Rychlostní komunikace R6 Púchov - státní hranice ČR/SR

Vloženo: 4.10.2008, Typ: Připomínky, Zdroj: Hnutí DUHA Olomouc, Vydáno: 2.10.2008

Olomouc, 2. 10. 2008

K bodu „5. Důvod umístění v lokalitě" (s. 3) máme tyto připomínky:

Výstavbu komunikace R6, financované ze státních fondů, nelze zdůvodňovat ryze soukromým komerčním záměrem firmy Continental Metador, a. s. I pokud společnost zvýší svou výrobu (což nelze předjímat ani ovlivnit), má pro ni R6 smysl pouze v případě, že by chtěla exportovat do zahraničí, a to pouze do České republiky, a to pouze do Zlínského kraje (což lze předjímat nebo ovlivnit ještě méně). K vývozu do České republiky, obzvláště pro spojení s nošovickou (a případně ostravskou) průmyslovou zónou, je mnohem výhodnější užít stávající a právě obnovovanou komunikaci E50 do Žiliny, Čadci a přes Jablunkov (I/11), kde je komunikace právě opravena a zkapacitněna.


Pokud jde o napojení vesnic Lysá pod Makytou atd. na Púchov, zcela postačí budování silnice nižší třídy - dvoupruhé, nebo oprava stávající komunikace. Podstatně střízlivěji se o významu komunikace zmiňuje kapitola „5.3 - Priestorová analýza pozitivných vplyvov", kde se již mluví pouze o regionálním významu a významu napojení Púchova na Zlínský kraj.


Argumentace socialistickými plány bývalého Československa na téže straně je scestná, protože nerespektuje současné dopravní a ekonomické trendy obou států ani přírodní hodnoty území, které má dálnice protínat. V České republice má R6 navazovat na rychlostní silnici R49, jejíž realizace by byla podstatně větším zásahem do krajiny, proti jejímu vedení se staví obce a smysluplnost její výstavby byla několikrát vážně zpochybněna. Např. multikriteriální analýza Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury (GEPARDI), zpracovaná Ministerstvem dopravy ČR v roce 2006, hodnotila všechny v Česku plánované úseky dálnic a rychlostních komunikací. Úsek Zádveřice - státní hranice skončil až na 66. místě (ze 70 hodnocených úseků) z hlediska celkové atraktivity (ta zahrnovala hodnocení evropského významu, dostupnosti a úspory času, kvalitu provozu, vyrovnaný rozvoj regionů a efektivity nákladů). Negativně se k trasování R49 vyjádřilo i Ministerstvo životního prostředí ČR, které 24. 6. 1999 ve stanovisku k posouzení vlivů dopravních sítí ČR do roku 2010, vydané pod č.j.: M/11862/1137/700/1412/OPVŽ/99, dospělo k závěru, že pro přírodu a životní prostředí je nezbytné vyloučit výstavbu a územní rezervu trasy rychlostní silnice R49 Otrokovice - Střelná - hranice Slovenska. Namísto její realizace toto stanovisko preferuje modernizaci stávající silnice I/49 s obchvaty sídel.

Dále se mluví o zvyšujícím se trendu u nákladní dopravy, ale nejsou zmíněny další možnosti, jak se s tímto fenoménem vyrovnat jinak než výstavbou dálnic - převedením nákladní dopravy na železnici, která je v trase plánované dálnice elektrifikovaná, dvoukolejná, jedná se o významný dopravní tah do ČR a je tedy zřejmé, že případný výše zmíněný nárůst exportu firmy Continental Metador do ČR lze řešit převedením na železnici, která má napojení na trať č. 280 a ta na trať č. 270 - nejvýznamnější železniční dopravní cestu východ -západ v ČR.


Nelze se také ztotožnit s názorem prezentovaným na straně 88: že R6 vedená mimo cenné lokality CHKO Kysuce a CHKO Biele Karpaty je navržena racionálně a nebude hodnotná území v neúnosné míře ovlivňovat. Tomu odporuje také fakt, že R6 zasáhne evropsky významné lokality včetně tzv. prioritních stanovišť (str. 86).


Z výše uvedeného je zřejmé, že pro ČR nemá vybudování R6 žádný pozitivní přínos, naopak se jeví jako negativní:


- R6 by ze Slovenska přivedla kamionovou dopravu do přírodně cenné oblasti jižního Valašska, kde zatím není vybudována komunikace vyšší kvality a není v současné době prioritou tam rychlostní komunikaci budovat (viz analýza GEPARDI).

