Projekt „Olomouc - tramvajová trať Tržnice - Trnkova"

Vyjádření Hnutí DUHA Olomouc k oznámení záměru EIA

Vloženo: 17.12.2009, Typ: Připomínky, Zdroj: Hnutí DUHA Olomouc, Vydáno: 17.12.2009

V souladu s ust. § 6 odst. 7 zák.č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen „zák.o EIA"), předkládáme následující vyjádření k oznámení záměru „Olomouc - tramvajová trať Tržnice - Trnkova", které bylo zveřejněno na úřední desce Krajského úřadu Olomouckého kraje dne 27. 11. 2009.

 

1. Zmatečnost oznámení

V prvé řadě název dokumentu nekoresponduje s jeho obsahem. Podle názvu by se mohlo zdát, že předmětem posouzení je pouze tramvajová trať (tj. železniční těleso), a to od Tržnice až po ul. Trnkovu. Z obsahu oznámení však vyplývá, že součástí záměru je také vybudování tzv. propojné komunikace, tj. silničního tělesa. Navíc posuzována je pouze část od Tržnice po vyústění na ul. Velkomoravskou, což je z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí neakceptovatelné, neboť tramvajovou trať nelze řešit tak, že koleje budou náhle zaslepeny bez točny či jiného logického ukončení. Jestliže je známo, kam až bude tramvajová trať vést, je nezbytné podrobit posuzování CELÝ ÚSEK, ne jen jeho část.

V nesprávném označení spatřujeme matení veřejnosti tím, že čtenář úřední desky může nabýt dojmu, že se posuzuje POUZE tramvajová trať. Ve skutečnosti je však posuzována také nová komunikace, o níž název dokumentu mlčí. Dotyčný dále může mít pocit, že se posuzuje celá trať, tj. až na Trnkovu ulici, což však není pravda.

 

2. Chybějící varianty

Zásadně nesouhlasíme s umístěním propojné komunikace a tramvajové trati na pravý břeh Mlýnského potoka. Toto řešení způsobí zničení klidové zóny města, která má potenciál stát se rekreační oblastí pro jeho obyvatele. Umístěním rušné komunikace a tramvajové trati do těchto míst však dojde ke znehodnocení této lokality z hlediska možného rekreačního využití.

Dále nesouhlasíme s tím, že propojná komunikace a tramvajová trať jsou posuzovány odděleně od obchodního centra - Galerie Šantovka. Pokud by byl tento záměr posuzován jako celek, mohl být zpracován ve variantách různých druhů napojení, které jak je nám známo, byly v minulosti diskutovány. Předložená varianta napojení byla vybrána, aniž by byly posouzeny vlivy na životní prostředí zbývajících variant. Podle našeho názoru by bylo možné, že by jiná varianta napojení (např. komunikací ústící do ulice Witgenstteinova, která není dopravně tak vytížená jako ulice Velkomoravská; tím by také nebylo nutné na ul. Velkomoravské budovat novou světelnou křižovatku, která má bezesporu negativní vliv na plynulost dopravy) byla pro životní prostředí příznivější.

 

3. Zavádějící údaje o dopravě

Namítáme použité vstupní údaje - intenzita dopravy z roku 2005. Jde o zastaralé údaje, o čemž se lze přesvědčit prostým porovnáním údajů z celostátního sčítání dopravy 2005 a údajů hodinové intenzity zjištěné měřením, kdy v druhém případě na méně vytížených komunikacích byl zjištěn poměrně vyšší počet vozidel. Je tedy zřejmé, že kdyby se měření provedlo i na ostatních komunikacích (tř. Svobody, tř. 17. listopadu), byly by údaje vyšší, naopak na ulici Velkomoravské po zprovoznění obchvatu města by byly naměřené počty automobilů nižší.

Zásadně nesouhlasíme s kalkulováním provozu Východní tangenty a se započítáním jejího vlivu na dopravní situaci v okolí lokality Šantovka. Se zprovozněním Východní tangenty se počítalo také při výpočtech dopravního zatížení ulic Rolsberské a Přerovské v souvislosti s výstavbou obchodního centra Hornbach v roce 2003. Do dnešního dne (6 let!!!) nebyla Východní tangenta zprovozněna a veškeré výpočty, na základě kterých byla výstavba Hornbachu povolena, jsou tak naprosto mimo realitu. S ohledem na tuto skutečnost, dokud stavba Východní tangenty nebude mít alespoň vydaná potřebná povolení (v současnosti ještě není ani dořešena její trasa v územním plánu), kategoricky nesouhlasíme s jejím zahrnutím do dopravního posouzení a je potřeba pracovat s variantou, kdy Východní tangenta nebude vybudována. Dokud Východní tangenta nebude skutečně vybudována, neměly by být povolovány žádné záměry, které mají takto výrazný vliv na zvyšování zátěže centra města dopravou.

