Vloženo: 8.9.2009, Typ: Připomínky, Zdroj: Hnutí DUHA Olomouc, Vydáno: 7.9.2009
Ministerstvo životního prostředí
odbor posuzování vlivů na životní prostředí
Vršovická 65
100 10 Praha 10 - Vršovice
V souladu s ust. § 8 odst. 3 zák.č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, zasíláme k posuzovanému záměru následující vyjádření:
1. Smysluplnost a zdůvodnění záměru
1.1. Str. 11: „Vzhledem k výhledovým intenzitám dopravy je pravděpodobné, že výstavba bude v první fázi provedena pouze v polovičním profilu. Rozšíření na plný profil se předpokládá po roce 2035, kdy budou intenzity dopravy adekvátní realizaci čtyřpruhu."
Jinými slovy: Investor přiznává, že předpokládaná hustota dopravy není tak velká, aby výstavba čtyřpruhu měla smysl. Navíc ani nejlepší prognostik nemůže předpovědět jak se bude vyvíjet dopravní situace v roce 2035 - vývoj ekonomických ukazatelů a tedy i nárůstu dopravy lze v dnešní době stěží odhadnout na rok dopředu. Dlouhodobě deklarovanou prioritou je k přírodě šetrnější železniční doprava. O budování stavby dálnice má tedy smysl uvažovat nejdříve v roce 2030 - pokud předpokládaný nárůst dopravy bude skutečně tak velký, jak je predikováno, je relevantní zahájit diskuse a řízení o výstavbě, ale do té doby jsou všechny plány jen zbytečným mrháním peněz.
1.2. Str. 11.: „ - úsek Zádveřice (Vizovice) - Horní Lideč - stavby 4903 a 4904, kde koridor vede územím horského charakteru, překonává hřeben Vizovických vrchů, výška terénu se pohybuje od 300 do 690 m n.m.
- úsek Horní Lideč - hranice ČR/SR, kde je koridor veden v úzkém pásu mezi horskými útvary (CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty) na úpatí severních svahů Bílých Karpat, konfigurace terénu má horský charakter ve výšce 450 - 530 m n.m."
Vzhledem k nadmořské výšce a klimatickým charakteristikám je velká nejen finanční náročnost samotnou výstavbu rychlostní silnice, ale i zimní údržbu. Není propočteno, jaké budou náklady na zimní údržbu a jestli tedy není levnější stavbu nestavět a využít stávajících silnicí, podpořit železniční a hromadnou dopravu a lokální ekonomiku a snížit tak závislost regionu na dopravě.
1.3. Str. 13: „Po společném vstupu ČR a SR do Evropské unie a realizaci významných investičních aktivit v obou republikách (Kia-Hyundai, Škoda, Peugeot a pod.) dochází k přehodnocování významu silnice R49/R6 (R6 je pokračování R49 v SR) do té míry, že v ČR se připravuje budování rychlostní komunikace R49 Hulín-hranice ČR/SR jako součásti sítě dálnic a rychlostních komunikací se zvláštním důrazem na zajištění pokračování až do napojení na dálniční síť v SR"
Výstavbu komunikace R49, financované ze státních fondů nelze zdůvodňovat soukromým komerčním záměrem nadnárodních korporací, které již teď výrazně znečišťují životní prostředí. Nelze také nijak předjímat ani ovlivnit jejich další produkci v roce 2030. Spíše je ale reálnější útlum výroby a přesun dále na východ. I kdyby k tomu nedošlo, zmíněné automobilky již mají napojení na dálniční síť zajištěnou: Trnavský Peugeot leží přímo na D1 s napojením na Bratislavu a dále do CR (D2), Kia-Hyundai jsou propojeny právě zkapacitněnou I/11 a do budoucna je plánované její povýšení na silnici kategorie R a rozšíření na čytřpruh (Viz dokumentace EIA k čerpací stanici Benzina v Mostech u Jablunkova, 2009). Škoda se nachází v Mladé Boleslavi a má pohodlnou možnost si při transportu na východ vybrat mezi jižní (D1) nebo severní (D47, I/11) trasou na Slovensko. Napojení obou slovenských automobilek do ČR je kratší po stávajících slovenských a českých dálnicích než po uvažované trase R49 - nová rychlostní komunikace se z tohoto pohledu jeví jako zbytečná.
