Připomínky k žádosti Lesů ČR, s.p. o předběžný souhlas k těžbě v ptačí oblasti Horní Vsacko

Vloženo: 21.7.2009, Typ: Připomínky, Zdroj: Hnutí DUHA Olomouc, Vydáno: 21.7.2009

Pracovníci Hnutí DUHA Olomouc se seznámili se záměry lesních težeb v 55 porostních skupinách státního podniku LČR, Lesní správy Vsetín, nacházející se na území prvních a druhých zón v CHKO Beskydy a současně v Ptačí oblasti Horní Vsacko.

Jako účastník řízení uplatňujeme následující připomínky:

1)      Některé porosty jsou velmi cenné z biologického, především ornitologického a entomologického hlediska - jedná se o starší jedlo-bukové lesy věkově rozrůzněné, většinou včetně stojících souší nebo na zemi ležících kmenů. Tyto porosty jsou často  posledními fragmenty přirozených lesů mezi smrkovými monokulturami nebo mlazinami. Pro zachování populací druhů, které jsou v PO Horní Vsacko předmětem ochrany je nevyhnutelné zachovat tyto porosty jako potenciální nebo skutečná hnízdiště a zdroje potravy (larvy hmyzu vyvíjející se ve starých stromech nebo jejich torzech). Zároveň se jedná o porosty ekonomicky málo využitelné, s křivolakými kmeny,  často rostoucími na strmých kamenitých svazích, v prudkých korytech potoků, na podmáčených lokalitách, kde by ani jednotlivý výběr nebyl příliš efektivní a mohl by narušit půdu, vodní režim nebo nově vznikající podrost.

U následujících porostů proto požadujeme bezzásahový režim: 311 C 12 (fragmenty mezi smrkovými mlazinami), 311 E 13, 322 E 11, 409 C 11/1c (jižní a spodní část porostu v terénní depresi), 418 D 13/1c (severní část na hranici revíru), 419 A 13 (východní část), 505 C 13, 507 C 11 (severní a západní část), 507 E 13, 509 B 13, 509 B 13, 518 B 13, 518 C 12 (střední část - nad i pod chodníčkem), 519 A 12 (severní část - pod „Téčkem" a podél potoka).

 

2)      Další porosty, rovněž velmi cenné z biologického hlediska (zejména pro ptačí druhy, které jsou předmětem ochrany) se od předešlé skupiny liší menším zastoupení mrtvého dřeva a také v možnosti výběrné těžby za předpokladu, že bude ponecháno vždy minimálně 50 stromů na hektar na dožití, aby byla zajištěna kontinuita lesního prostředí.

U následujících porostů lze provádět těžbu výběrem, ale maximálně šetrným způsobem (v zimním období) a tak, aby zůstalo minimálně 50 stromů mateřského porostu na hektar: 305 C 8, 311 C 12 (západní část), 311 D 12, 407 D 13, 411 D 12, 413 E 11 (spodní část - „Kubičena"), 413 B 11 (západní část), 413 C 11 (pod cestou mimo 20-30 metrů od potoka) 418 D 13/1c (severní část- pod modro tur. značkou a jižní část), 419 A 13, 505 B 13, 505 E 12, 507 C 11 (západní část), 509 A 13, 515 C 13, 515 E 12 (východní a střední část nad „Téčkem") 518 B 13 (jižní část).

 

3)      Jiné porosty nedosahují kvality předešlých skupin (byly vychovávány jako hospodářské lesy), ale jsou v širším okolí posledními fragmenty vysokého lesa. Jejich domýcením by došlo k výrazné změně lesního prostředí, které poskytuje ptačím druhům když ne hnízdiště, tak především úkryt, stín a zdroj potravy. Přitom je i z lesnického hlediska tyto stromy vhodné zachovat jako semennou banku (často jsou v okolí nepůvodní smrkové mlaziny) a postupným stárnutím začnou být příhodné i pro dutinové hnízdiče (strakapoud bělohřbetý,datel černý, lejsek malý).