 

4. Vliv na faunu, ÚSES a ekosystémy

Nesouhlasíme s výsledkem posouzení vlivu záměru na lokální biokoridor LBK29.

Funkce biokoridoru LBK 29 a biocentra LBC 29 bude výrazně omezena, protože lokalita bude intenzivně rušena dopravou, která bude nově vedena v bezprostřední blízkosti Mlýnského potoka (str. 66). Negativní vliv rušení hlukem z dopravy na výskyt např. ptactva v sousedících biotopech byl prokázán řadou studií (např. Reijnen et at. 1997, Froman & Alexander 1998). Odstraněním náletových dřevin budou zlikvidována stanoviště živočichů (ptáků, drobných savců, hmyzu apod.). Jakékoliv další úpravy nemohou tuto ztrátu kompenzovat. Po dobu stavebních úprav navíc bude zlikvidována většina  přírodních prvků kromě samotného vodního toku, biokoridor tak nebude plnit svou funkci téměř vůbec.

Pokud bude popsaným způsobem dotčen biokoridor, pak i funkčnost biocentra bude výrazně snížena vlivem izolace od dalších biocenter. Nebude existovat plnohodnotné propojení těchto biocenter.

Dojde k faktické likvidaci stávající zeleně vybudováním silnice s tramvajovou tratí, tj. asfaltové plochy. Nová výsadba bude naprosto minimálního rozsahu (omezená na bezprostřední břeh vodního toku) a bude natolik ovlivněná člověkem, že návrat k současnému, přírodě blízkému stavu bude nepravděpodobný nebo časově velmi vzdálený. Dá se očekávat, že budoucí úprava bude sečený trávník s vysazenými stromy, což nemůže skýtat útočiště spektru živočišných druhů, které se zde vyskytují v současnosti. Biokoridor tak bude omezen pouze na prolétávání ptáků nad potokem, případně pohyb ryb v korytu potoka.

Je-li spektrum biotopů v biokoridoru omezeno pouze na zatravněný břeh vodního toku (navíc upravený a uměle udržovaný), je význam biokoridoru pro výskyt a migraci organismů minimální.

Realizací komunikace a tramvajové tratě dojde k faktickému „odříznutí“ části lokálního biocentra LBC 29 od lokálního biokoridoru LBK 29. Takto izolovaná část biocentra již nemůže plnit roli, jakou plní při přímém kontaktu s biokoridorem. Celistvost a vzájemné propojení biokoridorů a biocenter je přitom principem územního systému ekologické stability. Dojde-li k odtržení jeho části, nelze v žádném případě hovořit o tom, že vliv záměru na prvky ÚSES bude minimální nebo přijatelný.

Vzhledem k tomu, že v lokalitě se vyskytují zvláště chráněné druhy (bobr evropský a ledňáček říční), zásahem do biokoridoru a biocentra dojde k výraznému zásahu do ochranných podmínek těchto zvláště chráněných druhů. V oznámení však není uvedeno, jakým způsobem se tento zásah podepíše na populaci těchto druhů - zda a nakolik bude ovlivněna.

V případě bobra evropského je na str. 58 oznámení uvedeno, že vzhledem k charakteru koryta a potravní nabídce je dlouhodobé usídlení v zastavěném území města nepravděpodobné. Dojde-li z hlediska přírodního ke zhoršení situace (vykácení břehových porostů, sečení nově vyseté trávy), není zřejmé, zda nebude negativně ovlivněna i migrace tohoto druhu. Obdobně je potřeba uvažovat v případě ledňáčka říčního, kterému bujná vegetace poskytuje úkryt před predátory. Skutečnost, že ledňáček užívá břehové partie pouze jako migrační koridor, nemůže být brána na lehkou váhu, neboť budou-li břehové porosty odstraněny, velmi pravděpodobně to může mít vliv na jeho migraci a zároveň na jeho ohrožení predátory.

