Připomínky k čerpací stanci Benzina v migračním koridoru velkých šelem na Jablunkovsku

Vloženo: 28.7.2009, Typ: Připomínky, Vydáno: 28.7.2009

Hnutí DUHA Olomouc se dlouhodobě zabývá ochranou a monitoringem velkých šelem na Jablunkovskou, v současnosti také ve vztahu k migračnímu koridoru. Záměr stavby nové čerpací stanice přímo v jednom ze dvou posledních migračních koridorů (nezastavěných úseků údolí) nepovažujeme za šťastný. Bohužel po prostudování dokumentace musíme konstatovat, že zpracovatel nebyl při hodnocení důsledný a jeho dílo nelze považovat za seriózní dokument, na základě kterého lze objektivně posoudit vliv stavby na životní prostředí, především na druhy zvláště chráněných velkých šelem. Za největší nedostatky považujeme:

1. Nedostatečné vypořádání a zapracování požadavků KÚ do dokumentace

 

1.1. Posouzení vlivu záměru na výskyt a migraci zvěře z hlediska hlučnosti, světelných emisí včetně zohlednění všech kumulativních vlivů (výstavba ekoduktu).

I když výstavba čerpací stanice nezvýší dopravu v daném úseků, rozjíždějící se a brzdící vozidla způsobí vyšší hlučnost než jen v případě průjezdu a stráví na místě více času. Současně může navíc startovat a brzdit několik aut. Hluková studie počítá s intenzitou dopravy u čerpací stanice 90 vozidel/hod,  což představuje 2160 vozidel během jednoho dne. To je 24 x více než současný stav na parkovišti (4 x 22 vozidel - str. 68). Zpracovatelé studie měří hluk pouze v bezprostředním okolí a v referenčním bodě v místě obytné zástavby, záměr je však navržen do průsmyku , kde v případě provozu bude docházet k odrážení zvuku od vozovky a automobilů vzhůru k horskému masivu, čímž se snižuje atraktivita celého koridoru pro velké savce. Tomuto vlivu nelze zamezit protihlukovými bariérami, které pohlcují nebo odrážejí zvuk pouze z bezprostředního okolí.

Ztotožňujeme se závěry Kočvary: „Uvažovaný záměr je v předložené podobě rizikový jak z hlediska budoucího nadchodu,uvažovaného u státní hranice, tak z hlediska existujícího podchodu pod mostem c. 207. V předložené podobě není doporučeno jej akceptovat." Ovšem nelze nijak zaručit, že jím předkládané řešení - zastřešení prostoru mezi čerpací stanicí a kioskem (mimochodem se jedná o zcela standardní způsob provedení čerpacích stanic) problém vyřeší- tímto způsobem nelze odclonit zvýšený hluk brzdících a startujících vozidel právě vjíždějících/vyjíždějících z/do do prostoru čerpací stanice.

V hodnocení rušivého osvětlení oceňujeme snahu nalézt řešení, které má z hlediska rušivého světla menší dopad než současný stav, ale studie vychází ze špatného předpokladu vzdálenosti ekoduktu 200 metrů od čerpací stanice. Ve skutečnosti tato vzdálenost bude kolem 100 metrů (ŘSD, 2008). Nejedná se přitom pouze o vliv na ekodukt, ale také na okolní lesní porosty, kterými budou savci přicházet a budou tedy osvětlením také ovlivňováni. Daleko účelnější proto bude zcela vyloučit noční, večerní a ranní provoz čerpací stanice (viz připomínky 2.1.).

Vyhodnocení možných kumulativních vlivů je chybné a neúplné. Chybí posouzení z hlediska probíhající rekonstrukce železnice v daném useku a  výstavby migračního podchodu. To jsou záměry obecně známé. Nelze vyloučit, že v době výstavby stanice bude stále probíhat rekonstrukce nebo výstavba ekoduktu, čímž bude evidentně docházet ke kumulaci vlivů.

Dále není vyhodnocen vliv „potenciální" rekonstrukce administrativní budovy: RNDr. Kuras k tomu uvádí: „Potenciálně lze spekulovat o budoucí rekonstrukci budovy bývalé administrace celní správy a jejím komerčním využití např. formou hotelu/motelu. Tento záměr by ale měl být posuzován samostatně až v době předložení." V dokumentaci je veden objekt celnice jako „SO 01 Příprava území" (str. 18), z čehož vyplývá, že investor s tímto objektem počítá a je součástí záměru. O tom svědčí uvedení čísla stavební parcely 1923 v dokumentaci (str. 11), na níž stojí právě administrativní budova celnice. Jedná se o zřejmý kumulativní vliv, který rozhodně není žádoucí posuzovat samostatně, tedy tzv. „salámovou metodou", ale současně s výstavbou čerpací stanice.