- R6 bez náhrady protne významný migrační koridor velkých savců, což značně zkomplikuje nebo zcela znemožní šíření velkých šelem a dalších ohrožených i běžných druhů živočichů z Javorníků do Bílých Karpat a opačně (viz dále).

Požadavek č. 1: Předložit multikritriální analýzu, provedenou pro oblast západní části Slovenska (Žilinský, Trenčínský, Trnavský, Bratislavský kraj) a východní části České republiky (Moravskoslezský, Zlínský, Jihomoravský a Olomoucký kraj), která by posoudila smysluplnost budování dopravní tepny R6 - R49.


4.9.1. Vplyvy na lesné hospodárstvo (str. 86)

V tabulce na str. 86 je uveden seznam biotopů evropského významu včetně prioritních stanovišť, které budou výstavbou R6 zničeny. V kapitolách 2.5.1. („vplyv na vegetáciu"), 2.5.3. („vplyv na biodiverzitu") ani nikde jinde v celé dokumentaci však není jediná zmínka o tom, jakým způsobem se zpracovatel s touto skutečností vypořádal. Dokonce na straně 77 se uvádí, že „Navrhovaný zámer nebude zasahovať do lokalit s vyššou biodiverzitu (např.územia evropského významu..." což je v přímém rozporu s tabulkou na str. 86 a také s tvrzeními na str. 98 a 108, které zásahy do biotopů evropského významu připouštějí. Chybí zejména informace, jak zpracovatel posoudil vliv stavby na tyto biotopy ve smyslu § 28 zákona č. 543/2002 Z. z. o ochrane prírody a krajiny a dle do něj implantovaného článku 6 (odst. 2, 3 a 4) Směrnice Rady č. 92/43/EHS ze dne 21. května 1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále jen „směrnice o stanovištích"). Ze směrnice o stanovištích mimo jiné vyplývá, že:


- poškozování biotopů evropského významu (evropsky významných lokalit; dále jen „EVL") je zakázáno, přičemž výjimka z tohoto zákazu může být povolena pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu,

- jakýkoliv záměr, který může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území EVL, resp. pokud významný vliv tohoto záměru na území evropsky významné lokality není vyloučen, podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany, přičemž při tomto hodnocení (posouzení) se postupuje podle zvláštních právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí,

- orgán oprávněný ke schválení záměru jej může schválit, jen pokud na základě stanoviska podle právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí takový záměr nebude mít negativní vliv na území EVL, bude vyloučeno závažné nebo nevratné poškozování přírodních stanovišť a biotopů druhů, k jejichž ochraně je EVL určena a záměr nebude mít záporný vliv na celistvost příslušné lokality; jinak může být záměr schválen pouze za podmínek stanovených v článku 6 odst. 4 směrnice o stanovištích - viz dále,

- pokud se prokáže negativní vliv záměru na území evropsky významné lokality, lze záměr schválit, jen pokud neexistuje variantní (alternativní) řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj, a to pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a za současného uložení kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění ochrany a celistvosti území Natura 2000. V případě lokality s prioritními typy stanovišť je pak nezbytné splnění dalších podmínek, včetně předchozího stanoviska Komise ES


Dále není respektováno, že v těsném sousedství s navrhovaným vedením R6 se na území České republiky nachází EVL Beskydy, kde jsou předmětem ochrany mj. také velké šelmy - vlk obecný, rys ostrovid a medvěd hnědý - druhy s velkými domovskými okrsky, pravděpodobně přecházející také Lyským průsmykem.


Požadavek č. 2: Požadujeme, aby zpracovatel doplnil dokumentaci o posouzení vlivu záměru na evropsky významné lokality ve smyslu článku 6 směrnice o stanovištích včetně posouzení vlivu na EVL Beskydy, která se nachází v těsné blízkosti R6 a jeden z předmětů ochrany jsou velké šelmy.


1.5.3. Významné migračné koridory živočichov, str. 40


Kapitola je zpracována nedostatečně:


- není zmíněn nadregionálný koridor ÚSES Velký Javorník - Biele Karpaty, probíhající podél hranice s ČR (str. 43), který nevede podél vodních toků, ale spojuje dva horské masivy. Na české straně je navíc celé území klasifikováno jako mimořádně významné z hlediska migrace velkých savců (Hlaváč & Anděl 2001),

- není zmíněn výskyt velkých šelem - rysa, medvěda, vlka, dle české legislativy druhů kriticky, resp. silně ohrožených. Dle a dat Správy CHKO Beskydy a Hnutí DUHA Olomouc se velké šelmy vyskytují v území Javorníků, ale i Vizovických vrchů a také v okolí Strelenky.


