Vloženo: 7.9.2015, Typ: Jiné, Vydáno: 7.9.2015
Celkové počty dřevin a zelených ploch se v Olomouci za poslední roky výrazně snižují. Značná část dřevin je v zanedbaném a dlouhodobě neudržovaném stavu. Na vině je především nedostatečná péče o dřeviny a nízký počet náhradních výsadeb udávaných v podmínkách správních řízení. Správní orgány dlouhodobě nekontrolují stavy náhradních výsadeb a také počet zamítnutých žádostí je téměř nulový. Na ochranu dřevin a zeleně jsme se ptali Báry Hertlové, která se už rok za olomouckou DUHU účastní správních řízení o kácení dřevin v Olomouci a okolí.
Co vedlo Hnutí DUHA Olomouc k tomu, že se v posledních letech více zapojuje do ochrany zeleně?
Myslím, že je to hlavně impuls od samotných olomouckých občanů. Mně samotné chodí co týden nějaký dotaz ohledně kácení a ochrany ploch zeleně nejen v Olomouci. Hodně stromů v posledních letech ubylo a na ostatních jde vidět, že bývají ve špatném stavu. Na stromech je dlouhodobě zanedbaná péče. Lidé si toho začali všímat.
Broukoviště v areálu Fakultní nemocnice v Olomouci (foto: B. Hertlová).
Proč se o stromy nestaráme?
Sama si jsem vědoma především dvou důvodů. Hlavně to jsou peněžní důvody a druhý asi bude představa, že o strom se starat nemusíme. Ve volné krajině se o stromy také nikdo nestará, ale zde nevadí, když spadne větev nebo se strom vyvrátí. To si bohužel ve městě na mnohých místech nemůžeme dovolit a je potřeba se o stromy pravidelně starat. Stromy by bylo potřeba pravidelně kontrolovat a aktuálně reagovat, pokud by se objevil nějaký problém – odlehčit větve, svázat koruny, zajistit praskliny. A to je finančně náročné.
Jak to popisuješ, vypadá to na dlouhodobý proces péče o zeleň. Můžeme ale tedy zachránit stávající zeleň v Olomouci?
No určitě. Letos se nám podařilo krásně obnovit park u heliportu v areálu Fakultní nemocnice v Olomouci. Zde bylo navrženo ke kácení několik desítek stromů a nakonec se nám některé podařilo zachránit a dokonce bych řekla, že kácení bylo v tomto konkrétním případě velmi prospěšné. Navíc jsou zde vysazený nové dřeviny.
To je zvláštní, když člověk, který má na starosti ochranu zeleně, říká, že kácení bylo prospěšné.
V tomto konkrétním případě tomu tak bylo. A největší zásluhu na tom měl velmi profesionální přístup Fakultní nemocnice Olomouc, která si na celé kácení nechala zpracovat posudek. V něm bylo jasně definováno, které stromy by se měly kácet, které stačí ořezat, jaká jsou rizika kácení a jaká bude náhradní výsadba. V posudku ale chybělo zhodnocení vlivu kácení na živočichy. V rámci správního řízení jsme tedy požadovali zpracování biologického posudku na kácení nebo alespoň přítomnost odborníka na transport chráněných živočichů, kdyby se zde nacházeli. Magistrát nakonec vyhověl podmínce přítomnosti tzv. biologického dozoru během kácení. A to se nakonec ukázalo jak klíčové. Kácení u kritických stromů probíhalo postupně po špalcích a díky tomu bylo zabráněno zničení menší kolonie netopýra rezavého. Dutina, ve které kolonie přebývala, byla umístěna na jeden ze stojících stromů a netopýři, po zjištění jejich zdravotního stavu případně dokrmení, byli do dutiny navráceni. Navíc si možná někteří návštěvníci v areálu všimli tzv. loggeru – česky broukoviště. Jedná se o ponechání několika kmenů na místě kácení. Ty pak slouží jako stanoviště pro zajímavé a často i vzácné druhy brouků nebo jiného hmyzu.
Lípa na ulici Mlýnské byla ve velmi špatném zdravotním stavu. Kromě suchých větví byla napadena i tzv. bílou hnilobou. Lípa byla povolena ke kácení.
Takové kácení asi bude hodně drahé. Ale co když jsem majitelem zahrady a chtěl bych si skácet lípu, co mi stíní okna. Taky musím mít u toho tolik odborníků?