Proto požadujeme, aby byla dokumentace doplněna:

-          o nové objektivní hodnocení světelného znečištění

-          o nové objektivní hodnocení dopadu zvýšeného hluku

-          o hodnocení kumulativních vlivů rekonstrukce železničního koridoru, výstavby ekoduktu a rekonstrukce administrativní budovy bývalé celnice

 

1.2 Posouzení slučitelnosti záměru s výstavbou migračního objektu pro velké šelmy

 

Zpracovatel dokumentace se dostatečně nevypořádal se skutečností, že čerpací stanice se plánuje v těsné blízkosti plánovaného ekoduktu pro velké savce. Například uvádí: Jsou navržena opatření, která realizaci stavby ve vymezeném prostoru umožňují bez možného ovlivnění. Na základě navržených opatření nebude narušen prostor migrace velkých savců. Na základě těchto závěrů (ekodukt je situován v prostoru mezi čerpací stanicí pohonných hmot a hranicí) je možné konstatovat, že provozem čerpací stanice nebudou dosahovány přeshraniční vlivy." V dokumentaci však není uvedeno jediné zmiňované opatření, které by prokázalo bezkolizní realizaci ekoduktu i čerpací stanice. Naopak autoři operují s nepravdivými údaji: uvádí vzdálenost čerpací stanice od ekoduktu 200 metrů, přitom jen vzdálenost mezi čerpací stanici a státní hranicí je 200 metrů. V dokumentaci se také vychází z předpokládané šířky ekoduktu 40 m, v současnosti je však již k dispozici investiční záměr zpracovaný Ředitelstvím silnic a dálnic (říjen, 2008) s šířkou 80 metrů ve středové části. Vzdálenost plánované čerpací stanice od ekoduktu je podle tohoto dokumentu jen cca 90 metrů, čímž se tyto stavby dostávají do významného vztahu.

Například po výjezdu z tunelu nebudou mít motoristé dostatek času k bezpečnému přibrzdění a odbočení k čerpací stanici, a tak se může zvýšit nehodovost na tomto úseku. Výstavba čerpací stanice tak může zkomplikovat, prodražit nebo i znemožnit budoucí výstavbu ekoduktu, což v žádném případě není žádoucí. Jedná se o zásadní skutečnost, která může realizaci ekoduktu (investici v řádech stamiliónů) výrazně zkomplikovat.

Proto požadujeme, aby byla dokumentace doplněna o skutečné posouzení slučitelnosti záměru s výstavbou migračního objektu (ekoduktu) pro velké šelmy a aby bylo hodnocení obou staveb prováděno současně.

1.3. Analýza zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění

a) stanovení minimální hustoty čerpacích stanic, které zabraňují dopravnímu kolapsu při současné hustotě automobilového provozu v okruhu 20-ti km od záměru

Tento požadavek nebyl vůbec vyhodnocený. Zpracovatel dokumentace pouze se pouze odvolává na skutečnost, že v úseku Třanovice - Nebory - Jablunkov - hranice ČR-SR (cca 30 km) nebude po rekonstrukci žádné odpočinkové místo ani benzinová stanice, a že nejbližší stanice (bez kilometráže) je v Čadci. Přitom v bezprostřední blízkosti za hranicí se na slovenské straně nachází dvě čerpací stanice přímo na silnici E/75. Nejbližší čerpací stanice je vzdálená pouhý 1 km ve slovenském Svrčinovci (Slovnaft), další v Čadci u vlakového nádraží (do 10 km od státní hranice, OMV). V Jablunkově - Návsí je další  čerpací stanice OMV (fotodokumentace v příloze 1).

I pokud čerpací stanice na Slovensku (rovněž v trase Katowice - Athény) pomineme, není pravda, že po zprovoznění obchvatu Jablunkova jsou stávající čerpací stanice v ČR pro tranzitní dopravu nevyužitelné a slouží pouze místní veřejnosti. Například do stanice OMV v Návsí je vytvořen sjezd z hlavní silnice I/11. Další informace o plánovaných stanicích 60 km od stání hranice v Chlebovicích jsou z výše uvedených důvodů irelevantní.

Vzhledem k nákladům na rekonstrukci I/11 je i případná výstavba jednoho odpočinkového místa zanedbatelnou a zároveň samozřejmou a nutnou položkou v rámci projektu nové komunikace) - viz  zpracovatelem v úvodu zmiňovaný zákon č. 104/1997 kde je v § 26 - „Odpočívky" - uvedeno, že podle charakteru provozu se budují odpočívky ve vzájemných vzdálenostech nejméně 25 km („cenové možnosti ŘSD" s tím nijak nesouvisí).