Požadujeme předložit multikriteriální analýzu zpracovanou seriózní a nezávislou institucí, která bude hodnotit potřebnost budování nové dopravní tepny a efektivnosti vynaložených nákladů.
2. Trvalá udržitelnost
Česká republika je jedním ze signatářů Rámcové smlouvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (tzv. „Karpatská úmluva"), otištěné ve Sbírce mezinárodních smluv č. 47/2006. V článku č. 8 se například praví: „Smluvní strany provádějí takové koncepce, plány a politiky plánování a rozvoje udržitelné dopravy a infrastruktury, které zohledňují zvláštnosti horského prostředí tím, že berou v úvahu ochranu citlivých oblastí, především oblastí s vysokou biologickou rozmanitostí, migračních tras nebo oblastí mezinárodního významu, ochranu krajiny a biologické rozmanitosti a oblastí zvláště významných pro cestovní ruch."
Zvyšování dopravy a budování evidentně zbytečných staveb nejeví žádné známky trvalé udržitelnosti, ke kterému se Česká republika zavázala. Jako jeden z vyspělých států Karpatského regionu se stát vydal tím nejhorším příkladem - ničením přírody a krajinného rázu (nejen v přírodním parku Vizovické vrchy), nárůstem znečištění v dosud zachovalém území a demolicí desítek objektů (včetně těch sloužících k bydlení), což představuje zásadní zásah do majetku a hodnot občanů v demokratické společnosti.
Požadujeme proto vyhodnocení alternativní varianty, která bude místo stavby nového úseku rychlostní komunikace obsahovat moderní a koncepční způsob řešení problému zatížení regionu dopravou (pokud to multikriteriální analýza vyhodnotí jako jeden z problémů). Tento alternativní scénář by měl zvýšit využívání k přírodě šetrnější železniční dopravy, posílení a podporu hromadné dopravy, snižování závislosti na fosilních palivech a podporou lokální ekonomiky a lokálních produktů regionu.
3. Nedostatečnost biologického hodnocení (zpracovatel RNDr. Jiří Veselý):
3.1. Pochybnosti o odborné erudici a kompetenci zpracovatele
Z předloženého materiálu není zřejmé, jakým způsobem a podle jaké metodiky byl prováděn biologický průzkum jednotlivých taxonomických skupin vyskytujících se v území. Zákonem chráněné druhy jsou druhy většinou poměrně vzácné a zaznamenání jejich výskytu je často náhodné. K posouzení skutečnosti, zda předložený průzkum zachycuje reprezentativně a objektivně zjištěný stav přírody, je tedy nutné čtenáře podrobně seznámit s metodikou výzkumu, například v kterých termínech a na jakých lokalitách a v jaký čas se během výzkumu pohyboval a jaké metody výzkumu používal. Autor se v textu několikrát odkazuje na literární zdroje, ale neuvádí žádný seznam literatury s přesnými citacemi. Absence těchto zcela elementárních součásti přírodovědného průzkumu vyvolává zásadní pochybnosti o kvalifikačních předpokladech posuzovatele a o jeho schopnostech předložit seriózní a vědeckou obhajitelnou práci.
Uvedení termínu výzkumu „duben - říjen 2008" je zcela nedostatečné a už z této informace je zřejmé, že průzkum nemůže být vzhledem k širokému spektru zkoumaných taxonů o reprezentativní. Jeden z klíčových druhů, které budou nejvíce ovlivněny výstavbou dálnice jsou zákonem chráněné velké šelmy - vlk obecný, rys ostrovid a medvěd hnědý. K zaznamenání jejich výskytu přímým pozorováním však dochází zcela výjimečně a pro zjištění pobytových znaků těchto šelem je nejvhodnější zimní období se sněhovou pokrývkou, v tu dobu však výzkum nebyl prováděn. Obdobně nemůže být zaznamenán výskyt druhů, které v zimním období na naše území přilétají ze severu (například brkoslav severní). Zpracovatel nevyhledal ani necitoval jiné přírodovědné průzkumy nebo kompendia, která by výskyt chráněných druhů prokázala.