Na str. 58 oznámení v podkapitole Ostatní fauna je uvedeno, že přírodovědný průzkum byl zaměřen na „obojživelníky, ptáky, plazi (autor zřejmě myslel „plazy“) a savce“. Přitom v textu níže není zmíněn výskyt žádného jiného savce kromě bobra evropského. Takové posouzení je nedostatečně, neboť i bez přírodovědného posouzení je zřejmé, že v předmětné lokalitě kolem Mlýnského potoka se budou nacházet drobní hlodavci, ježci, netopýři apod.

Požadujeme pro dokumentaci provést nové přírodovědné posouzení se zaměřením na výskyt savců. Je totiž nepravděpodobné, že by se v předmětné lokalitě s výjimkou bobra evropského nevyskytoval žádný jiný druh savců.

S prokázáním výskytu savců souvisí případné nutné stavební úpravy, které neznemožní těmto druhům živočichů migraci mezi biocentrem a biokoridorem - např. propustky a podchody pod novou komunikací. Pokud by příslušný úřad i přes naše námitky vydal kladné stanovisko, žádáme, aby požadavek na vybudování propustků a podchodů pod novou komunikací byl zanesen do podmínek tohoto stanoviska.

V oznámení je naopak správně uvedeno, že většina ptáků, kteří se v dotčené lokalitě vyskytují, je vázána na zeleň podél Mlýnského potoka a náhonu. Pouhé respektování obecného požadavku na kácení zeleně v období vegetačního klidu je nedostatečné, neboť odstraněním podstatného podílu zeleně dojde k výraznému zásahu do biotopu těchto druhů.

V textu oznámení na str. 59 je uvedeno, že nelze zcela vyloučit výskyt ropuchy obecné a ropuchy zelené. Chybí však již údaj o tom, že oba tyto druhy jsou zařazeny mezi zvláště chráněné druhy živočichů ve vyhl.č. 395/1992 Sb. - ropucha obecná jako druh ohrožený a ropucha zelená jako druh silně ohrožený.

Dovolíme si upozornit na chybu v textu oznámení na str. 62, kde je uvedeno, že katastrální území Nové Sady a Olomouc-město nejsou vyhlášena zranitelnými oblastmi ve smyslu přílohy č. 1 nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě, neboť Olomouc-město (kód katastrálního území 710504) i Nové Sady u Olomouce (kód katastrálního území 710814) jsou v příloze této vyhlášky uvedeny.

Na str. 64 oznámení dole je uvedeno, že ovlivnění ekosystémů může být přímé (např. ve spojení s kácením stávajících dřevin) či nepřímé (rušení druhů hlukem v období výstavby apod.). K nepřímému ovlivnění podotýkáme, že to bude pokračovat i po uvedení záměru do provozu - hluk z dopravy silniční i tramvajové. K vlivu tohoto rušení na faunu v okolí odkazujeme na část věnující se dopadům na prvky ÚSES výše.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti nemůžeme považovat vlivy na faunu, ekosystémy a ÚSES za přijatelné, minimální či méně významné.

Na str. 66 oznámení je uvedeno, že stavba vyvolá kácení dřevin rostoucích mimo les, avšak tento negativní vliv bude minimalizován ozeleněním navrhované komunikace, náhradními výsadbami a minimalizací zásahu do biokoridoru na Mlýnském potoce. S tímto tvrzením nesouhlasíme, v žádném případě totiž nedojde k MINIMALIZACI negativního vlivu. Okolními úpravami dojde možná k jeho zmírnění, o minimalizaci však hovořit nelze.

 

5. Vliv na veřejné zdraví

Na str. 70 oznámení - kapitola D.1.8. Vlivy stavby na veřejné zdraví, podkapitola Zdravotní rizika je uvedeno, že „předmětem posuzovaného záměru je realizace administrativních, obchodních a bytových objektů v místě dnes již nefunkční průmyslové zóny". Toto není pravdou, neboť předmětem posouzení je nová komunikace a tramvajová trať. Z této chyby je zřejmé, že posuzovaný záměr je součástí celého komplexu záměrů, je jen jednou z jeho etap, a měl by být tedy posuzován spolu s ostatními etapami výstavby (tj. obchodní centrum Galerie Šantovka, které již zjišťovacímu řízení podrobeno bylo, a administrativní a obytné části, které zatím posuzovány nejsou, ačkoliv se s nimi do budoucna počítá jako se součástí celého záměru nové čtvrti Šantovka).

S ohledem na obsah podkapitoly „Zdravotní rizika" tak není zřejmé, čemu se věnuje subkapitola „V období výstavby" - zda jde opět o zkopírovanou část jiného oznámení, nebo se věnuje již správnému záměru - komunikaci a tramvajové trati.

