Vloženo: 14.7.2016, Typ: Jiné, Vydáno: 14.7.2016
Hnutí Duha Olomouc se přidala k nevládním ekologickým organizacím z regionu Pobečví, které vytvořily občanskou platformu Spojená Bečva. Ta bude sledovat podobu plánovaného vodního díla Skalička u Hranic na Moravě. Společně bude usilovat o to, aby realizace stavby nevedla k nevratným negativním dopadům na celkový ekologický stav řeky Bečvy a byla přijata řešení nezasahující tak razantně do místní krajiny. V neformální platformě se symbolickým názvem jsou dále Unie pro řeku Moravu a Severomoravské regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody.
„Je dobré se zajet na místo zamýšlené přehrady podívat. Je to velmi rovinatý terén, který obklopují kopce se zúženinou mezi Skaličkou a Teplicemi nad Bečvou. Celé podloží je štěrkové, takže když se zvýší voda v řece, chataři okolo štěrkoven to ihned poznají na hladině štěrkových jezer. Voda tu přirozeně v podloží komunikuje s nádržemi. Kvůli tomu například bude muset být kolem téměř 2/3 přehrady vybudován val a některých místech hluboká železobetonová stěna, která zabrání právě komunikaci řeky, nádrže, štěrkoven a okolního podloží,“ vysvětluje Barbora Hertlová Hnutí DUHA Olomouc.
Přehrada s trvalým vzdutím vody zásadně mění vodní režim řeky. Má negativní dopad na splaveninový režim, neboť zachytává přirozený chod štěrků, a také představuje nepřekonatelnou překážku pro migrující živočichy. To je v případě Bečvy katastrofický scénář pro možnosti její ekologické obnovy, protože se jedná o naši největší štěrkonosnou řeku. Samovolně zpřírodněné úseky Bečvy pod přehradou by byly ztrátou splavenin poškozeny.
Zastavení chodu štěrků vodním dílem Skalička znásobí závažné problémy se zahlubováním koryta Bečvy, které nastalo v důsledku její regulace. Řeka zbavená štěrků, na jejichž odnos jinak vynakládá značnou část své energie, si takto uvolněnou sílu vybije ve dnové erozi. Tímto procesem se z původně štěrkonosných řek s mělkým a širokým řečištěm stávají hluboké kaňony zaříznuté do podloží. Tento proces není jen vědeckou teorií, ale důsledky můžete pozorovat v Národní přírodní památce Skalická Morávka u Frýdky-Místku. Zde se řeka zahloubila o více jak 3 metry po té, co byla vybudována vodní nádrž Morávka. Následoval pokles hladiny podzemní vody v širokém okolí.
Hlavním důvodem pro vybudování přehrady má být protipovodňová ochrana města Přerova níže po toku. Unie pro řeku Moravu ale předkládá i návrhy protipovodňových opatření bez vodní nádrže, která zabrání rozvodnění řeky v intravillánu města. Na přehradě vznikne i vodní elektrárna, kvůli které bude muset být v přehradě udržována stálá vodní hladina. Nemůže tak dojít k zadržení takového množství vody v případě povodní na rozdíl od suchého poldru. Obce navíc vítají i využití nádrže jako místa pro rekreaci.
„Bečva má pro českou krajinu hned několik významů. Je to jediná takto velká štěrková řeka v České republice a navíc jako jedna z mála nemá na svém toků větší přehrady. V některých místech doplňuje koryto řeky i lužní les, takže to místy vypadá, jako když proplouváte pralesem!“ popisuje řeku Barbora Hertlová. „Bečva je navíc zvláště po deštích nebo na jaře velmi atraktivní pro vodáky – peřeje, rychlé meandry nebo stromy zasahující do toku, to je to pravé vyžití. Nechápu, proč místo toho obce v okolí budoucí vodní nádrže podporují vznik ploché nádrže plné bahna.“