Autor se o něco podrobněji zmiňuje pouze o sběru pomocí zemních pastí a odkazuje se na publikaci Absolona (1994). V této metodice sběru dat pro biomonitoring v chráněných územích je uvedeno, že na každé testovací ploše bude umístěna jedna linie pěti pastí s rozestupy 20 metrů. Vzhledem k uvedenému počtu 12-ti zemních pastí v úseku 40 km (na 15-ti lokalitách!) se však autor dostává s citovanou metodikou do zjevného rozporu a výsledky tudíž nelze považovat za reprezentativní. Rovněž termín provádění výzkumu a jeho soustředění jen do jedné vegetační sezóny je značně zkreslující. Citovaná metodika přitom doporučuje provádění dvouletých sběrů od 1. března do 28. (29). února.
3.2. Absence druhů, které se v území vyskytují daná metodickými chybami
Velmi zvláštní jsou výsledky ornitologického průzkumu, ve kterých například zcela chybí pěnkava obecná (náš nejběžnější pták), jakýkoliv druh sýkory, nejběžnější sova puštík obecný apod. Tabulky se vzájemně překrývají,nejsou čitelné a nejspíš jich část zcela chybí. Kromě již zmíněných velkých šelem, chybí také jakákoliv zmínka o netopýrech, kterých se u nás vyskytuje přes 20 druhů a patří mezi zvláště chráněné druhy. Je to ukázka další metodické chyby, zpracovatel evidentně nemá odbornou kompetenci pro sledování těchto druhů a ani nenajal příslušné specialisty. Přitom jak velké šelmy, tak netopýři budou stavbou nové dálnice zásadně ovlivněni.
3.3. Nepřehlednost biologického hodnocení a chybějící posouzení přímých a nepřímých vlivů
Zpracovatel se nedrží struktury obsahu, daným § 18 vyhlášky č. 395/1992 Sb. Jeho členění kapitol je tak záměrně nepřehledné a těžko vyhodnotitelné. Připomínáme, že charakteristika zamýšleného zásahu by měla obsahovat především:
- základní administrativní údaje,
- technicko-ekonomické údaje,
- předpokládané přímé vlivy na rostliny a živočichy,
- předpokládané nepřímé vlivy na rostliny a živočichy včetně možných
rizik,
- popis opatření navržených k prevenci, omezení, vyloučení, případně
kompenzaci negativních účinků,
- návrh monitoringu negativních vlivů,
- shrnutí a závěry.
Zcela tedy chybí přímé posuzování vlivu záměru na jednotlivé přírodní fenomény a druhy a také nepřímé posouzení vlivů na tyto druhy a fenomény. Protože se zpracovatel nedržel struktury danou vyhláškou, je velmi obtížné a náročné v rámci celého dvěstěstránkového dokumentu zjišťovat, u kterých druhů tyto povinné kapitoly uvádí. Jednoznačně však chybí popis přímých a nepřímých dopadů a kompenzačních opaření u velkých šelem.Text biologického hodnocení má místy silný podíl nic balastních vět.
3.4. Chybějící nebo nedostatečná opatření k prevenci, vyloučení, případně kompenzaci negativních účinků
Z výše uvedených nedostatků vyplývá i zcela nedostatečný návrh opatření, které mají vést k prevenci a vyloučení negativních účinků stavby:
- nekonkrétnost opatření: u některých druhů se autor omezuje na nic neříkající obecnou formulaci „doporučuji v obou lokalitách výskytu minimalizovat zásah mimo trasu komunikace" (bramborníček hnědý) nebo „v případě zásahu do vodního toku minimalizovat opevnění břehů vodního toku, případně neprovádět opevnění břehů vodního toku vůbec (vydra říční).
