Topoly v Topolanech zůstanou díky aktivnímu zásahu místních

Vloženo: 7.6.2017, Typ: Jiné, Vydáno: 7.6.2017

Jako příběh s dobrým koncem můžeme označit snahu několika aktivních občanů, kteří zachránili tři vzrostlé topoly v Topolanech. Na únorovém jednání komise městské části se dozvěděli o snaze pokácet topoly, které rostou u potoku Stouska v blízkosti hřiště. Protože mají topoly téměř denně na očích a přírody si velmi váží, rozhodli se kácení zabránit. S žádostí o radu se obrátili na Agenturu ochrany přírody a krajiny v Olomouci a Hnutí DUHA Olomouc. Sami úřady upozornili, že Povodí Moravy, na jehož pozemku se stromy nacházejí, nemá všechna potřebná povolení k jejich pokácení.

Proč se měly stromy pokácet? Podnět podal obyvatel Topolan, který označil stav stromů za nevyhovující. Komise městské části Topolany proto oslovila vlastníka pozemku, kterým je Povodí Moravy, s prosbou o pokácení stromů. To se s myšlenkou pokácení ztotožnilo s odůvodněním, že kvůli suchým zavěšeným větvím a dutině v jednom ze stromů jsou stromy v havarijním stavu. S tím se nechtěli někteří místní občané smířit a požadovali důkladnější posouzení stavu topolů. Na jejich podnět nechalo Povodí Moravy provést v březnu biologický průzkum na možný výskyt netopýrů v dutině jednoho z topolů. Odborný dendrologický posudek na zjištění skutečného stavu stromů si však zpracovat nenechalo. Biologický průzkum výskyt netopýrů nepotvrdil, takže se zdálo, že pokácení stromů nic nezabrání.

Přestože běžné kácení vzrostlých stromů je podmíněno žádostí a následným povolením orgánů ochrany přírody, existuje řada výjimek. Jednou z nich je kácení stromů při údržbě břehových porostů prováděných při správě vodních toků. Povodí Moravy proto stačí podat oznámení o kácení k příslušnému správnímu úřadu, kterým byl v tomto případě Magistrát města Olomouce. I z toho důvodu nebyl do té doby proveden žádný odborný posudek dendrologem.

Všechny vodní toky jsou však dle zákona také významnými krajinnými prvky (VKP), které jsou před zásahy taktéž chráněny. Zásahy do VKP podléhají závaznému stanovisku orgánů ochrany přírody. Povodí Moravy tuto podmínku v případě topolanských topolů opomenulo. Neexistuje totiž žádná závazná norma, která by přikazovala úředníkům zabývajícím se kácením stromů zjišťovat, jestli už bylo vydáno stanovisko k zásahu do VKP. Při oznámení o kácení toto tedy nikdo neřešil. Smutnou skutečností přitom bývá, že se jedná o úředníky ze stejného úřadu, sedící třeba ve stejné kanceláři.

„Všimla jsem si, že stromy jsou již označené ke kácení. Na Povodí Moravy mi pak řekli, že se chystají kácet už v dubnu. To se mi zdálo zvláštní, a tak jsem se opět obrátila na Hnutí DUHA Olomouc. Zde jsem se dozvěděla, že stromy lze kácet i ve vegetační sezóně v dubnu, ale pouze pokud by se jednalo o život či majetek ohrožující stav – při povodni, při požáru nebo třeba když se strom vyvrátí. Takový stav ale dle mého názoru na místě nehrozil. Zároveň jsme společně zjistili, že nebyla vydána všechna potřebná stanoviska a povolení, především stanovisko magistrátu k zásahu do VKP. Proto jsem se opět obrátila s dotazem jak na Magistrát města Olomouce, Povodí Moravy, tak na dendroložku z Agentury ochrany přírody a krajiny,“ doplňuje jedna z místních aktivních občanek. To vše bylo již v době, kdy část obyvatel Topolan podepsala petici za zachování stromů.

V okamžiku, kdy místní občané upozornili Povodí Moravy a Magistrát města Olomouce na chybějící stanovisko, postoj Magistrátu ke kácení se změnil. Ke stromům byla pozvána dendroložka z Agentury ochrany přírody a krajiny Irena Vágnerová, která v posudku sice konstatovala vysoké fyziologické stáří topolů, ale podle výpočtu odolnosti koruny stromu uvedla, že „kmeny topolů jsou odolné vůči zlomu při extrémní klimatické zátěži.“ Tím padl také argument, že jsou šedesát až sedmdesát let staré stromy v havarijním stavu. Magistrát se následně s posudkem paní Vágnerové ztotožnil a kácení nepovolil.

V okamžiku, kdy místní občané upozornili Povodí Moravy a Magistrát města Olomouce na chybějící stanovisko, postoj Magistrátu ke kácení se změnil. Ke stromům byla pozvána dendroložka z Agentury ochrany přírody a krajiny Irena Vágnerová, která v posudku sice konstatovala vysoké fyziologické stáří topolů, ale podle výpočtu odolnosti koruny stromu uvedla, že „kmeny topolů jsou odolné vůči zlomu při extrémní klimatické zátěži.“ Tím padl také argument, že jsou šedesát až sedmdesát let staré stromy v havarijním stavu. Magistrát se následně s posudkem paní Vágnerové ztotožnil a kácení nepovolil.

„Tento případ ukazuje, jak aktivní občané sami mohou chránit přírodu ve svém okolí. Ti nejen přišli s problémem, ale také jej sami ochotně vyřešili. Naše role pak spočívala pouze v podobě poradny  kdy, jakým způsobem a na koho se obrátit. S takovýmto aktivním přístupem se ale v poslední době setkáváme ojediněle. Většina občanů chce, abychom problém řešili přímo my,“ vysvětluje Barbora Hertlová z Hnutí DUHA Olomouc.


Příběh se šťastným koncem ukazuje, že občanská angažovanost může pomoci zachovat přírodní hodnoty v našem bezprostředním okolí. Zapotřebí je jen trocha trpělivosti, času a ochota vyjednávat s úřady.

Za jakých podmínek se mohou pokácet stromy? Více informací najdete na následujících odkazech:


Ochrana dřevin rostoucích mimo les na stránkách Ministerstva životního prostředí České republiky


Právní vztahy k dřevinám - praktický průvodce

Autor: Václav Mach


Fotografie: Alena Koutková