Zamezit výstavbě přehrady Skalička by mohlo být ještě těžší. Stavbu má urychlit kontroverzní novela

Vloženo: 11.6.2020, Typ: Tisková zpráva, Zdroj: Hnutí DUHA Olomouc, Vydáno: 11.6.2020

Plánovaná přehrada Skalička na řece Bečvě se dostala už i do parlamentu. Stala se totiž součástí novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (zákon 416/2009 Sb.). Tento zákon má za cíl urychlit povolování a výstavbu výše zmíněných typů staveb a projektů společného zájmu.

 

Vláda připravila už na začátku roku novelu tohoto zákona, která podle Asociace ekologických organizací Zelený kruh vnáší do již nepřehledné stavební legislativy další chaos. „Nově by i větší stavby nepotřebovaly souhlas od orgánů životního prostředí či památkářů. Vybrané stavby podle zvláštního seznamu by bylo možné stavět bez standardní projektové dokumentace. Obce by navíc musely strpět výstavbu prosazovanou státem – i v rozporu s plánovaným rozvojem obce. Novela by dramaticky redukovala pravomoci samospráv i ochrany životního prostředí a dalších veřejných zájmů,” popsal už v lednu Zelený kruh.[1]

 

Na seznamu plánovaných “urychlených” staveb se ocitlo i vodní dílo Skalička. Povodí řeky Moravy přitom bude v lokalitě teprve rozjíždět 2. etapu hydrogeologického průzkumu. V přiložené důvodové zprávě je chystaná přehrada označena za základní a nezbytný prvek protipovodňové ochrany v povodí Bečvy. Zpráva dále uvádí: „S ohledem na uspořádání terénu v povodí Bečvy nelze zabezpečit odpovídající protipovodňovou ochranu zastavěných území pouze využitím současně možných rozlivů v údolní nivě, lokálním zkapacitněním koryta nebo vybudováním ochranných hrází v intravilánech.” Iniciativa Spojená Bečva už přitom několik let navrhuje variantu bočního suchého poldru, který by měl stejný protipovodňový efekt jako zamýšlená přehrada.[2] Navíc by pomáhal udržet vodu v krajině a zároveň by neohrožoval jedinečné minerální prameny v lázních Teplice nad Bečvou, Zbrašovské aragonitové jeskyně, světově unikátní hranickou propast [3] ani další vzácné místní biotopy.[4]

 

Pohled na Bečvu a okolní lužní lesy

 

Celý problém této novely a koneckonců i původního zákona však již Skaličku přesahuje. Vytváření dalších a dalších výjimek proces výstaveb spíše komplikuje než urychluje. Proč mají pro některé stavby platit jiná pravidla než pro druhé? Opravdu jde o urychlení nebo spíše o snazší prosazení kontroverzních návrhů?

 

Návrh novely momentálně prošel již dvěma čteními v Poslanecké sněmovně. Čeká ho tak ještě 3. čtení a pokud na něm bude odsouhlasen, přesune se jeho projednávání do Senátu. Nyní už nejde jen o Skaličku, ale např. i o to, zda bude v budoucnu při vybraných stavbách zohledňováno stanovisko ochrany životního prostředí nebo místních samospráv. Pokud chcete mít jako my možnost zvolit k přírodě šetrnější variantu nejen na řece Bečvě ale i jinde, napište prosím našim poslancům, aby tento nekoncepční návrh nepodpořili. (Jejich seznam i s kontakty najdete zde.)




Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl: 

„Dodatečné doplňování dokumentace, když už je stavba postavená, by učinila z naší země Absurdistán. Pokud navíc vláda namísto jednání se samosprávami o umisťování velkých staveb zvolí tuto cestu diktátu, stanou se občané a jejich místní volení zástupci pouhými diváky při zásadních zásazích do podoby své obce a jejího okolí.“



Kontakty:

 

Veronika Trávníčková, pracovnice Hnutí DUHA Olomouc,  tel: 774 300 895, veronika.travnickova@hnutiduha.cz



Poznámky:

 

[1] Více o novele např. v tiskové zprávě Asociace ekologických organizací Zelený kruh.

 

[2] Celý návrh bočního poldru Skalička a protipovodňové ochrany Pobečví je dostupný zde. Studii zpracoval RNDr. Lukáš Krejčí, Ph.D., předseda Unie pro řeku Moravu.

 

[3] Dosavadní geologické průzkumy v oblasti naznačují, že stálá vodní hladina v přehradě by mohla trvale ovlivnit celé území Hranického krasu. Více informací najdete zde.

 

[4] Výstavbou plánované přehrady by zanikla Evropsky významná lokalita Hustopeče-Štěrkáč s jedinečnými lužními lesy a pravidelně zaplavovanými loukami, kde se vyskytují například ledňáček či vlha. Entomologický průzkum navíc prokázal, že výstavba přehrady ohrožuje také vzácné druhy hmyzu. Více v tiskové zprávě.