- vytváření dojmu, že dálnice se staví pro ohrožené druhy: „Podmínky pro realizaci stavby pro uvedený druh spočívají především v minimalizaci kácení nelesní zeleně a doplnění výsadby vhodného druhového složení v blízkosti komunikace (ťuhýk obecný).
- Úplná rezignace na tato opatření: „vzhledem k jejich vysoké mobilitě nelze stanovit vhodné podmínky pro zamezení případné možné srážky jedince s jedoucím automobilem" (křepelka polní). Upozorňujeme, že pokud nebudou eliminovány negativní účinky dálnice nelze ani později vydat výjimku z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů (ta se má z podstaty udělovat pouze výjimečně).
- V případě ptáků přitom chybí zcela elementární opatření, minimalizující srážky s jedoucími automobily tj. umístění plexiskel a/nebo protihlukových stěn svisle polepených bílými pásky 3 cm dlouhými s mezerami 10 cm (Mayer 2009). Nevypořádání se se skutečností, že dojde k faktickému zániku biotopů zvláště chráněných druhů, který nijak nebudou kompenzovány. Investor by tedy měl počítat s tím, že pokud zničí desítky hektarů luk, polí a lesů, kde žijí zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin, musí na jiném místě v rámci areálu výskytu těchto druhů tyto biotopy vytvořit.
- Špatný výklad základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů živočichů (§ 50 zákona 114/1992 Sb.): „Nejedná se o zásah do hnízdního biotopu a proto neuvádím žádné podmínky pro realizaci" (vlaštovka obecná). Podle zmíněného paragrafu jsou však chránění zvláště chránění živočichové ve všech svých vývojových i jejich biotop. Zásah do lovišť vlaštovek a riziko srážky s automobily může mít zásadní dopady na místní mikropopulaci.
3.5. Účelový výběr lokalit
Biologické hodnocení vůbec neproběhlo ve velmi cenných a biologicky nejzajímavějších částech navrhované R49:
- hřeben Vizovických vrchů (od Pozděchova až po Lačnov)
- převážně luční společenstva severozápadně od Lačnova
- severní úpatí Bílých Karpat (k.ú. Študlov a Střelná)
Jediné hydrobiologické posouzení proběhlo na vodním toku Smolínka v profilu přemostění u Vizovic, ale žádné hodnocení ve Smolince a přítocích Břatřejůvky ve Vizovických vrších a u Rokotné v Lyském průsmyku, které jsou biologicky mnohem zajímavější.
3.6. Absence opatření k zabránění fragmentace populací velkých šelem.
Tento bod se sice vztahuje k předešlým nedostatkům, věnujeme mu samostatnou kapitolu, protože se jedná o téma, které má zásadní význam pro další přežití a zajištění migrace velkých šelem. Na tomto místě upozorňujeme, že Česká republika je v otázce velkých šelem kromě evropských směrnic vázáná také karpatskou úmluvou, která v čl. 4 praví:
„Strany přijmou vhodná opatření k zajištění vysoké úrovně ochrany a udržitelného využívání přírodních a polopřírodních stanovišť, jejich kontinuity a spojitosti, a rostlinných a živočišných druhů charakteristických pro Karpaty zejména ochrany ohrožených a endemických druhů a velkých šelem."
