Stanovisko Hnutí DUHA Olomouc ke kácení Rudolfovy aleje

(Č.j. SmOl/ŽP/55/9717/2009/Ve)

Vloženo: 22.7.2009, Typ: Připomínky, Zdroj: Hnutí DUHA Olomouc, Vydáno: 22.7.2009

Hnutí DUHA Olomouc se v loňském roce podílelo na inventarizaci a biologickém průzkumu Olomouckých parků,  včetně posouzení vlivu kácení na zvláště chráněné živočichy, vyskytující se v Olomouckých parcích. Vzhledem k jejich výskytu je třeba předložit nejdříve výjimky z ochranných podmínek těchto druhů podle §56 zákona 114/1992 Sb.

Obecně vnímáme problematiku kácení hlavní aleje vzhledem ke zdravotnímu stavu stromů za složitou, nicméně za důležitější spatřujeme management v dalších částech Smetanových sadů a v dalších parcích - ty jsou svou rozlohou, složením i prostorovou strukturou vhodnější pro zvláště chráněné druhy a také plochou zeleně představují významnější faktor pro tlumení nepříznivých efektů městského prostředí pro jeho obyvatele.

Inventarizační průzkum (Bartonička et al. 2008) ukázal, že olomoucké parky jsou z biologického hlediska cenným biotopem pro všechny sledované skupiny živočichů - netopýry, ptáky a saproxylický hmyz. Pro netopýry mají význam především dutiny a pukliny, které jako letní úkryty využívá minimálně 5 druhů (resp. dvojic blízce příbuzných druhů), především netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) a netopýr rezavý (Nyctalus noctula). Předpokládáme, že část netopýrů ve zjištěných úkrytech v zimním období také hibernuje.

Obdobně jsou dutiny a polodutiny nezbytnou podmínkou reprodukce řady druhů ptáků. Mezi typické dutinové hnízdiče olomouckých parků patří např. sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Parus caeruleus), lejsek šedý (Muscicapa striata), špaček obecný (Sturnus vulgaris), puštík obecný (Strix aluco) a další.

Zcela ojedinělým a celorepublikově významným biotopem jsou olomoucké parky pro vybrané skupiny hmyzu. Studie shrnuje historii všech dřívějších nálezů a hodnotí i současný výskyt saproxylických brouků. Zásadní jsou zjištění kriticky ohroženého tesaříka drsnorohého (Megopis scabricornis) ve Smetanových sadech a silně ohroženého kovaříka rezavého (Elater ferrugineus) v Bezručových  sadech. O kvalitě parků jako biotopů pro saproxylický hmyz svědčí i nálezy dalších vzácnějších druhů: květomila Allecula morio, potemníka Diaclina fagi nebo roháčka Aesalus scarabaeoides.

S kacením první etapy souhlasíme za následujících podmínek:

  • veškeré kácení realizovat vobdobí 1.9.-31.10.2008, prioritně v teplejších dnech. Pro netopýry je právě začátek podzimu obdobím, kdy často mění úkryty a jsou nejméně zranitelní; vteplých dnech jsou netopýři aktivnější a jsou schopni na zánik případných úkrytů rychleji reagovat.
  • Nekácet strom č. 456, kde byl zjištěn výskyt kriticky ohroženého tesaříka drsnorohého. Případný ořez konzultovat se střediskem AOPK ČR vOlomouci
  • Nekácet mladé, vposledním desetileté zasazené jírovce, které jsou perspektivní a mohou plnit důležité funkce vměstském prostředí podstatně dříve než zbytek obnovované aleje. Kjejich kácení není žádný relevantní důvod.
  • večer před kácením daného úseku aleje zajistit monitoring a ověřit, že stromy nejsou obsazeny netopýry
  • jako kompenzační opatření zachovat 75 % potenciálně významných stromů pro saproxylický hmyz ve Smetanových sadech mimo Rudolfovu alej a vdalších parcích, případně zajistit jejich vhodný management (Bartonička et al. 2008). Anketa Hnutí DUHA, provedená mezi návštěvníky olomouckých parků ukázala že 90 % vnímá i přítomnost torz a ležících kmenů pozitivně, a tedy významné oživení parků. Bohužel, současný management parků se stále zaměřuje především na odstraňování veškerých suchých částí větví nebo torz i vpřípadě, že nepředstavují pro návštěvníky parku prakticky žádné nebezpečí.

 

Miroslav Kutal
koordinátor Hnutí DUHA Olomouc