To vůbec není nutné. Důležité je si podat žádost o kácení se všemi příslušnými přílohami. Tu posuzují lidé, kteří mají s kácením zkušenosti. Na strom se přijdou podívat, a pokud vidí nějaká rizika v kácení, doporučí se obrátit na odborníky. Pokud žádná rizika na první pohled nejsou známá a je důvod ke kácení oprávněný, následuje povolení ke kácení. Pokud důvod ke kácení není, následuje zamítnutí žádosti. U drtivé většiny kácení přítomnost odborníků na ochranu přírody není potřeba.
A jaké jsou „oprávněné“ důvody ke kácení?
Zákon říká, že kácení je možné ze závažných důvodů. Velmi stručně bych řekla asi tři (určitě jich může být více), ale je vždy na daném úředníku příslušného úřadu, jak rozhodne. Zaprvé strom je v kolizi s nějakou veřejně prospěšnou stavbou (cyklostezkou, dálnicí, stavbou školy, nemocnice aj.). Zadruhé strom poškozuje nějakou stávající stavbu, jak tomu bylo například u podjezdu vlakové tratě u ulice U podjezdu. A třetí je špatný zdravotní stav stromu ohrožující provozní bezpečnost a zdraví obyvatel. Určitě mezi závažné důvody nepatří padající listí nebo zanášení okapových svodů, ale i takové důvody se v žádostech objevují.
Umísťování dutiny pro nalezenou kolonii netopýra rezavého v areálu Fakultní nemocnice v Olomouci (foto: E. Tošnovský).
Jaká je funkce Hnutí DUHA Olomouc v řízeních o kácení?
Mnozí lidé si představují, že vydáváme povolení nebo zamítáme, ale to je funkce příslušného správního úřadu. My jsme tzv. účastníky řízení. To znamená, že můžeme podávat vyjádření, připomínky a odvolávat se proti rozhodnutí. V praxi to znamená, že ke mně přijde žádost, zhruba se podívám, kolik obsahuje stromů, o jaké jde stromy, kde jsou umístěny, na důvody kácení a jestli už mi rukou podobná kácení neprošla zamítnutá. Pak zajdu na místo, strom obhlédnu, nafotím a následně napíšu vyjádření ke kácení – jaká by při kácení mohla být rizika a navrhnu náhradní výsadbu. Na vše mám 15 dní, ani o den navíc.
Jak hodnotíš uplynulý rok z hlediska kácení v Olomouci?
Asi ani tak ani tak. Bohužel i loni bylo vydáno kladné rozhodnutí ke kácení u většiny žádostí o kácení. Byla tak zvolena jednodušší cesta skácení stromu než složitější a finančně náročnější ořezy větví, zajištění prasklin nebo koruny. Pouze v 12 případech jsme s kácením nesouhlasili a u 10 z nich nakonec ke kácení nedošlo. Ve zbylých dvou se nám podařilo prosadit zvýšení náhradní výsadby. Hodně mě mrzí situace na nábřeží Moravy, kde se nám nepodařilo zachránit aspoň některé stromy. Na druhou stranu pozitivně hodnotím navýšení náhradních výsadeb v 39 případech kácení, kdy se více vysadilo než skácelo. U mnohých kácení se nám navíc podařilo kromě stromů navrhnout do náhradní výsadby i další keře, ponechání broukovišť nebo torz stromů. O stromech v Olomouci se nám díky biologickým dozorům nebo biologickým posudkům také podařilo získat mnohem přesnější informace. A do kácení se nám daří zapojovat i místní občany. Sami nás už upozorňují na kácení, chtějí vědět, kde se bude kácet, proč se kácí. Doufám, že tento zájem veřejnosti bude vést k tomu, že se o stromy bude více pečovat a nebude se tolik kácet.
Lipová alej u Smetanových sadů. Důvodem žádosti o kácení bylo zanášení okapových svodů. Ani posudek zpracovaný Agenturou ochrany přírody a krajiny závažné důvody ke kácení neshledal. Alej tak přes nevoli majitelů okolních budov zůstane zachována.
Pokud se chcete připojit k aktivitám dobrovolných strážců zeleně, kontaktujete Barboru Hertlovou na emailu barbora.hetlova@hnutiduha.cz nebo strazzelene@gmail.com.