Proč chráníme olomoucké stromy a zeleň?

Vloženo: 30.3.2015, Typ: Jiné, Vydáno: 30.3.2015

Hnutí DUHA Olomouc vstupuje do správních řízení, které se týkají kácení takzvané „mimolesní zeleně“ v Olomouci. Pod tímto označením se skrývají stromy a souvislé keřové porosty mimo pozemky evidované jako les. Podle zákona nelze mimolesní zeleň samovolně ničit nebo poškozovat, protože pro společnost plní celou řadu nezastupitelných funkcí. Pojďme si shrnout základní důvody, proč chránit mimolesní zeleň.

A jaké jsou důvody pro ochranu dřevin? Nebudete tomu asi věřit, ale zjistili jsme jich více jak deset! Zeleň má pro lidi ve městech především funkci hygienickou, protože zlepšuje kvalitu vzduchu tím, že snižuje množství prachových částic a škodlivin, dále pak tlumí hluku a produkuje kyslík. Některé dřeviny pak mohou mít baktericidní nebo repelentní účinek.

Stromy jsou účinným filtrem škodlivých látek uvolňovaných do ovzduší především z automobilové dopravy (1. důvod) . Spolu s oxidem uhelnatým, oxidy dusíku a přízemním ozónem pohlcují stromy prachové částice, na kterých jsou navázány toxické látky. Takto lze vysazováním stromů snížit znečištění ovzduší prachem až o čtvrtinu, proto se může neuvážené kácení projevit na zhoršení zdravotního stavu obyvatel. 

Zeleň funguje jako protihluková bariéra (2. důvod). Pásy zeleně jsou schopny snižovat hluk o 10 až 12 dB. Zeleň o šířce 40 až 50 metrů pohltí 20 až 25 dB. Nejvýznamnější tlumicí účinek mají volně rostoucí sestavy stromů a keřů doplněné travnatými plochami.

Baktericidní účinek mají dřeviny tím, že zachycují prach, na kterém jsou navázány mikroorganismy (3. důvod), a některé dřeviny také vylučují fytoncidy, což jsou silice a pryskyřice, které zastavují množení a růst mikroorganismů (4. důvod). Schopnost odpuzovat hmyz (repelentní účinek) mají břízy, jalovce a topoly.

Zeleň se podílí na zlepšení mikroklimatických podmínek, takže zejména ve větších sídlech má klimatickou funkci.

Zeleň ovlivňuje teplotní režim ochlazováním a vyrovnáváním teplotních výkyvů. Díky zeleni je půdní povrch méně prohříván a zároveň chráněn proti vyzařování. Teplota ve stínu stromu bývá za slunečného letního dne až o 3 °C nižší než teplota ve stínu neživého objektu. Jedná se tak o nejlevnější klimatizaci, kterou známe (5. důvod).

Zeleň nejen vyrovnává teplotní výkyvy, ale také přirozeně doplňuje vzdušnou vlhkost (6. důvod). Relativní vlhkost vzduchu je o 5 až 10 % vyšší na plochách zeleně než na plochách bez zeleně a ve večerních hodinách je tento rozdíl až 20 %. Proto také většina lidí se raději pohybuje po parcích než po městě. Lépe se jim tu dýchá, méně kašlou a navíc díky nižší teplotě jsou vystaveni nižšímu tělesnému stresu.

Vhodně umístěná liniová zeleň (větrolamy) zmírňuje proudění vzduchu až do vzdálenosti 20x výšky porostu za linií a zhruba 10x výšky porostu před linií.

Zelené plochy se stromy také zachycují srážkovou vodu a zabraňují jejímu rychlému odtoku, čímž plní funkci protierozní a stabilizační.

Zeleň je prvkem protierozní ochrany, protože často slouží k přerušení spádnice a zpevňuje břehy vodních toků (břehové porosty, 7. důvod). Pásy zeleně převádí povrchový odtok do půdy vsakováním, čímž zvyšují retenci vody v krajině (8. důvod). Předcházejí tím vzniku povodní a zlepšují vodní bilanci v lokalitě.

Stromy a keře vytvářejí životní prostor (biotop) dalším organismům, čímž plní ekologickou funkci. Staré a dožívající dřeviny jsou bohatým ekosystémem s pestrou paletou různých druhů organizmů. V zastavěném území obcí jsou stromy a křoviny často jediným útočištěm hmyzu, drobných živočichů, ptáků a netopýrů (9. důvod). Rozptýlená zeleň zlepšuje a stabilizuje ekosystémy přetvořené zemědělskou činností s narušenou samořídící schopností.

Většina lidí vnímá stromy pozitivně a přeje si je, z čehož se odvíjí neméně důležitá funkce estetická a psychoregulační.

Uspořádání prvků rozptýlené zeleně, jejich plošný podíl, velikosti, tvary a druhová skladba spoluvytváří typický krajinný ráz. Mohou tvořit i krajinné dominanty. Přerušuje jednotvárnost krajiny, doprovází cesty, vodní toky a zlepšuje vizuální stránku hospodářských stavení v krajině. Stromy zvyšují rekreační potenciál krajiny a často také doprovází sakrální stavby (např. boží muka, 10. důvod). Je dokázáno, že v místech s nedostatkem zeleně dochází k více trestným činům.

Díky zeleni můžeme získávat dřevo, plody, medonosné květy nebo rostlinná léčiva, což znamená, že pro nás má také produkční funkci (11. důvod).

Důsledkem zmíněných funkcí není pouze fakt, že mimolesní zeleň je chráněna zákonem, ale také skutečnost, že jsou stromy nemovitým majetkem, jejichž hodnotu lze vyčíslit.

V praxi se to projevuje tak, že zeleň zvyšuje hodnotu nemovitostí, protože zvyšuje komfort bydlení. Cena bytů s výhledem do zeleně může být až o desítky procent vyšší, než je obvyklá cena v příslušné lokalitě. Například v takových městech jako je Paříž, Londýn nebo New York jsou byty s výhledem do parků nejdražšími lokalitami.