 

b) a c) vyčíslení přínosů/ztrát pro automobilovou dopravu a pohodlí motoristů, pokud

nedojde k realizaci záměru a vyčíslitelné srovnání přínosů, které čerpací stanice přinese pro pohodlí motoristů a ekologické újmy, kterou způsobí výstavba a provoz čerpací stanice

(včetně jejich negativních vlivu na ovzduší a zhoršení migrační propustnosti

území)

 

Pokud zpracovatel není schopen definovat ani vyhodnotit jím proklamované pohodlí motoristů, není záhodno s jeho zvýšením argumentovat. Také nabízené „odpočinutí řidičů a občerstvení bezprostředně po přejezdu hranice" nezní příliš důvěryhodně: pomineme-li čerpací stanice na slovenské straně (přímo vedle čerpací stanice Slovnaftu je restaurace), tak cca po 2 km na české straně se nachází hotel Gruň. Tento hotel situovaný hned u komunikace I/11 má k dispozici jak velké parkoviště (170 míst), tak restauraci a bufety, které umožňuji motoristům odpočinout a občerstvit se.

Nechceme nijak polemizovat s názorem, že „komfort motoristů je důležitou společenskou hodnotou". Z výše uvedeného ovšem vyplývá, že realizací záměru motoristům nenabídneme žádné chybějící služby ani výrazně nezlepšíme jejich kvalitu. Společenský přínos záměru je proto zanedbatelný ve srovnáním se zásahem do biotopů zvláště chráněných druhů, které kromě svých nesporně společenských hodnot mají také pevné zakotvení v zákoně, a v případě Jablunkovska se k ochraně migračních koridorů zavázala navíc Vláda ČR (usnesení č. 550/2006), Ministerstvo průmyslu a obchodu, Moravskoslezský kraj a další subjekty („Deklarace porozumění", 2006).

Dále zpracovatel dokumentace na obhajobu umístění záměru uvádí, že „Investor má podepsané smlouvy na pronájem dotčených pozemků s cílem zajistit služby motoristům osobní i tranzitní nákladní dopravy" (str. 13). Dotazem podle zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím jsme zjistili, že tato informace je nepravdivá (viz příloha 2 - vyjádření obce Mosty U Jablunkova, z kterého vyplývá, že obec žádnou smlouvu uzavřenou nemá).

 

Požadujeme opětovné posouzení smysluplnosti záměru, především:

-          stanovení minimální hustoty čerpacích stanic, které zabraňují dopravnímu kolapsu při současné hustotě automobilového provozu v okruhu 20-ti km od záměru

-          vyčíslení přínosů/ztrát pro automobilovou dopravu pokud nedojde k realizaci záměru

-          srovnání společenské potřebnosti záměru vzhledem k ekologické ujmě, kterou záměr způsobí

 

1.4. Srovnání současného a předpokládaného nárůstu imisí těkavých organických látek (VOC)

 

V případě hodnocení benzenu není uvedeno, jakých imisních hodnot dosahovala lokalita v letech 1997 až 2007, z jakých konkrétních zdrojů zpracovatel vychází a jakou měrou se „přijatá možná opatření v následujících letech" podílela na výsledné korekci, která dospěla k číslu 3,0 μg/ m3. Není  také zřejmé, proč autoři nepočítali s hodnotami z roku 2008 (případně 2009), a proč neprovedli vlastní měření obsahu těchto škodlivých mutagenů v ovzduší.

Rozptylová studie trpí jinou metodickou chybou. Je sice pravda, že v lokalitě v důsledku záměru nedojde k navýšení počtu automobilů, ovšem mnohem více emisí než projíždějící vozy budou vypouštět pomalu jedoucí nebo startující vozidla, která budou na čerpací stanici trávit také delší čas. Studie přitom hodnotí pouze emise z čerpací stanice.

Obecně lze konstatovat, že část dokumentace týkající se emisí je poměrně složitě a nepřehledně zpracována, což pro veřejnost (ale i „poučenou veřejnost"), pro níž je dokumentace především určena, značně komplikuje studium a připomínkování.

 

Požadujeme, aby byla přepracována studie emisí těkavých organických látek a doplněna o výše zmíněné aspekty.

 

1.5. Vyhodnocení možného přeshraničního vlivu záměru a posouzení vlivu záměru na území soustavy NATURA 2000 v souladu s ust. 45i zákona o ochraně přírody a krajiny

Obě dvě posouzení, požadované v závěru zjišťovacího řízení jsou z velké části založena na výše zmíněných studiích (světelná a hluková studie), vycházejících z chybných předpokladů (vzdálenost čerpací stanice od ekoduktu, opomenutí vlivu hluku z rozjíždějících se vozidel aj.), a považujeme je tedy rovněž za chybná.

