlediska pracovních míst (ve velké míře skladníci) sotva vyváží zvýšenou dopravní zátěž, znehodnocení nejúrodnější půdy a devastaci oblíbené rekreační krajiny, exponované rovněž v dálkových pohledech na město.

Mimořádně nepříznivě by plechové přízemní halové stavby příslušného typu narušily rovněž tradiční, velmi malebný krajinný ráz také v další prověřované lokalitě, u Bělkovic, tj. na úpatí svahů Svatého Kopečka a Nízkého Jeseníku. Paradoxně mají být zatíženy právě lokality v blízkosti obcí, kam se v minulých letech řada Olomoučanů vystěhovala, když hledala klidné bydlení v rodinných domech (Hněvotín, Bělkovice, Dolany ad.). Hrozí tak reálné znehodnocení jejich investice. „Zdravé a klidné bydlení by mělo mít prioritu před soukromými podnikatelskými záměry," domnívá se Martin Horáček. Tzv. rozvojové plochy mají již v Olomouci své výhodně situované místo při výjezdech na Přerov a Ostravu a v relativně malém městě, jakým Olomouc je, není důvod k jejich množení, také s ohledem na krátkodobou životnost a pozdější obtížnou a nákladnou rekultivaci jednou zničených pozemků.

„Občané Olomouce a okolních vesnic mají nyní jedinečnou příležitost ovlivnit, kde se budou v budoucnu stavět nové skladové haly, logistická centra a průmyslové areály regionálního významu. Měli by proto svého práva ovlivnit podobu prostředí, ve kterém žijí, využít," uvedla Dominika Kovaříková z Hnutí DUHA Olomouc a dodala: „je však nešťastné, že se lokality pro průmyslové areály a skladovací haly umisťují ve volné krajině, která se tímto ničí. Likviduje se kvalitní zemědělská půda i krajinný ráz."


Poznámky:

[1] text veřejné vyhlášky naleznete na http://www.kr-olomoucky.cz/NR/rdonlyres/00A1075F-E394-4AF8-A44A-A2C202E4CE38/0/oznameni_a_verejna_vyhlaska_US_RO1.pdf