Vloženo: 29.5.2009, Typ: Z tisku, Zdroj: Olomoucký deník, Vydáno: 29.5.2009, Odkaz na původní článek
Olomouc /ANKETA/ - Panorama Nízkého Jeseníku už „oživuje“ větrný park u Horní Loděnice a Lipiny, kde roste devět větrných elektráren se stometrovými věžemi. Vidět jsou z desítky kilometrů vzdálených obcí na Hané. Oku ochránců přírody, ale i některých obyvatel nový pohled nelahodí. Co na něj říkáte vy?
Místní s větrným parkem, který je největší v Olomouckém kareji, spojují hlavně ekonomický přínos do obecních pokladen.
Ochránci přírody novou „ozdobu“ reliéfu pohoří nesou nelibě.
„Od té doby, se staví, se tím směrem raději nedívám. Myslím, že to krajině nepřidává,“ reagoval šéf olomoucké pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny Jiří Šafář.
„Je to pro mě podobná hrůza jako elektrárna na Svatém Hostýně,“ poznamenal s tím, že naopak elektrárny v Ostružné mu pohledově nevadí, i když stojí na prahu chráněné krajinné oblasti. „Jsou ale místa, kde prostě vhodné nejsou,“ dodal.
Stejně tak pohled na elektrárny nad Šternberkem nedělá radost například starostovi města Jaromíru Sedlákovi.
„Je to věc individuální estetického vnímání a já jako občan stožáry, jak rostou, sleduji pravidelně, když jezdím od Litovle z chaty. Mám z nich rozpačitý pocit,“ popisoval starosta Sedlák.
„Do těchto míst prostě velké větrníky nepasují,“ sdělil soukromý postoj.
„Je to vidět. Registruji, jak to staví,“ uvedla Eliška Dosedělová ze Senice na Hané. „Stavbu vnímám neutrálně: ani ne kladně, ale také ne negativně,“ podotkla.
„Jel jsem vlakem ze Šumperka, a pět jsem jich napočítal. Jsou pěkně vidět,“ přidal se i sedmdesátiletý Pavel Adolf.
Největší park větrných elektráren v regionu vyrůstá mezi Horní Loděnicí a Lipinou. Získal si podporu tamních samospráv hlavně kvůli každoročnímu ekonomickému přínosu do obecních pokladen.
Například starosta Horní Loděnice Gustav Repaň nesouhlasí s tím, že by větrný park krajinu nějak deformoval. Na katastru obce se počítá se šesti větrníky a obec z nich bude mít statisíce ročně.
„To je obrovský přínos. Neměli jsme možnost dosáhnout na dotace, protože nejsme schopni projekty dofinancovat z vlastních zdrojů. Ze čtyřmilionového rozpočtu jsme na investice stěží vyšetřili tři sta tisíc korun,“ popisoval starosta.
„Že se technologie v krajině někomu nelíbí? Je to věc názoru, jiným se zase líbí. A já jsem přesvědčen, že v této lokalitě neznamená žádný negativní zásah,“ sdělil již dříve Olomouckému deníku.
Na zásah do krajiny poukazovali během stavebního řízení zejména rekreanti a obyvatelé Těšíkova. Sepsali petici, v níž se obávali i dopadu na zdraví kvůli dlouhodobému působení infrazvuku elektráren.
Podle investora však projekt posuzovali kompetentní instituce včetně osob autorizovaných v oblasti hluku a životního prostředí, včetně hygieny. Žádná rizika vytýkaná kritiky se podle dřívějšího vyjádření Jiřího Přikryla ze společnosti, která má výstavbu na starosti, nepotvrdili.
Park by měla firma dokončit v červnu. Jde o investici za tři čtvrtě miliardy korun, která je počtem dvoumegawattových větrníků doposud největším budovaným větrným parkem v Olomouckém kraji.
Daniela Tauberová