5.6. Zranitelnost vegetace, živočišstva a biotopů (s. 60)


Chybí podrobnější popis metodiky, z jakých dat a kritérií analýza zranitelnosti vycházela. I když trasa vede většinou antropogenní krajinou, nelze paušálně předpokládat, že by zde živočichové byli méně zranitelní. Například pro velké savce může být výstavba R6 v oblasti poblíž státní hranice nepřekonatelnou migrační překážkou.


5.8. Syntéza ekologické únosnosti území a jeho kvalifikace (s. 61)


Živočichové jsou v tabulce kategorizováni jako středně zranitelní, přestože hodnocení podle biotopů (s. 60) ukázalo, že lesní porosty, vodní toky a břehové porosty - kde žije nejvíce živočichů - patří mezi velmi zranitelné a pouze antropogenní biotopy jsou středně zranitelné. I s přihlédnutím na fakt že silnice většinou vede zemědělskou krajinou, je zřejmé, že i zemědělská krajina má význam pro živočichy jako místa pastvy, odpočinku, přesunů nebo migrace.


6. Posúdenie očekávaného vývoja územia, ak by se navrhovaná činnost nerealizovala (s. 61)


Nejsou uvedeny dopravní intenzity z roku 2005 a výhled na rok 2010, přestože jej text na str. 62 zmiňuje. Není uveden ani zdroj nebo citace výzkumu, který dopravní intenzitu analyzoval.


Požadavek č. 3: Požadujeme přepracovaání kapitol „Posúdenie očekávaného vývoja územia, ak by se navrhovaná činnost nerealizovala" (s. 61) - zveřejnění dat z výzkumu dopravní intenzity pro rok 2005, výhled pro rok 2010 a provedení aktuálního výzkumu v roce 2008 nebo 2009 a srovnání jeho výsledků s výhledy pro model zveřejněný v dokumentaci.


2.5.2. Vplyvy na živočišstvo - trasa R6 v úseku Púchov - št. hranica SR/ČR (str. 76-77)

Km 20-23,2 je označován jako kolizní úsek střetu se zvěří v místech trasy terestrického biokoridoru a je doporučováno jej oplotit a realizovat výstražné zařízení apod. Sice tak dojde ke snížení rizika přímého střetu zvěře s vozidly, zároveň se však vytvoří nepropustná migrační bariéra. Nelze pak souhlasit s obecným závěrem, že „nepredpokládáme v hodnotenom území a jeho okolí narušenie, resp. obmedzenie migrácie živočichov vo vačšej miere jako doteraz" ani s tím, že „existujúce migračné koridory budú aj po realizácii navrhovanej činnosti naďalej funkčné" a dalších podobných proklamací. Vzhledem ke skutečnosti, že se v oblasti vyskytují také všechny tři druhy velkých šelem (viz data Správy CHKO Beskydy a Hnutí DUHA Olomouc), je potřeba posoudit vliv této bariéry na zvláště chráněné živočichy a jejich biotopy a bez udělení výjimky podle § 40 zákona č. 543/2002 Z. z. o ochrane prírody a krajiny stavbu nelze povolit.


3.4. Vplyvy na územný systém ekologické stability - Vplyv na terestrické biokoridory (str. 80)

Není dostatečně vysvětleno, jaký vliv bude mít stavba na nadregionálný biokoridor Velký Javorník - Biele Karpaty, probíhající podél české hranice. Nelze také souhlasit s tvrzením, že „Vzhladom na skutečnost, že tieto terestrické biokoridory sú už v súčasnosti prerušené dvomi technickými líniovými prvkami (železničná trať a existujúca cesta I/49), realizáciou opatrení (priepusty pre zver s využitím morfologie terénu, oplotenie cesty v opodstatněných úsekoch tras R6) nepredpokládáme narušenie migrácie terestrických živočichov vo vačšej miere jako doteraz."

