Plánované těžby Lesů ČR, s.p. v přírodních rezervacích na Valašsku

Vyjádření Hnutí DUHA Olomouc ve správním řízení

Vloženo: 3.6.2010, Typ: Připomínky, Zdroj: Hnutí DUHA Olomouc, Vydáno: 3.6.2010

Hnutí DUHA Olomouc jako účastník řízení č.j. 2467/BE2010 nesouhlasí se záměrem Lesů ČR, s.p., Krajského ředitelství Zlín, s prováděním nahodilých těžeb ve zvláště chráněných územích - přírodních rezervacích Kutaný a Makyta a přírodních památkách Skálí, Vachalka, Smradlavá a Brodská.

 

Odůvodnění:

 

Lesy ČR, s.p. neuvedly ve své žádosti žádný důvod, proč by mělo v přírodních památkách docházet k nahodilým těžbám, nespecifikovaly, jakým způsobem, v jakém rozsahu a v jakých porostech chtějí těžbu provádět.

 

Přírodní památky jsou podle § 36 odst. 1 přírodním útvarem menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem (...) a dle odst. 2 je změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození zakázáno.

 

Přírodní památky Brodská, Skálí, Vachalka a Smradlavá jsou poměrně jedinečné, zachovalé lesní fragmenty s přirozeným nebo přírodě blízkým druhovým složením a oproti okolním porostům vynikají poměrně různorodou strukturou a vysokým podílem mrtvého dřeva. Jsou významným refugiem pro řadu ohrožených druhů, které bohužel v okolních hospodářských lesích většinou nenalézají vhodné životní podmínky. Převážně pralesní charakter těchto přírodních památek je také významným estetickým prvkem.

 

Jakákoliv, byť „nahodilá" těžba je jednoznačné poškozování přírodní památky jak po stránce biologické (odstraňování stromů které mohou být vhodným biotopem, poškozování nižšího stromového patra, narušení klidu řevem motorových pil) tak po estetické (řezy motorovou pilou v „pralese" znehodnocují jeho divokou, nespoutanou podobu a krásu).

 

Na celém území přírodních rezervacích je podle § 34 zakázáno (a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch (...), (e) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů. Žadatel nepředložil výjimku ze zákazu z ochranných podmínek přírodních rezervací podle § 43 ani neprokázal, že jiný veřejný zájem výrazně převyšuje zájmy ochrany přírody

 

Ad písm. (a) V žádosti nebylo specifikováno, jakým způsobem by případná těžba v přírodních rezervací Kutaný a Makyta měla probíhat a není tedy možné posoudit, zda nevyžaduje intenzivní technologie, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému. Domníváme se, že jakákoliv těžba v přírodně zachovalém území způsobuje změnu ve struktuře a funkci ekosystému. Všechny stromy, které by byly „nahodile" pokáceny a odvozeny by nemohly osidlovat organizmy vázané a určitou fázi vývoje lesa nebo konkrétní dřeviny. Jedinečnými biotopy jsou například odumřelé a stárnoucí stromy, na které je vázána řada druhů ptáků, hmyzu, nebo hub.

 

Ad (e) Protože nahodilá těžba stromů není nic jiného než způsob sběru rostlin stromovitého vzrůstu a není ani výkonem práva myslivosti, rybářství, ani sběrem lesních plodů, nelze ji provádět bez toho, aby si žadatel opatřil výjimku ze zákazu z ochranných podmínek přírodních rezervací.

 

Vzhledem k tomu, že v uvedených rezervací je zastoupení smrku, na němž hrozí namnožení lýkožrouta smrkového, vcelku nízké a jeho přítomnost není pro ochranu přírody závažným problémem, považujeme za zcestné, kdyby těžba byla zdůvodňována například potřebou zásahu proti „kalamitním škůdcům". Lýkožrout smrkový bude mít z listnatých porostů s převahou buku jen omezené možnosti výraznějšího namnožení a šíření do hospodářských porostů, kde by mohl způsobit škody. V případě většího (nepřirozeného) podílu smrku v části rezervace je lýkožrout smrkový ideálním přírodním mechanismem k převodu porostů na přírodě bližší podoby, navíc menší zastoupení smrku je přínosem z hlediska výskytu datlíka tříprstého, pro nějž je kůrovec významnou složkou potravy. Případné asanační těžby je tedy smysluplné umisťovat pouze do ochranných pásem přírodních rezervací.

 

 

Miroslav Kutal

Hnutí DUHA Olomouc