Vloženo: 1.4.2008, Typ: Připomínky, Zdroj: Hnutí DUHA Olomouc, Vydáno: 1.4.2008
Krajský úřad Olomouckého kraje
Odbor životního prostředí a zemědělství
prostřednictvím
Magistrátu města Olomouce
Odboru životního prostředí
Hynaisova 10
779 11 Olomouc
Magistrát města Olomouce
Připomínky Hnutí DUHA Olomouc k návrhu zadání územního plánu Jablunkov
Podle ust. § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) podáváme připomínky k zadání územního plánu Jablunkov, zveřejněného dne 21. 2. 2008 veřejnou vyhláškou.
A) Zásadně nesouhlasíme s požadavkem č. 141, kterým má být nově stanovená plocha na výrobu a skladování, jak vyplývá z přílohy č. 1 a 2 zadání územního plánu. Tato plocha má být umístěna přímo do migračního koridoru velkých šelem - zvláště chráněných druhů vlka obecného, rysa ostrovida a medvěda hnědého, které patří mezi druhy silně (rys) a kriticky (medvěd, vlk) ohrožené.
Studie zpracovaná na žádost MŽP společností Evernia (Anděl et al. 2007) zhodnotila koridor, protínající silnici I/11 pod estakádou a spojující lesnaté oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd (zakreslený i v příl. 2 zadání územního plánu), jako jeden ze dvou posledních průchodů, kudy mohou velké šelmy přecházet Jablunkovskou brázdou. Druhý se nachází při státní hranici ČR/SR v katastru Mostů u Jablunkova a v současné době je o poznání méně průchodnější než koridor v Jablunkově. Zachování těchto koridorů je předpokladem pro zajištění migrace, související s rozmnožováním, šířením, udržováním genetické variability zmíněných zvláště chráněných druhů živočichů v rámci Beskyd, České republiky i celého horského pásma Karpat.
Rozhodnutím Správy CHKO Beskydy ze dne 14. 2. 2008 byla jako podmínka modernizace železniční tratě uložena povinnost vybudování dvou nových migračních objektů - podchodů pod železnicí, aby průchodnost Jablunkovské brázdy zůstala zachována. Oba dva průchody se nahcázejí v migračních koridorech navržených Andělem el a. (2007). V koridoru "Jablunkov" tak dojde k výraznému rozšíření železničního propustku SO-13-19-10. Realizací nekoncepčních záměrů, jakým výrobní a skladovací prostory v migračním koridoru jsou, by došlo k mrhání veřejných prostředků, protože investice do zajištění průchodu pod železnicí by byla zbytečná. Nekoncepčnost záměru je zřejmá i ze skutečnosti, že vybudování průmyslové zóny není součástí ÚP VÚC Beskydy.
V souvislosti s migračním koridorem dále upozorňujeme, že tzv. „kompromisní řešení", navržené v bodě n) „Požadavků zpracování variant" v textové části územního plánu, které chce koridor „vymezit pouze na plochách, které nejsou pro svůj spád nebo jiné stavebně technické důvody vhodné k zastavění (zástavbu situovat jen na terénu o sklonu do 5 % , zbytek ponechat pro koridor", není kompromisním řešením. Migrační koridor je koridor spojující dvě lesnatější oblasti a jeho umístění nelze navrhovat podle sklonu svahu, ale za podmínky zachování co nejkratsšího propojení dvou oblastí. Koridor, který je byť v jednom místě přerušen nebo významně zúžen, protože bude procházet zastavitelným územím (s nižším než 5% sklonem) se stává v okamžiku realizace výstavby pro velké savce nefunkčním. Nefunkční bude koridor také v případě, pokud nebude zachována přímá spojnice mezi dvěma nejkritičtějšími místy - křížením s selnicí I/11 v místě estakády a křížením se železnicí v místě vybudování nového migračního mostu (viz výše). Při vypracování variant tedy musí být hodnocena na prvním místě současná propustnost a nezastavěnost krajiny stejně jako minimální šířka koridoru 200-300 m a přímá spojnice mezi silniční estakádou I/11 a železničním mostem SO-13-19-10 musí být zachována a upřednostňována před dalšími záměry, které mohou být situovány v jiném, již urbanizovaném území.