Kromě zmiňovaných aspektů například nebylo hodnoceno, jaký vliv bude mít zvýšené množství emisí těkavých organických látek na migrující šelmy (s řádově stonásobně citlivějším čichem než člověk) a jaký vliv na ně bude mít větší pohyb osob v této lokalitě - ať už z hlediska hluku, nebo pachu.

 

Požadujeme, aby bylo na základě nově zpracovaných hlukových a světelných studií provedeno nové hodnocení přeshraničního vlivu záměru a hodnocení na území soustavy NATURA 2000 včetně dopadů emisí VOC a zvýšeného pohybu osob v dané lokalitě.

2. Věcné připomínky k záměru

2.1. Omezení nočního provozu

Jedním z dalších opatření, která by mohla omezit negativní dopad čerpací stanice na migrující živočichy spočívá v omezení nočního provozu čerpací stanice, tedy zahájení provozu zpravidla 2 hodiny po východu slunce a jeho ukončení 2 hodiny před jeho západem. Je překvapivé, že zpracovatelé se o tomto opatření nezmiňují, přestože jej navrhli dodržovat při výstavbě čerpací stanice. Pro eliminaci negativního vlivu (hluku, světla, pachů) jej považujeme za naprosto zásadní. Větší časové omezení požadujeme i pro práce na výstavbě čerpací stanice - 2 hodiny po východu / před západem slunce. I v čase 1 hodiny po východu / před západem slunce může být aktivita velkých savců poměrně velká.

2.2. Zastřešení čerpací stanice

 

Z dokumentace není jednoznačně patrné, jakým způsobem bude čerpací stanice zastřešena. Ani řešení navrhované Kočvarou (zastřešení mezi kioskem a stojany) však nepovažujeme za dostatečné. Jedná se o standardní zastřešení běžné zřejmě u všech čerpacích stanic. Za nadstandardní a akceptovatelné řešení považujeme zastřešení parkoviště za kioskem a rozšíření zastřešení směrem na východ až na hranu protihlukové stěny (30 m). Také povrch střechy by měl být v tomto případě upraven - pro lepší včlenění do terénu a tlumení odrážejících se zvukových vln doporučujeme zatravnění.

 

2.3. Silniční povrch

 

Při stavbě nového povrchu v prostoru stanice musí být použita technologie, která má nejlepší vliv na snížení hlučnosti vozidel.

 

3. Formální připomínky

 

3.1. V dokumentaci na straně 44 se v bodě Vibrace a  Doplňující údaje hovoří o demolici původního objektu pekáren. Z dokumentace ani z jiných zdrojů není zřejmé o jaký objekt by mělo jít a požadujeme doplnění informace.

3.2. V části D v bodě Vliv znečištěného ovzduší je uvedeno:„V době provozu čerpací stanice nebude ovzduší znečištěno, jak je dokladováno závěry zpracované rozptylové studie (Ing.Petr Fiedler, 10/2008) a odborným posudkem (Ing.Karel Kořínek, 10/2008)." Jedná se o nesmyslný závěr, neboť čerpací stanice je klasifikovaná jako střední zdroj znečištění, který vždy zhorší ovzduší (byť v normě) v daném místě.

3.3. Světelná studie V kapitole Vnitřní osvětlení je uvedeno: „Bylo by vhodné osadit do okenních otvorů žaluzie. Je zřejmé, že by jejich přítomnost zhoršovala kontrolu dění před kioskem. Z tohoto důvodu považuji jejich použití za výjimečné - například v době kdy lze předpokládat, nebo bude nahlášen pohyb velkých šelem či jiné fauny." Úsměvné doporučení. Pohyb velkých šelem nebo jiných zvířat nelze dopředu předvídat, jejich přítomnost v regionu je trvalá a vůbec si lze těžko představit, že by na pokyn ochrany přírody nějaký zaměstnanec čerpací stanice stahoval žaluzie.

 

3.4. Vliv na flóru, faunu a ekosystémy (str. 70): „Pro minimalizaci účinku světla je žádoucí zastřešení celého prostoru a intenzivní nevyužívaní komunikace paralelní s mostním objektem č. 207."  Hnutí DUHA by zajímalo, jakým způsobem si autoři ono „intenzivní nevyužívání komunikace" představují a jakým způsobem ho zajistí.

 

 

Závěr

Vzhledem ke zmíněným závažným nedostatkům studie požadujeme vrátit celou dokumentaci zpracovateli k přepracování a doplnění.

 

 

Mgr. Miroslav Kutal

koordinátor Hnutí DUHA Olomouc

 

Související odkaz: Nová čerpací stanice na Jablunkovsku může omezit migraci velkých šelem (Tisková zpráva Hnutí DUHA Olomouc, 28.7.2009 )