 

Zachování minimálně 50 stromů na hektar (především listnáčů a jedle) při těžbě podrostním způsobem požadujeme u následujících porostů: 218 B 11 (sice jde o hospodářské smrkové lesy, ale v ochranném pásmu NPR Razula), 324 A 13, 409 B 12, 409 C 11/1c (severní těžba) 410 A 13/1b, 413 E 11 (střední a jižní část, kde prochází chodníček, v severní části jen v dolních partiích, ne v části „Kubičena") ) 413 C 11 (nad cestou), 417 A 12 (jižní a stření část-spodní partie), 509 C 13, 510 C 10, 515 D 13 (spodní partie) 515 F 12 (JZ část pod chodníčkem), 519 C 12 (jižní část), 519 A 12 (jižní část).

 

4)      Některé porosty jsou uváděny k domýcení, ale přitom nejsou připraveny pro podrostní způsob hospodaření, a vznikla by tak holoseč, která by se zalesnila nejspíše smrkem nepůvodní provenience. Tento postup má pak následný negativní dopad jednak pro dutinové hnízdiče, vyžadující odumírající nebo staré stromy, a jednak pro jeřábka lesního, který vyžaduje víceetážové porosty a ranná stádia sukcese (Jůzová & Krupa 2008). Takové podmínky nejlépe zajistí diferencovaný různověký porost obhospodařovaný maloplošně - buď skupinovým výběrem nebo kotlíky. Ani jednotlivý výběr není v tomto případě ideální.

 

V následujících porostech proto požadujeme postupnou diferenciaci porostu maloplošnou skupinovou, případně výběrovou těžbou: 218 C 11, 218 D 12, 224 A 10, 224 E 10, 229 D 11, 302 D 13, 305 C8, 505 B 13 (v některých částech porostu), 505 C (východní část s výjimkou 20-30 metrů podél potoka ) 509 C 13 (v některých částech porostu), 510 C 10, 515 F 12 (kromě jihozápadní části pod chodníčkem), 407 C 12, 409 C 11/1c (střední část porostu), 413 A 11 (východní část), 413 B 11 (východní část), 413 D 11, 418 C 12, 505 C 13 (východní část), 509 C 13 (část porostu), ), 510 D 10, 511 A 10, 511 B 11, 515 D 13 (horní partie), 515 E 12 (západní část), 515 F 12, 518 C 12 (mimo střední část), 519 C 12 (severní část),

 

5)      V některých i výše zmíněných porostech se hojně zmlazuje jedle, profitující ze zástinu v mateřském porostu. Domýcením nebo prosvětlením však z většího světla začne profitovat především buk a jedli postupně vytlačí. Pro lesní ptačí druhy, které jsou předmětem ochrany v PO Beskydy je však jedlobukový, ne čistě bukový podrost potřebný. V procesu rozpadu se jedlové zlomy často stávají významným zdrojem potravy i hnízdištěm. Pro zajištění kontinuity vhodných podmínek je nezbytné, aby zastoupení jedle neklesalo v nejmladších věkových kategoriích.

Kromě některých výše zmíněných porostů, kde zachování jedle může zajistit citlivé výběrné hospodaření nebo ponechání mateřského porostu požadujeme zvýšenou pozornost také v následujících porostech: 311 C 12, 413 A 11 (západní část), 417 A 12 (na hranici revíru).

 

6)      Necitlivá těžba v okolí potoků může mít negativní dopad řadu vodních živočichů, z nichž mnozí jsou součástí potravních řetězců zahrnující ohrožené ptáky: například obojživelníci jsou potravou čápů černých, dvoukřídlí potravou lejsků malých. Lesní potůčky hrají ve vývojovém cyklu zmíněných skupin vodních živočichů významnou roli. Požadujeme proto, aby těžby neprobíhaly v blízkosti lesních potůčků (20-30 metrů nebo po hranu zářezu), pramenišť ani jimi nebylo stahováno dřevo zejména v následujících porostech: 229 D 11, 322 E 11, 407 C 10, 409 A 11 (střední část), 409 C 11, 410 A 13/1b, 413 C 11, 413 D 11, 413 E 11 (Kubičena), 418 D 13/1c (východní část), 419 A 13 (západní část), 509 A 13, 509 B 13, 509 C 13, 511 B 11, 515 E 12, 515 D 13, 518 C 12, 518 B 13, 519 A 12.