3.6.1. Chybné stanovisko k N2000 a absence dat o výskytu velkých šelem
Předně nelze souhlasit se stanoviskem Krajského úřadu Zlínského kraje, že záměr nebude mít významný vliv na území soustavy NATURA 2000. Rychlostní komunikace sice leží vně všech území soustavy NATURA 2000, ale v poměrně těsném sousedství Evropsky významné lokality Beskydy,ve které jsou jedním z předmětů ochrany také velké šelmy, jejichž biotopem jsou i migrační trasy a území Vizovických vrchů jsou také součástí jejich domovských okrsků. Trvale v severní části Bílých Karpat žije medvěd hnědý, každoročně je zaznamenáván rys ostrovid a vlk obecný, což je například doložitelné také škodami na ovcích (LČR Luhačovice, Žák & Bojda in verb.). Co se týká medvěda, z mapování Hnutí DUHA a dat Správy CHKO Beskydy vyplývá, že výskyt této šelmy je v oblasti Vizovických vrchů dokonce častější než v Javorníkách a to přesto, že mapování probíhá s větší intenzitou v druhé jmenované oblasti.
3.6. 2. Spekulace o migračním významu území
Autor biologického hodnocení bez jakýchkoliv bližších znalostí o výskytu šelem nebo jiných podkladů spekuluje o tom, že Lyský průsmyk a území severně a jižně od něj není migračně tak významný jako severně od něj položená Jablunkovská brázda (s. 86). Nehledě na to, že srovnávat území vzdušnou čarou 60 km vzdálené nemá valný smysl (tyto lokality se nemohou vzájemně nahrazovat), je třeba zdůraznit, že:
- v publikované mapě kategorizace migračních území (Hlaváč & Anděl 2001) je Lyský průsmyk stejně jako Jablůnkovský průsmyk zařazen mezi území „mimořádného významu"
- z hlediska migrace směrem na západ (do Oderských vrchů) je Vizovická vrchovina důležitější než Jabalůnkovská (ta má význam pro spojení se Slovenskem a Polskem): velké šelmy odsud pravděpodobně přecházejí do Hostýnských vrchů (data Hnutí DUHA a Správy CHKO B za poslední roky) a dále přes Maleník do Oderských vrchů a Jeseníků
- Lyský průsmyk je po staletí využíván člověkem o málo více než Jablunkovský průsmyk. Podstatné však je, že tu není trvalá zástavba a pokud neexistuje liniová migrační bariéra v podobě R49, velcí savci jej intenzivně využívají (to potvrzují naše pozorování)
3.6.3. Chybějící opatření na eliminaci chráněných druhů
Zcela chybějí opatření, která by eliminovala negativní vlivy fragmentace krajiny a zánik biotopů velkých šelem.
Požadujeme proto: doplnit biologické hodnocení o migrační studii a hodnocení takové varianty záměru, která bude mít nejmenší dopad na populace velkých šelem, tj. tunel pod celým hřebenem vizovických vrchů v km 40.00- 50.00 km a výstavbu ekoduktu o minimální šířce 80 metrů v prostoru Lyského průsmyku
3. 7. Další nedostatky biologického hodnocení:
- Str. 122 až 123: úsek 56,200 až 59,500 by měl být zařazen při posuzování přírodních hodnot do kategorie I (minimálně z toho důvodu, že je součásti areálu výskytu velkých šelem)
- Autor uvádí: (str. 138 ): „Prakticky stejnou základní botanickou charakteristiku lze uvést pro celý úsek trasy, překonávající hlavní hřeben Vizovických vrchů od km 44,500 (MÚK Pozděchov) zhruba do km 50,300 v lokalitě Seničné díly východně od obce Lačnov. Tato část nejen že představuje velmi kvalitní lesní společenstva s velkým podílem dochovaných květnatých bučin se zastoupením a přirozenou obnovou jedle bělokoré, ale je především také velmi významnou lokalitou zoologickou." Hřebenový úsek vizovických vrchů nemůže mít stejnou botanickou charakteristiku jako úsek č. 12, který se nachází na úpatí Vizovických vrchů. Hřebenová část Vizovických vrchů patří nejen zoologicky, ale také botanicky k nejvýznamnějším v celé trase navrhované R49. Požadujeme provézt nové botanické hodnocení, zejména s ohledem na nejcennější části navrhované trasy R49. V severní části v okolí Smolinky výskyt prstnatce májového (O, C3), bradáčku vejčitého (C4), předpokládá se výskyt kruštíku širolistého, vemeníku dvoulistého, srstnatce Fuchsova. Vzácně roste áron karpatský. V severní části plavuň vidlačka = nedostatečné botanické hodnocení (Pavelka et al 2001).