Záměr se dále dostává do konfliktu s požadavkem č. 11 bodu f) „Požadavky na ochranu a rozvoj území" textové části ÚP: „Navrhnout konkrétní opatření pro zachování, příp. zlepšení prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy dle podmínek stanovených závaznými právními předpisy a mezinárodními smlouvami, politikou územního rozvoje ČR, ÚP VÚC Beskydy vč. schválených změn případně schválenými zásadami územního rozvoje MS kraje. Navržená řešení v ÚP budou korespondovat s opatřeními k zajištění bezpečné migrace živočichů přes silnici I/11 a železniční trať č. 320 a budou vhodně využívat konfigurace a morfologie terénu nezastavěného území s přihlédnutím k rozvojovým záměrům města." Protože žádné výše zmíněných řešení nebylo v návrhu zadání ÚP doposud navrženo, navrhujeme tímto začlenění migračních koridorů do Územního systému ekologické stability, který má orgán územního plánování možnost vymezit (§ 4 odst. 1 zák. 114/ 1992 Sb.) a zároveň toto konzultovat s Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, který provádí revizi ÚSES rovněž v sousední obci Mosty u Jablunkova.
Dále v návaznosti na výše zmíněný požadavek bodu f ) Návrhu zadání ÚP upozorňujeme Městský úřad Jablunkov na následující právní předpisy a mezinárodní smlouvy:
1) § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., který zakazuje „škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů", kterým jednoznačně dojde při omezení možnosti migrace velkých šelem v případě zlikvidování poslední možnosti jejich průchodu.
2) Čl. 6 Směrnice Rady (92/43/EHS) o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích"), kterou Česká republika po vstupu do EU rovněž implementovala do zákona č. 114/ 1992 Sb., stanovuje: „Jakýkoliv plán nebo projekt, který s uvedenou lokalitou přímo nesouvisí, nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, musí být předmětem odpovídajícího hodnocení svých důsledků pro lokalitu z hlediska cílů jejich ochrany. S přihlédnutím k výsledkům uvedeného hodnocení důsledků pro lokalitu a s ohledem na ustanovení odstavce 4 schválí příslušné orgány dotyčného státu tento plán nebo projekt teprve poté, když se ujistí, že nebude mít záporný vliv na celistvost příslušné lokality, a když si v případě veřejnosti opatřily stanovisko veřejnosti." S přihlédnutím ke skutečnosti, že nařízením vlády č. 135/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam Evropsky významných lokalit (EVL), byla vyhlášena také EVL Beskydy, jejímž předmětem ochrany jsou také všechny tři druhy velkých šelem, požadujeme vyhodnotit vliv navrženého ÚP Jablunkov na EVL Beskydy, podle postupu uvedeného v § 45i zákona 114/1992 Sb.
3) Rámcová smlouva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat, otištěná ve Sbírce mezinárodních smluv č. 47/2006, zejména článek 4: „Strany přijmou vhodná opatření k zajištění vysoké úrovně ochrany a udržitelného využívání přírodních a polopřírodních stanovišť, jejich kontinuity a spojitosti, a rostlinných a živočišných druhů charakteristických pro Karpaty, zejména ochrany ohrožených a endemických druhů a velkých šelem."
Dále článek č. 6: 2. „Smluvní strany usilují o koordinaci územního plánování v hraničních oblastech prostřednictvím tvorby přeshraničních a/nebo regionálních politik a programů územního plánování posilujících a podporujících spolupráci mezi příslušnými regionálními a místními institucemi."
A článek 8: „Smluvní strany provádějí takové koncepce, plány a politiky plánování a rozvoje udržitelné dopravy a infrastruktury, které zohledňují zvláštnosti horského prostředí tím, že berou v úvahu ochranu citlivých oblastí, především oblastí s vysokou biologickou rozmanitostí, migračních tras nebo oblastí mezinárodního významu, ochranu krajiny a biologické rozmanitosti a oblastí zvláště významných pro cestovní ruch.
B) Zásadně nesouhlasíme se záměry č. 13/2 a 21 (nebo 22), které mají ornou nebo luční půdu měnit na stavební pozemky a rovněž zasahují do migračního koridoru velkých šelem. Nesouhlas zdůvodňujeme stejně, jako v předchozím případě A).
Za Hnutí DUHA Olomouc Mgr. Miroslav Kutal
statutární zástupce