 

7)       Některé vyznačené těžby byly již provedeny bez předběžného souhlasu Správy CHKO Beskydy: jedna holoseč se nachází v porostu č. 311 D 12, část lesa již bylo vykáceno také v porostu č. 322 E 11. Tento postup je jasným protizákonným jednáním žadatele. Orgán ochrany přírody by měl před vydáním rozhodnutí prošetřit tuto záležitost.

 

8)      Z důvodů poměrně obsáhlého záměru žadatele a pravděpodobně rozdílných názorů na způsob nejvhodnějšího způsobu těžby navrhujeme uspořádání ústního jednání, které může být spojeno s promítnutím snímků z předmětných porostů a případně také terénní pochůzkou na některé sporné lokality.

 

 

Zdůvodnění

 

Ptačí oblast Horní Vsacko byla vyhlášena právě z důvodů výskytu druhů ptáků, kteří jsou zároveň kriticky nebo silně ohroženými druhy: Jedná se například o čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka  lesního  (Bonasa  bonasia),  strakapouda   bělohřbetého   (Dendrocopos  leucotos),  datlíka tříprstého  (Picoides  tridactylus),  lejska  malého (Ficedula parva) (nařízení vlády 686/2004 Sb.). Pro tyto druhy je klíčová přítomnost  starých jedlo bukových porostů, kde nacházejí potravu a vhodné prostory k zahnízdění. Návrh těžby, jak je zamýšlený by znamenal snížení zastoupení nejstarších jedlobukových porostů, v některých částech výrazný úbytek vysokého lesa.

 

Většina porostů navržených k bezzásahovosti nebo výběrnému hospodaření byla zařazena do tzv. jádrové oblasti ptačí oblasti Horní Vsacko, definovaných ve studii D. Křenka (2006). Naproti tomu potřeba diferenciace stejnověkých porostů v druhé zóně CHKO Beskydy v ptačí oblasti Horní Vsacko je v souladu se závěry studie kurovitých ptáků v Beskydech (Jůzová & Krupa 2006).

 

Pro přehlednější situaci požadovaných opatření v jednotlivých porostech přikládáme tabulku (příl. č. 1).

Plán péče o CHKO Beskydy, schválený odborem ochrany přírody MŽP dne 12. 1. 1999 pod č.j. OPP/33/1999, charakterizuje povolenou činnost ve II. zóně následovně (str. 52):

 

„Cílem přírodě blízkých hospodářských opatření je udržení přírodních hodnot, postupné zvyšování druhové a prostorové diverzity ekosystémů a odolnosti porostů. V porostech blízkých přirozené druhové skladbě je podporována v maximální míře přirozená obnova, věková a prostorová diferenciace. Porosty s nevhodnou druhovou skladbou budou postupně přeměňovány ve prospěch stanovištně a geneticky vhodných dřevin. Z hospodářských způsobů je upřednostňována podrostní maloplošná forma přizpůsobena stanovišti (okrajová, pruhová, skupinová). V této zóně mohou být podle potřeby použity i ostatní hosp. způsoby a jejich vhodné kombinace. Holoseč je omezena pouze na přeměny stanovištně nepůvodních dřevin (smrkových monokultur).   (...)

(...) V rámci porostních skupin nesmí dojít při obnovních těžbách ke snižování současného zastoupení jedle a listnatých dřevin, naopak důsledným uplatňováním přirozené obnovy v kombinaci s umělým zalesňováním na vhodných stanovištích musí být dosaženo postupného zvyšování jejich zastoupení."

 

 

 

 

 

Mgr. Miroslav Kutal

koordinátor Hnutí DUHA Olomouc