Na str. 72 oznámení je uvedeno, že „již v současné době hluková zátěž u objektů stojících v blízkosti městských komunikací v okolí řešené lokality překračuje limitní hodnoty jak v denní tak v noční dobu". Z uvedeného vyplývá, že je naprosto nepřijatelné umisťovat další novou komunikaci, neboť je velmi pravděpodobné, že hluk v jejím okolí bude velmi podobný hluku v okolí ostatních komunikací v Olomouci. To, že jsou v současné době v blízkosti frekventovaných komunikací překračovány limitní hodnoty pro hluk, nemůže být argumentem pro další zdroj hluku v lokalitě, která prozatím hlukem dotčena nebyla.

Navržené řešení obsahující výměnu oken je nedostatečné, neboť právní řád (zák.č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí vyhlášky a nařízení vlády) chrání obyvatele před hlukem také v tzv. venkovních chráněných prostorech staveb a v těchto prostorech bude limit hluku překročen. Z tohoto důvodu není možné předložený závěr povolit.

Zpracovatel oznámení na str. 74 doporučuje obyvatelům, aby z důvodu snížení zátěže nadlimitním hlukem změnili dispozici obytných prostor (orientaci ložnic na klidnější stranu objektu apod.) nebo instalaci oken s vyšším zvukovým útlumem. Tyto úpravy nelze po obyvatelích okolních domů zasažených hlukem spravedlivě požadovat, je na investorovi, aby zajistil nepřekračování přípustné hladiny hluku.

Z hlediska hlukové zátěže tedy záměr NENÍ REALIZOVATELNÝ, neboť opatření navržená v hlukové studii budou mít vliv pouze na vnitřní chráněný prostor staveb, nikoliv však na vnější chráněný prostor staveb.

Na str. 75 oznámení je uvedeno, že dojde k překročení imisního limitu u průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, jehož limitní hodnoty jsou již dnes překračovány. Překračování limitních hodnot v současné době nemůže být argumentem pro jejich další překračování (navyšování) i v budoucnu. Naopak, v takovém případě by další záměry, vyvolávající emisi těchto látek, neměly být povoleny. Orgány státní správ by měly přispívat ke snižování těchto škodlivin, ne k jejich navyšování, ke kterému vlivem realizace předloženého záměru dojde.

 

6. Účelové rozdělení posuzování

Na str. 82 dole je výslovně uvedeno: „pokud nebude realizována výstavba ÚZCE SOUVISEJÍCÍHO PROJEKTU - LOKALITA ŠANTOVKA..." - z toho je opět zřejmé, že došlo k úmyslnému umělému rozdělení jednoho záměru do několika fází, které jsou posuzovány zvlášť. Na tomto místě odkazujeme v plném rozsahu také na námitku týkající se rozdělení posuzování záměru, kterou jsme uplatňovali ve vyjádření k oznámení záměru Obchodní centrum - Galerie Šantovka.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhujeme, aby Krajský úřad Olomouckého kraje jako příslušný úřad k posuzování vlivů na životní prostředí vrátil oznámení oznamovateli s požadavkem na posouzení CELÉHO záměru, tj. záměru výstavby Galerie Šantovka a propojné komunikace včetně posouzení v kontextu záměru jako celku (tj. celé lokality Šantovka). Žádáme zpracovat posouzení celého záměru s více variantami napojení lokality „ostrov" a vybrat tu variantu, která by byla z hlediska dopadů na životní prostředí a přírodu v intravilánu města nejpříznivější.

Zároveň uvádíme, že požadujeme podrobení oznámeného záměru celému procesu posuzování vlivů na životní prostředí a v rámci doplnění dokumentace aby se zpracovatel zaměřil především na otázky hluku a dotčení lokálního biokoridoru LBK 29 a lokálního biocentra LBC 29, žádáme také doplnit biologický průzkum o zmapování druhů savců, kteří se na dotčené lokalitě nacházejí.

 

 

Mgr. Miroslav Kutal

koordinátor Hnutí DUHA Olomouc

 

Prameny:

Reijnen R., Foppen R.  & Veenbaas G., 1997: Disturbance by traffic of breeding birds: evaluation of the effect and considerations in planning and managing road corridors. Biodiversity and Conservation 6: 567-581.

Richard T. T. Forman, Lauren E. Alexander, 1998: ROADS AND THEIR MAJOR ECOLOGICAL EFFECTS. Annual Review of Ecology and Systematics, November 1998, Vol. 29, Pages 207-231.

Zpracovala: Dominika Kovaříková