- Str. 141: Doplňkové lokality: 14. Okolí osy nadregionálního Bk 148 - Kelčský Javorník - lokalita měla být podrobena důkladnému biologickému hodnocení (viz. připomínka výše). Nedošlo by tak k opomenutí chráněných druhů rostlin.
- Str. 141-142: 15. Lokální biocentrum - tato lokalita je nedostatečně (resp. vůbec) botanicky zmapována
- V koridoru plánované R49 a okolí - úsek od Lačnovských rybníků po hraniční přechod se vyskytuje pravděpodobně mnohem více chráněných druhů rostlin, než bylo autorem zmíněno: např. vstavač mužský - jihovýchodně pod celnicí (PAVELKA et al., 2001).
- V plánované trase dálnice se nachází mnoho dalších chráněných rostlin (např. jestřábník oranžový Hieracium aurantiacum L. - C3 a další. Dojde k zničení několika významných botanických oblastí a k zániku populací chráněných vstavačovitých rostlin.
- Str. 155 a dál: zcela nedostatečné zoologické hodnocení. Autor zde neuvádí mnoho chráněných druhů živočichů, kteří se v dané lokalitě prokazatelně vyskytují:
Obojživelníci: mlok skvrnitý - SO (celý hřeben Vizovických vrchů, zejména zachovalé porosty s příměsí listnatých dřevin, Lyský průsmyk), skokan štíhlý - SO (zejména Lačnovské ryníky), kuňka žlutobřichá - O (Vizovické vrchy)
Plazi: zmije obecná - KO (Vizovické vrchy, Lyský průsmyk
Ptáci: pěnice vlašská - SO (křoviny v údolí Smolinky), ťuhýk obecný - O (jen v Lačnově cca 20 až 30 párů), bramborníček černohlavý - O (1 až 3 páry v okolí farmy pod Rosinou a podél silnice mezi farmou a rybníky kú. Lačnov, jeden pár jižně od kravína kú. Horní Lideč, jeden pár u silnice na Střelnou kú. Študlov) chřástal polní - SO (na loukách v kú. Lačnov 3 až 4 volající samci), bělořit šedý - SO (na tahu v kú Lačnov), dudek chocholatý - SO (na tahu v kú. Lačnov), potápka malá - O (Lačnovské rybníky), lžičák pestrý - SO (v době tahu na Lačnovské rybníky), ostralka štíhlá - KO (v době tahu L. rybníky), pisík obecný - SO (v době tahu na L. rybníky), žluva hajní - SO (údolí Seninky a Smolinky, okolí L. rybníků), kos horský - SO (hřeben Vizovických vrchů, zalétá také z hřebene Bílých Karpat až do Lyského průsmyku), čáp černý - SO (v údolí potoka Kopytné, kú. Střelná).
Požadujeme proto důsledné přepracování celého biologického hodnocení
3.8. Formální nedostatky Biologického hodnocení
Str. 121 - nesrovnalosti v textu tabulky: zkoumaná lokalita č. 14 Osa Nebo 148 - Kelčský
Javorník je v mapě zaznačena chybně (u státní hranice stejně jako lokalita 15.) Pokud autor zvolil, že se bude držet při číslování zkoumaných lokalit kilometráže navrhované R49, měla by tedy mít lokalita č. 13 ve skutečnosti číslo 14 a lokalita č. 14 by měla mít číslo 13.
4. Krajinný ráz:
Záměr postrádá zvážení varianty jednoho dlouhého tunelu pod masivem Vizovických vrchů.