Autoři dokumentace se dostávají do rozporu s vlastními proklamacemi o nárůstu dopravy a průmyslovém rozvoji oblasti, které R6 v budoucnu přinese. Zkapacitnění dálnice tedy velmi pravděpodobně způsobí nárůst dopravy také v místě křížení s biokoridorem a nelze tedy předpokládat, že by migrace nebyla narušena. Další hrozba narušení plyne z navrhované výstavby „clon proti oslneniu železničnej dopravy a dopravy na navrhovanej rychlostnej ceste R6", které budou umístěny v celé délce průniku s migračním koridorem, a to v km 19,80-23,20 (až po státní hranici s ČR; viz str. 21). V trase nadregionálního biokoridoru Velký Javorník - Biele Karpaty nejsou navržena žádná z opatření, která by zmírnila negativní vliv R6 na migraci živočichů, naopak navržené oplocení dálnice v tomto úseku bariérový efekt ještě zvětší.

Dalším nejbližším místem migrace směrem na slovenské straně je autory označován úsek vzdálený 3,2 km od ČR v km 19,00-20,00 pod estakádou. Ovšem jednak není nic známo
o využití tohoto území pro migraci zvěře, a jednak v případě realizace stavby k migraci sloužit ani nemůže: po levé straně silnice budou stát protihlukové bariéry v km 17,50-19,30 a 19.50-20,00 a po pravé straně budou protihlukové bariéry dokonce po celé délce navrhovaného migračního úseku v km 18,80-22,80 (viz str. 20).

5.2. Priestorove rozloženie predpokladanych preťaženych lokalít uzemia - Prvky ÚSES a ochrana prírody (str. 89-90)

Nelze souhlasit s tvrzením, že „Biokoridory nadregionálného a regionálního charakteru nebudou zaťažované vo väčšej miere jako doteraz,..." a není zcela pravda, že „...v miestach ich prekonávánia sú navrhované technické opatrenia (...)" , které redukují „vplyvy na uvedené prvky ÚSES na únosnou míru." Zpracovatelé dokumentace se například nijak nevypořádali s biokoridorem Javorníky - Biele Karpaty, který leží těsně při hranici s ČR a nebylo navrženo žádné technické opatření, které by funkčnost biokoridoru i po výstavně R6 zajistilo.


Požadavek č. 3: Požadujeme přepracování kapitoly, která hodnotí vliv záměru na vegetaci, živočichy a prvky územní systém ekologické stability. Provést terénní průzkum zaměřený na využívání migračního koridoru Velký Javorník - Biele Karpaty a koridoru pod plánovanou estakádou v km 19,00-20,00 velkými savci po dobu minimálně 1 rok včetně rešerše dat o výskytu a migraci velkých šelem v této oblasti (na české i slovenské straně hranice).


Požadavek č. 4: Požadujeme předložení výjimky na zásah do biotopů zvláště chráněných živočichů - vlka obecného, rysa ostrovida a medvěda hnědého podle § 40 zákona č. 543/2002 Z. z. o ochrane prírody a krajiny.


Požadavek č. 5: Na základě výsledků terénního monitoringu požadujeme předložení skutečných opatření, která eliminují migrační bariéru R6 (nadchody, tunely, podchody pro zvěř) včetně návrhu na zajištění územní ochrany vytipovaných koridorů.


Požadavek č. 6: Vzhledem ke skutečnosti, že plánovaná R6 má být silnice mezistátního charakteru a bez jejího pokračování v České republice (jako R49) nemá její výstavba v profilu R22,5/80 (čtyřpruh) smysl, požadujeme zpracování posouzení jejího vlivu na životní prostředí pro celý úsek Púchov - státní hranice SR/ČR- Fryšták.


Vzhledem k výše zmíněným závažným nedostatkům navrhujeme, aby úřad v souladu s odst. 5 § 8 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí

vrátil dokumentaci k přepracování a doplnění.

Dále, vzhledem k možnému významnému nepříznivému vlivu záměru přesahující státní hranice na životní prostředí, především na migrační trasy zvláště chráněných živočichů, navrhujeme, aby Česká republika podle odst. 3 § 12 zákona

požádala o poprojektovou analýzu,

jejíž účelem bude po dobu nejméně 5 let po případném dokončení stavby sledovat účinnost navržených opatření ke snížení účinku bariérového efektu dálnice se zaměřením na velké savce, především zvláště chráněné druhy vlka obecného, medvěda hnědého a rysa ostrovida a jejich migrační koridory.

 

Podklady:


Hlaváč V. et Anděl P, 2001.: Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy.- Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, ISBN 80-86064-60-3

Data Spávy CHKO Beskydy o výskytu velkých šelem

Výsledky terénního monitoringu Hnutí DUHA Olomouc, zaměřeného především na velké šelmy a kurovité práce (na vyžádání k dispozici u Hnutí DUHA)

 

Mgr. Miroslav Kutal
koordinátor Hnutí DUHA Olomouc