Vyjádření k oznámení záměru „Administrativní budova Envelopa“

Vloženo: 29.11.2010, Typ: Připomínky, Zdroj: Hnutí DUHA Olomouc, Vydáno: 29.11.2010

Vyjádření Hnutí DUHA Olomouc ve zjišťovacím řízení v rámci posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) k záměru zástavby další volné plochy v Olomouci.

(ke sp. zn.  KÚOK/107721/2010/OŽPZ/7411)

V souladu s ust. § 6 odst. 7 zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zasíláme příslušnému orgánu níže uvedené vyjádření:

Kapitola B.1.4. − Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Zpracovatel oznámení tvrdí, že kumulace s jinými záměry není předpokládána − s tímto tvrzením nesouhlasíme, neboť zpracovateli je známo, že nedaleko od místa umístění posuzovaného záměru bude budována zcela nová městská čtvrť s obchodní galerií. Oba záměry („Administrativní budova Envelopa“) i záměr Šantovka s sebou ponesou soustředění další osobní automobilové dopravy do těchto od sebe nepříliš vzdálených míst. Požadujeme proto, aby především v otázce nárůstu automobilové dopravy byl předložený záměr posouzen kumulativně se záměrem Šantovka.

Kapitola B.1.5. − Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění

Obsah kapitoly nekoresponduje s jejím názvem. Zpracovatel oznámení sice uvádí, že „záměr s sebou přinese také sociálně ekonomický efekt“ spočívající ve vytvoření nabídky nových pracovních míst, ale už nijak nekonkretizuje, o jaká pracovní místa by mělo jít, zda jde o pracovní místa, která uspokojí aktuální poptávku. Argumentace „pracovními místy“ je možná v zásadě u každého záměru, který generuje alespoň jedno pracovní místo, nicméně se domníváme, že toto nemůže být jediným argumentem odůvodňujícím potřebu záměru (neboť tento argument lze použít vždy a poté ztrácí tento zákonný požadavek význam). Zpracovatel oznámení předkládá čtenářům názor, že „volná plocha“ je v zásadě vadným způsobem využití území a jediný přípustný postup je volné plochy ve městě zastavět. Zpracovatel oznámení uvádí, že dojde „ke zvýšení zejména užitné hodnoty této části městské krajiny“. Z čeho dovozuje, že „zelená plocha“ uvnitř města má nízkou užitnou hodnotu? Z tvrzení zpracovatele oznámení vyplývá, že jakákoliv volná plocha uvnitř městské krajiny by měla být zastavěna, protože jen tak dochází ke kvalitativnímu posunu.
Požadujeme v rámci zpracování dokumentace posouzení vlivů na ŽP rozpracovat skutečné zdůvodnění potřeby záměru včetně uvedení odkazů na zpracované studie a jiné relevantní koncepční materiály, z nichž vyplývá skutečná potřebnost podobného zařízení na této ploše.

Kapitola B.2.5. − Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Kapitola vůbec neobsahuje předpokládaný počet automobilů, které budou v době provozu k administrativní budově přijíždět. Požadujeme tyto údaje doplnit.

Str. 40 – vliv na faunu:

V této subkapitole jsou uvedena pouze doporučení, která by měla snížit mortalitu ptactva při střetu s „neviditelnou překážkou“. Požadujeme, aby navržený materiál byl uveden jako podmínka, kterou musí další stupně projektové dokumentace předloženého záměru obsahovat.
Osazení otvorů ochrannou mřížkou musí být také podmínkou, nikoliv pouze doporučením.

Subkapitola D.1.4 − Vlivy na estetickou hodnotu krajiny

V této subkapitole je uvedeno, že administrativní budova je plánována na plochách, které nejsou dlouhodobě nijak intenzivně využívány a „vzhledem k dnešnímu stavu zájmové lokality tedy dojde k významnému kvalitativnímu posunu – ke zvýšení zejména užitné hodnoty této části městské krajiny“. Uvedené tvrzení není založeno na žádných faktech a jde pouze o subjektivní pocit autora oznámení. Z čeho zpracovatel oznámení usuzuje, že zeleň ve městě má menší význam než jakákoliv stavba? Zeleň ve městě tvoří nezastupitelné funkce. Když pomineme hnízdní a potravní zdroje pro ptactvo a jiné živočichy, jde především o poskytování stínu a udržování stálé teploty a vlhkosti, tedy vhodného mikroklimatu prostředí. Za horkých letních dnů betonové plochy odrážejí velké množství tepla zpět do okolního prostředí, zatímco živé stromy teplo pohlcují a okolní prostředí ochlazují (Pokorný, 2003). Stromy tak výrazně snižují následky letních veder, působí protihlukově, zachycují prach a škodliviny, které ve městě často překračují povolené koncentrace. Je nezbytné veškeré volné plochy, které nejsou „intenzivně využívány“ ve městě zastavět?
Naprosto tedy nelze souhlasit s tvrzením, že „význam záměru lze spatřovat zejména v pozvednutí úrovně využití území“.

Subkapitola D.1.4.

V kapitole věnované rozptylové studii se na str. 42 oznámení uvádí, že v době provozu stavebního záměru se budou denní koncentrace PM10 pohybovat na hraně imisního limitu a jejich nárůst v místě nejbližší obytné zástavby bude o cca 0,01 %. Dále se v oznámení uvádí, že již nyní překračované průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu budou dále zvýšeny, a to o cca 0,0004 %. Ačkoliv zpracovatel oznámení uvádí, že jde o nárůst zanedbatelný, dle našeho názoru jakékoliv zvýšení už nyní překročených limitů povolených koncentrací škodlivých látek v ovzduší je nepřípustné.

Subkapitola D.1.8.

V části věnující se vlivům stavby na pracovní prostředí a veřejností využívané prostředí je uvedeno, že realizací záměru dojde k vytvoření prostor pro komerci, administrativu a služby s velmi vysokým standardem. Na stejném místě je však potřeba uvést, že dojde k zániku veřejné plochy zeleně, která sice dle názoru zpracovatele oznámení nemá žádnou užitnou hodnotu, avšak dle našeho názoru ve městě tvoří funkci nenahraditelnou (viz výše).

V části věnované sociálním a ekonomickým důsledkům stavby se zpracovatel oznámení zabývá pouze zvýšením počtu pracovních míst v nově navrženém komplexu. Byly však při zpracování oznámení posouzeny širší dopady, tj. vůbec potřebnost takového zařízení a případný odliv pracovníků z jiných zařízení do nově vzniklého zařízení? Pokud taková data k dispozici nejsou, nelze jednoznačně hodnotit vznik nových pracovních míst, když existuje možnost, že dojde jen k „přelivu“ pracovníků odjinud.

Část věnovaná ovlivnění faktorů psychické pohody opět zcela opomíjí fakt, že v místě dojde k zániku volného prostranství, které na obyvatele může působit větší „vzdušností“ místa, a jeho náhradě novou, relativně velkou stavbu. Nesouhlasíme s tím, že prašnost bude zvýšena pouze v období výstavby, neboť i v době provozu zařízení bude prašnost oproti stávajícímu stavu zvýšená, a to již z prostého důvodu, že zanikne zelené prostranství (trávník a solitérní stromy), které prašnost pohlcují.


Závěrem navrhujeme, aby předložený záměr byl podroben procesu posuzování vlivů na životní prostředí a zpracovávaná dokumentace aby se vypořádala s našimi námitkami uvedenými výše.




Mgr. Hana Kovaříková
koordinátorka Hnutí DUHA Olomouc