Trváme na zachování aleje v ulici Kavaleristů

Vloženo: 4.8.2015, Typ: Jiné, Vydáno: 4.8.2015

Stále ještě nepadlo konečné rozhodnutí, zda alej v ulici Kavaleristů padne z důvodu výstavby BEA centra, nebo zda nadále zůstane místem odpočinku obyvatel města a domovem řady chráněných živočichů. Olomoučtí občané se v květnu postavili záměru pokácet zbývající zeleň na levém břehu řeky Moravy u Základní umělecké školy Žerotín. Hnutí DUHA Olomouc tuto občanskou iniciativu podpořilo a nově podalo vyjádření na Magistrát města Olomouce k biologickému průzkumu, který si nechal zpracovat investor stavby.

Naše stanovisko se k průzkumu staví negativně, protože jsme dospěli k závěru, že biologický průzkum posoudil celý záměr nedostatečně, jsou v něm výrazné nedostatky a nemůže být objektivním podkladem pro rozhodovací proces. Obecnou výtkou je, že grafická část studie obsahuje pouze celkový výkres staveniště, není tedy zcela jasné, zda se stromy budou nacházet přímo na místech jednotlivých staveb. Podle normy „Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích“ (ČSN 83 9061) lze stromy kácet, pouze pokud jsou v přímém konfliktu se stavbou a pokud tomu tak není, mají být dřeviny chráněny proti poškozování a ničení.

Pochybnosti máme také k rozsahu biologického průzkumu, přestože zahrnuje všechny skupiny živočichů, které se v dané oblasti mohou vyskytovat a být „konfliktní“: netopýři, ptáci a brouci vázaní na staré stromy. Monitoring však probíhal pouze tři dny během tří jarních týdnů. Takto "telegrafický" průzkum rozhodně nemůže postačovat. Například průzkum Hnutí DUHA Olomouc mapoval v roce 2010 uvedené skupiny živočichů v olomouckých parcích od jara až do podzimu.

Netopýři bez přezimovacích dutin

Z mnoha přístupných zpráv o monitoringu netopýrů v městských oblastech vyplývá, že pouhý třítýdenní monitoring nemůže vyloučit přítomnosti těchto živočichů. Navíc je v biologickém průzkumu vynecháno shrnutí předchozích záznamů, které mohou říci něco o dlouhodobém významu místa pro netopýry. Ze stromů v aleji jsou totiž doloženy výskyty zimních kolonií druhu netopýra rezavého a menší letní kolonie dalších druhů. Přítomnost zimních kolonií netopýrů na lokalitě dokládá i letošní záchranný transfer více než 60 netopýrů rezavých při kácení na nábřeží řeky Moravy nedaleko od místa, kde se má opět kácet.

Lze tedy souhlasit se závěrem průzkumu, že „riziko likvidace netopýrů je malé“? Dle našeho názoru je právě v této lokalitě riziko velmi vysoké. V tomto roce navíc došlo k výrazné redukci okolních dutinových stromů, kvůli kterému jsme mimo jiné dávali podnět na Českou inspekci životního prostředí, proto nesouhlasíme ani se závěrem, že se v místě nachází dostatek náhradních dutin pro netopýry.

Místo pro rozmnožování žluny a nosorožíka

Podobné výhrady jako u netopýrů máme také pro monitoring ptáků a brouků vázaných na staré stromy. Přestože v období hnízdění lze předpokládat zachycení značné části ptačích druhů, díky krátkému období monitoringu a relativně chladnému jaru nelze vyloučit hnízdění dalších druhů. Z lokality je například znám výskyt žluny zelené, která v letošním roce v lokalitě opět zahnízdila, ale biologický průzkum ji nezmiňuje.

Podle biologického průzkumu byly nalezeny dva druhy zvláště chráněných druhů brouků vázaných na stromy. Biologický průzkum však na dotčeném místě vylučuje rozmnožování nosorožíka kapucínka z důvodu absence kompostů. Nálezy nosorožíků z kompostů nebo hromad listí, které jsou v biologickém průzkumu uvedeny jako rozmnožovací stanoviště, jsou sice v posledních letech známé, jedná se však až o druhotné lokality k rozmnožování. Hlavním původním prostředím k jeho rozmnožování jsou staré trouchnivějící stromy, na kterých byl pozorován například v aleji na Černé cestě.

 

Kácet či nekácet?

Souhrnem nelze souhlasit se závěrem biologického hodnocení, že „v regionálním ani lokálním měřítku neznamená hodnocený záměr negativní ovlivnění populací žádného ze zjištěných druhů živočichů“. Nábřeží Moravy je na celém území města Olomouce využíváno jako velmi důležitý biokoridor netopýrů a hmyzu. Díky enormnímu kácení došlo v letošním roce na nábřeží Moravy k výraznému zásahu do jeho funkce. Jedním z cílů ochrany přírody by mělo být zachování posledních zbytků zeleně v místech kolem řeky, aby byla biologická funkce koridoru aspoň částečně zachována. Vliv kácení aleje na populace živočichů by byl v oblasti rozhodně negativní.

Na základě vážných pochybností o předloženém biologickém průzkumu Hnutí DUHA Olomouc požaduje přepracování a zároveň také nezávislý posudek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

MIROSLAV KUTAL, BARBORA CHMELINOVÁ