Za velmi problematické až kritické je nutné považovat křížení záměru rychlostní komunikace s Přírodním parkem Vizovické vrchy, který byl vyhlášen v roce 1993. Z § 12, zákona č. 1114/92 Sb., je zřejmé, že „přírodní park má sloužit především k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami" a orgán ochrany přírody může stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. V příloze dokumentace B.9 Vliv na krajinný ráz (str. 42 ), je jednoznačně uvedeno, že v úseku Pozděchov, se z hlediska narušení krajinného jedná o kritické místo celé posuzované trasy a obě varianty (červená i světle modrá) by byly silným zásahem do krajinného rázu. Posudek dále poukazuje na absenci varianty jednoho dlouhého tunelu pod masivem Vizovických vrchů, která nebyla součástí zadání a která by zřejmě představovala relativně nejmenší narušení krajinného rázu.
Požadujeme proto, aby dokumentace byla doplněna o vyhodnocení varianty jednoho dlouhého tunelu v km 40.00 - 50.00 pod masivem Vizovických vrchů.
5. Přenos poznatků biologického hodnocení do textu dokumentace
Zmíněné nedostatky biologického hodnocení se pochopitelně odrážejí i v textu dokumentace. Např. v kapitole C.2.7.3 Ekosystémy (str. str. 118) není zmíněno, že dojde k přerušení významných biokoridorů, v kapitole D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy (str. 207) není zmíněno, jak bude zajištěna migrace velkých savců na str. str. 229. je přejímáno chybné rozhodnutí, že záměr nemlže mít významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. apod.
6. Účelové podhodnocení dopadů na kategorie ochrany přírody (str. 298-300)
Výše uvedené nedostatky se odráží v hodnotící tabulce. Není třeba blíže komentovat.
7. Účelové podhodnocení negativních vlivů záměrů vzhledem k populaci (str. 300)
Upozorňujeme na následující rozpory s textem dokumentace:
- Str. 44. - Podle přiložených tabulek v některých částech např. Ústí - Val. Polanka dojde k velkému navýšení dopravy (obce přiléhají k CHKO Beskydy). Úsek R49 Pozděchov - Strelenka postrádá smysl (doprava cca 10000 automobilů za den je malá vzhledek k vysoké ceně budovaného úseku a nezvratnému poškození přírodních hodnot daného území.
- Málo výrazný pokles v intenzitách přeshraničních přechodů (Tab. 22, str. 45)
- Str. 49. - B.III.1. Ovzduší
- dojde k výraznému znečištění ovzduší při výstavbě i následnému uvedení do provozu = zhoršení životních podmínek obyvatel
- Str. 52. - B.III.2. Voda
- dojde k nezvratnému znehodnocení pramenných oblastí ať už při výstavbě (úniky ropných látek...) tak i při provozu (zimní údržba...).
- Str. 248. - D.II.3 Ovlivnění obcí
- ve většině dotčených obcí dojde po vybudování R49 podle tabulky ke zhoršení životního prostředí (zejména hluk, emise atd.)
8. Formální nedostatky:
Str. 37: „Výjimka ze základních podmínek ochrany zvlášť chráněných druhů živočichů a rostlin a silně ohrožených druhů 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny: Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve kterém se úsek nalézá - OŽ" vydává ve skutečnosti Správa CHKO.
Str. 304: „Je však situována do blízkosti Lačnovských rybníků a významně zasahuje do polní cesty lemované zbytky aleje s keřovým podrostem, která v daném" (nedokončená věta)
Vzhledem k výše zmíněným závažným nedostatkům navrhujeme, aby úřad v souladu s odst. 5 § 8 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí
vrátil dokumentaci k přepracování a doplnění.
S pozdravem
Miroslav Kutal
koordinátor Hnutí DUHA Olomouc
Literatura:
Hlaváč V. & Anděl P., 2001: Metodická příručka pro zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy. AOPK ČR, Praha, 51 pp.
Mayer 2009: Protihlukové stěny nemusí přinášet smrt. In: Kolektiv autorů: Sborník z konference Ekodukty - umožnění migrací nebo plýtvání penězi z veřejných prostředků? ECON Publishing, Brno, 68 pp.
Pavelka J. a kol. 2001: Příroda Valašska. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 568 stran.