Na Broumovsku se narodila vlčata, dokazují to záběry z fotopastí

Vloženo: 9.9.2016, Typ: Tisková zpráva, Vydáno: 9.9.2016

Vlci, kteří se na Broumovsku usadili na podzim roku 2015, přivedli letos na jaře na svět minimálně dvě mláďata. Rozmnožování potvrdili během léta pracovníci Hnutí DUHA Olomouc nahraným vlčím vytím a také záběry z fotopastí. V broumovském výběžku se tak nyní prokazatelně pohybují minimálně čtyři vlci. Sestřih záběrů hrajících si broumovských vlčat mění dosavadní pohled na rozšíření vlka obecného v České republice.

 

 

 

První rozmnožování vlků na našem území po více než sto letech bylo v roce 2014 zaznamenáno v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj. Vlci se zde úspěšně rozmnožují již třetí rok po sobě. Znovuosídlení Broumovska vlky a jejich rozmnožování jen potvrzuje trend návratu těchto dříve vyhubených šelem do české krajiny. V České republice se nyní prokazatelně rozmnožily dva páry vlků.

 

Hnutí DUHA Olomouc provedlo na Broumovsku v uplynulých týdnech intenzivnější monitoring zaměřený především na sběr trusu pro analýzu DNA a potravní testy. Výsledky těchto analýz jednoznačně určí původ vlků i složení jejich potravy.

 

Širší okolí výskytu broumovské vlčí smečky poskytuje dostatek kořisti, jako třeba muflony či srnce. Právě regulací těchto přemnožených, divoce žijících kopytníků přispívají vlci k ozdravení celého ekosystému.

 

V oblasti však byly zaznamenány také škody na hospodářských zvířatech, které vyplývají zejména z nedostatečné ochrany pasoucích se zvířat. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR proto chovatelům kromě poradenské činnosti a pomoci při zjištěných škodách nabízí také zapůjčení elektrických síťových ohradníků a zdrojů. Zkušenosti z německé Lužice, kde odhadem žije stovka vlků, ukazují, že škodám je možné předcházet.

 

Hnutí DUHA Olomouc nabízí v rámci právě připravovaného projektu chovatelům ovcí v oblastech, které vlci nově osídlují, také zakoupení pasteveckých psů k ochraně stád, zapůjčení elektrických ohradníků a další odborné konzultace.

 

Videozáznam byl pořízen v rámci projektu podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska „Monitoring evropsky významných druhů šelem ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000“ (více na https://monitoring.selmy.cz), na kterém spolupracuje Hnutí DUHA Olomouc, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Univerzita Karlova, Ostravská univerzita a Správy Krkonošského národního parku a Národního parku České Švýcarsko.

 

Miroslav Kutal, odborník na ochranu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc, řekl: „Postupný návrat vlků do Čech souvisí s rozšiřujícími se nížinnými populacemi vlků v Německu a západním Polsku, kde žije dohromady kolem sedmdesáti vlčích smeček. Záběry vlčat na Broumovsku jsou jedinečné a dokazují, že i v naší krajině mohou šelmy trvale žít, pokud jim to dovolíme. Jak ukazují zkušenosti z řady evropských zemí včetně sousedního Německa, výskyt vlků není v protikladu s chovem ovcí, ale pro snížení škod existují preventivní opatření. Hnutí DUHA i státní ochrana přírody proto s chovateli o problémech debatují a nabízejí jim podporu.“

 

Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště Východní Čechy, Správy CHKO Broumovsko, řekl:

„Když jsme se před třemi lety dozvěděli o ojedinělém výskytu vlků, kteří přes Broumovsko pouze migrovali, nenapadlo nás, že se zde v tak krátkém období budeme setkávat s vlky pravidelně. Podle pozorování a pobytových stop zjištěných během uplynulého roku však můžeme říci, že s vlky je potřebné v oblasti počítat dlouhodobě. Vlci do naší krajiny patří a právě proto se snažíme místním chovatelům hospodářských zvířat nabízet účinnou podporu.“

 

Petr Urban, předseda Okresního mysliveckého spolku Náchod, řekl:

„Výskyt vlka na Broumovsku dokazuje systematičnost a důslednost současné právní úpravy na úseku ochrany přírody a krajiny jak České republiky, tak Evropské unie. Zlepšení přírodních podmínek na čím dál rozsáhlejších území celé Evropy zvyšuje perspektivu existence vlka a s tím spojenými zvyšujícími se stavy této šelmy. Toto všechno s sebou samozřejmě nese i negativa v podobě nesouhlasu části veřejnosti. Příchod takového druhu na území, kde byl dávno vyhuben kvůli škodám na různých aktivitách člověka, je asi v současnosti nejčastějších argumentem. Tak jako výskyt dalších druhů, možnost výskytu vlka v závislosti na jeho ochraně byl předpokládán. A to ne jestli, ale kdy. Proto je v tuto chvíli třeba seriózní a konstruktivní debaty se zainteresovanými subjekty, jak ze strany ochrany přírody, tak i zemědělci a myslivci.“