Střílení krkavců není veřejným zájmem

Vloženo: 4.9.2018, Typ: Tisková zpráva, Vydáno: 4.9.2018

Myslivecký spolek Vinary na konce června 2018 zažádal Krajský úřad Olomouckého kraje o vydání výjimky ze zákona č.114/1992, Zákona o ochraně přírody a krajiny na odstřel 4 jedinců krkavce velkého. Jako důvod uváděli prevenci vzniku škod na zvěři – mladých zajících využívaných ke zazvěření honitby. Myslivecký spolek musí o udělení výjimky požádat, protože krkavec patří mezi zvláště chráněné druhy.

            Přestože se dnes s krkavcem můžeme hlavně ve vyšších polohách naší republiky setkat často, ještě v 80.letech by se páry krkavců u nás daly spočítat na prstech obou ruk. Klesající populace krkavce vedla k jeho zařazení na seznam zvláště chráněných živočichů, což výrazně prospělo opětovnému vzestupu populace. Podle vyjádření RNDr. Josefa Chytila z Moravského ornitologického spolku si navíc i myslivci dávají větší pozor, aby nestříleli chráněné živočichy, a už je i méně časté tzv. vystřelování hnízd (jde samozřejmě o protizákonnou metodu).

 

Dospělý krkavec krmí svá mláďata vejci straky obecné. Krkavec velký tak působí i jako dravec dalších ptáků, kteří jsou myslivci považování za "škodnou". Zdroj: RNDr. Josef Chytil, Ph.D.

            Ochranu si krkavec zaslouží nejen kvůli obnově své populace na našem území, ale i kvůli jeho ekosystémové funkci. Podle výzkumů tvoří až 50% jeho potravy hraboši, které považujeme za významné škůdce na zemědělské produkci, zbytek potravy je velmi rozmanitý „od žížaly až po velrybu“ ( Zdroj: Fauna – Ptáci: Hudec, Šťastný a kol. 2011). Často jej dokonce můžeme potkat i na smetištích. Pro naši krajinu mají tzv. sanitární funkci – požírají mršiny a tím zamezují šíření bakteriálních infekcí z jejich rozkládajících se těl. Mohli bychom je přirovnat k takovým supům České republiky. Je pravda, že krkavec může zaútočit i na zajíce, není to však hlavní predátor, který jeho populaci ovlivňuje. Pokud je v honitbě zajíců nedostatek, je třeba spíše podpořit jeho potravní nabídku, obnovit krajinnou mozaiku například výsadbou remízků a další zeleně v krajině.

 

            Hnutí DUHA Olomouc proto podalo připomínky k žádosti o udělení výjimky. Podle Zákona o ochraně přírody a krajiny lze udělit výjimku pouze v případě převažujícího veřejného zájmu než je zájem na ochraně přírody. Dle našeho názoru a právního rozboru, kterým disponujeme, se ale v případě prosazování zájmu určitého spolku nemůže jednat o veřejný zájem, ale pouze o zájem spolkový, který v tomto konkrétním případě je navíc ekonomickým zájmem spolku (lze předpokládat, že mladí zajíci budou časem odstřeleni při honu a mohou být následně zpeněženi apod.). Z průzkumů Moravského ornitologického spolku navíc vyplývá, že v okolí Vinar hnízdí pouze jediný pár krkavce velkého.

 

RNDr. Josef Chytil, Ph.D. (Moravský ornitologický spolek): „V odůvodněných případech si umím i představit případné povolení odstřelu některých jedinců krkavce (viz např. ve Fauně zmiňované zabíjení čerstvě narozených jehňat); v žádném případě ale ne jako preventivní opatření.“

 

Barbora Hertlová (Hnutí DUHA Olomouc): „Jde o klasický případ uvádění soukromého zájmu jako zájmu veřejného. Navíc zde spolku ani nehrozí výrazné škody na majetku nebo zdraví, nejde o výzkum nebo snad o výraznou ekonomickou újmu. Krajský úřad se našimi námitkami ztotožnil a k přidělení výjimky nepřistoupil.“