Lesy Nízkého Jeseníku prodělávají nebývalou kalamitu

Vloženo: 10.5.2017, Typ: Jiné, Vydáno: 10.5.2017

Lesy v podhůří Jeseníků zasáhla v uplynulých dvou letech nebývalá kalamita, která za sebou zanechala rozsáhlá území usychajících lesů. Problematice se věnoval nedávný dokument „Lesy bez budoucnosti?“, který v březnu odvysílala Česká televize v rámci dokumentárního cyklu Nedej se. Spouštěčem kalamity jsou zřejmě klimatické změny a déle trvající sucho, které způsobuje oslabení smrků. Ty jsou pak napadeni kůrovcem a hynou. Nejpostiženějšími jsou oblasti kolem Bruntálu, Města Albrechtic a Šternberka na Olomoucku.

Jaký má kalamita dopad na lesní porosty si lze naplno uvědomit při sledování leteckých záběrů v uvedeném pořadu. Prostředkem léčby lesů, které jsou napadeny kůrovcem, je těžba postižených stromů či spíše celých porostů. Napadené dřevo je vytěženo co nejrychleji, aby se z něj brouci dál nešířili. O rozsahu kalamity tak vypovídá také nebývalé množství kamionů plně naložených dřevem, které lze potkávat v okrese Bruntál. Na zvýšenou nákladní dopravu si již dokonce stěžují obyvatelé obcí, pro které kamiony a poničené komunikace představují značnou zátěž.

V řeči čísel je problém naprosto zřejmý. V roce 2015 bylo pouze na pozemcích pod Lesní správou Bruntál vytěženo z důvodu kalamity 250 tisíc kubíků dřeva, a v roce 2016 více než 500 tisíc kubíků dřeva, ale běžně povolená těžba bývá okolo 110 tisíc kubíků. Takže roční limit těžby byl v uplynulých letech několikanásobně překročen. Prodejní cena dřevní hmoty vlivem masivní těžby a poškození dřeva poklesla přibližně o 20 procent. Vedle ekologických škod jsou tudíž škody také ekonomické.

Problematika je komplexního charakteru střetávají se zde globální příčiny v podobě změny klimatu, tak lokální v podobě nevhodného lesního hospodaření. Změna klimatu se projevuje nerovnoměrným rozložením srážek a nedostatkem vody. Nepůvodní smrkové porosty následkem toho začínají osychat a podléhat napadení houbou václavkou a kůrovcem, což způsobuje celkové chřadnutí a rozpad smrkových porostů.  

Kromě toho se na problému podílí také nevhodné hospodaření v lesích v minulosti, kdy byly vysazovány stejnověké smrkové monokultury, které jsou na rozdíl od přirozeně zmlazovaných lesů nestabilní a více náchylné vůči klimatickým změnám nebo škůdcům. Při snížení hladiny půdní vody není mělce kořenící smrk schopný získat dostatek vláhy a usychá. Především v nižších nadmořských výškách není smrk ve svém přirozeném stanovišti, což je případ právě Bruntálska a Albrechticka.

Miroslav Kutal, koordinátor Hnutí DUHA Olomouc, se k problematice nevhodného lesního hospodaření vyjádřil: „Kůrovcovou kalamitu na Bruntálsku a Opavsku jsme zdědili po minulých generacích lesníků, kteří smrk sázeli tam, kde nemá dobré podmínky k růstu a ani obraně. Je dobré si uvědomit, že kůrovcová kalamita nevznikla proto, že by se kůrovec šířil z nějakých chráněných území, ale že lýkožrout smrkový je přítomen ve všech hospodářských lesích, kde dominuje smrk, zvlášť pokud jsou lesy oslabené.“

Návrh opatření jak v lokálním měřítku podobným kalamitám předcházet, popsal Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí DUHA Jeseníky, který řekl: „Stále více lesníků si uvědomuje, že nejlepším hospodářem v lese je sama příroda, a že pokud vyhovíme jejím požadavkům, neprovádíme holoseče a udržujeme pestrou věkovou i druhovou skladbu lesa - nejlépe přirozeným zmlazováním - tak dostaneme stabilní a vůči klimatickým změnám odolnější les.“

Systematickým opatřením by mohl být nový lesní zákon, který by principy šetrného lesního hospodaření zavedl do praxe. Současný lesní zákon stále umožňuje vysazovat smrk až do sedmdesáti procent pokryvnosti stanoviště, kde by byl přirozeně zastoupen jen jako přimíchaná dřevina nebo vůbec. Bez kvalitního lesního zákona riskujeme, že samotná dobrá vůle lesníků nebude stačit pro včasnou a dostatečnou proměnu našich lesů v klimaticky odolnější ekosystémy.

Zatím došlo k rozsáhlým škodám především v Nízkém Jeseníku. Panují ovšem obavy, že v Jeseníkách by při déle trvajícím suchu mohla kalamita zasáhnout také lesy Hrubého Jeseníku ležící v chráněné krajinné oblasti, kde se nacházejí další rozsáhlé nepůvodní smrkové monokultury. Jaký bude mít průběh pokračující kalamita v letošním roce po teplotně průměrné zimě není jasné, ale Lesy ČR předpokládají, že letos v postižených oblastech vytěží obdobné množství dříví jako v minulém roce. Celá kalamitní situace pak může trvat několik následujících let.

Autor: VÁCLAV MACH

Podpořte Hnutí Duha Olomouc