Hájí zastupitelstvo zájmy veřejné nebo soukromé zájmy?

Vloženo: 20.3.2015, Typ: Tisková zpráva, Vydáno: 20.3.2015

Na dnešním zasedání zastupitelstva města Olomouce se projednávala petice, která žádala znovuprojednání zachování zeleně na Neředínském horizontu zastupiteli. Ačkoli bylo připraveno několik návrhů od Mgr. Kovaříkové a Ing. Pejpka, které měly naši petici podpořit, byla petice prakticky smetena ze stolu a to i díky neochotě zastupitelů koalice a KSČM obhajovat veřejný zájem. Mgr. Kovaříková k tomu dodává: „Moc nerozumím tomu, proč nebyl přijat můj návrh o dalším dopracování důvodové zprávy a dalším jednání o petici na následujícím zasedání ZMOl a to ve chvíli, kdy pan primátor Staněk potvrdil projednání mého návrhu ve stejném znění v rámci Rady.“ Její kolega Mgr. Michal Krejčí dodává: „Věřím, že o petici se bude ještě jednat i na zasedání zastupitelstva. Tříhodinová debata je důkazem, že se jedná o důležité téma.“

Bod Petice o Neředínském horizontu byl původně zařazen jako 13. bod jednání, ale díky největšímu počtu přihlášených občanů k diskuzi byl přesunut už jako 4. bod jednání a to hned po prezentaci nadcházejícího mistrovství ve fotbale. Následně byl dán prostor pro občany, kteří se k bodu vyjádřili. V prvním příspěvku bylo poukázáno na chybné uvedení roku v důvodové zprávě, kdy byl zpracován předešlý ÚP. Následně prostor dostal místní občan, včelař a otec 3 synů pan Jan Kubeš, který mimo jiné připomněl, že všichni jím oslovení občané nesouhlasí se zmenšením rekreační plochy na horizontu na zbývající 150m široký pruh a také připomněl, že ač město proklamuje výborné informování o novém ÚP (územním plánu), on ani nikdo z jeho okolí mu nerozumí a nebyl s ním nikterak srozumitelně seznámen.

Miroslav Kutal zastupující Hnutí DUHA Olomouc pak dementoval některé nesmyslné argumenty města a připomněl, že existuje i možnost nižších náhrad škod v případě zpětného navrácení zón do nezastavitelných. Na závěr citoval vyjádření profesora Zatloukala, který připomíná historické souvislosti místa: „„Ve své připravované knize srovnávám Olomouc z hlediska toho, že byla historicky velkou rakouskou pevností, se dvěma dalšími velkými pevnostními opěrnými body rakouské monarchie - Krakovem a severoitalskou Veronou. Ve všech třech městech se zachoval věnec fortů, tvrzí z poloviny 19. století, které jsou dnes stále více oceňovanými památkami. Krakov i Verona je již dlouhá léta využívají mimo jiné  tak, že je propojují zelenými pásy v souvislou, velmi zajímavou, krásnou a obyvateli vyhledávanou rekreační zónu. Totéž se nyní nabízí i v Olomouci na horizontu neředínského návrší. Stačilo by doplnit je alejí a umožnit tak procházejícím se nebo cyklistům pozorovat buď Olomouc nebo na druhé straně výběžky Drahanské vrchoviny.“

Následně byla vedena debata především mezi zastupiteli města, ze které bylo očividné rozporné stanovisko opozičních zastupitelů ze strany Občané pro Olomouc a  ProOlomouc a partnerů koaličních stran. Koaliční strany z velké části hájili zájmy soukromé vlastníků ploch, které můžeme doložit i vyjádřením pana náměstka RNDr. Aleše Jakubce: „Ale já vážně nevidím důvod, proč bychom neměli hájit investiční zájmy firem.“ Tento argument se opakoval z úst pana náměstka i po té, co byla svedena diskuze na účelově převedené plochy v jižní části Neředínského horizontu, které vlastní Technologický park a.s. Při žádosti Ing. Pejpka o změnu územního plánu ve prospěch zachování zeleně na NH navíc zaznělo z úst zastupitelů z KSČM, že nevidí důvod, proč 6letou práci nějak měnit. Tento argument označujeme za demagogický při vedení debaty zvláště ve chvíli, kdy následujícím bodem jednání zastupitelstva jsou desítky změn ÚP, které Rada města předkládá k projednání a schválení.

A jak je to s tím veřejným a soukromým zájmem? Námi a peticí požadované parcely, které se mají navrátit do nezastavitelné plochy, jsou ve vlastnictví ne více jak 300 občanů, ze kterých většina nemá bydliště v Olomouci nebo jsou to právnické osoby jako Technologický park a.s., TANA oční centrum s.r.o. a další. Mezi fyzickými osobami jsou i lidé napojení například na firmu L-INVEST PARTNER s.r.o. Na druhou stranu petici za zachování zeleně podepsalo více jak 500 OLOMOUCKÝCH občanů a stovky další ji podepsat nemohli (především kvůli jinému místu trvalého pobytu), ač nás podporují a v místě bydlí. Dalším argumentem, který zastupitelé zcela nebrali v potaz, je využitelnost stávající plochy jako plochy rekreace pro více jak 17 000 občanů, což je téměř 1/5 všech obyvatel města Olomouce. A ptáte-li se, jak bude nákladné vyplácení škod způsobených změnou na nezastavitelné území, protože tento ekonomický argument je důležitým pro všechny Olomoucké občany? Přesnou částku nikdo nedokáže odhadnout, ale zaručeně tato částka nebude přesahovat prostředky nutné vynaložit na vybudování a hlavně následnou správu infrastruktury nově vzniklé zástavby, údržbu kanalizací, komunikací, osvětlení aj. Otázka, proč v takto unikátně vzniklém prostoru nemůžeme ponechat prostor veřejným zájmům jako je rekreace a plochy pro volnočasové aktivity tak stále zůstává otevřena.

 

Kontakt: Barbora Chmelinová, Hnutí DUHA Olomouc, 736 437 021, barbora.chmelinova@hnutiduha.cz

Projekt podpořila Nadace Karla Janečka ve spolupráci s Fondem Otakara Motejla.