Depolymerizace plastů ve Šternberku může poškodit zdraví obyvatel

Depolymerizace plastů ve Šternberku může poškodit zdraví obyvatel

Návrh na vybudování depolymerizační linky plastů ve Šternberku budí vášně místních obyvatel. Naše připomínky v procesu posuzování vlivů tohoto záměru na životní prostředí jasně ukazují, že za názorem místních obyvatel nestojí pouze emoce, ale také racionální argumenty hájící ochranu zdraví místních lidí a životní prostředí. Zařízení pod takto složitým názvem se totiž ve svých negativních dopadech příliš neliší od obyčejné spalovny odpadků.

Beskydskou rysici Lauru zastřelil pytlák

Beskydskou rysici Lauru zastřelil pytlák

Mrtvá rysice, která byla v říjnu nalezena poblíž Ostravice pod Lysou horou, zahynula na střelné zranění. Rána na noze po zásahu zhnisala a zvíře zemřelo na celkovou otravu organismu. Vyplývá to z pitevního protokolu, který pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR zpracovala Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně.

Občané Šternberka se jasně postavili proti výstavbě depolymerizační linky na likvidaci plastů

Občané Šternberka se jasně postavili proti výstavbě depolymerizační linky na likvidaci plastů

Zhruba sto občanů Šternberka se nesouhlasně vyjádřilo k výstavbě depolymerizační linky na likvidaci plastů plánované poblíž jednoho z největších šternberských sídlišť. Další podrobnější posouzení záměru požadovaly také ekologické organizace Hnutí DUHA a Arnika, město a městský úřad Šternberk i krajský úřad Olomouckého kraje. Ministerstvo životního prostředí proto rozhodlo, že záměr depolymerizační linky může mít významný vliv na životní prostředí a musí být podrobněji posouzen včetně oficiálního projednání s veřejností.

V Krušných horách se pohybuje rys ostrovid

V Krušných horách se pohybuje rys ostrovid

Sedmi terénních seminářů pro nové dobrovolníky Vlčích a Rysích hlídek se během podzimu zúčastnilo 148 zájemců o ochranu velkých šelem. Společně se zkušenými kolegy našli několik desítek pobytových znaků vzácných šelem - mezi ty nejcennější patří stopy rysa ostrovida v Krušných horách. Již 18. ročník monitoringu velkých šelem organizuje Hnutí DUHA ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Vlci prozkoumávají naši krajinu. Dalším důkazem je fotografie z Vysočiny

Vlci prozkoumávají naši krajinu. Dalším důkazem je fotografie z Vysočiny

Hnutí DUHA Olomouc a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR získaly informace o pohybu vlka od místního myslivce, jehož fotopast vlka zachytila. Následné stopování v terénu doložilo další pobytové znaky, jako je typická stopní dráha na sněhu a také čerstvý vlčí trus.

Obyvatelé Šternberka nechtějí depolymerizační linku u sídliště

Obyvatelé Šternberka nechtějí depolymerizační linku u sídliště

Při veřejném pojednání ve Šternberku se místní obyvatelé negativně vyjádřili k chystanému záměru depolymerizační linky nedaleko místního sídliště. Negativní postoj zaujala i Rada města. Její stanovisko na místě zopakoval i starosta Šternberka Stanislav Orság. Občané mají nyní možnost své negativní stanovisko poslat v rámci tzv. procesu EIA i na příslušný úřad MŽP: Ministerstvo životního prostředí OVSS VIII, Krapkova 3/1159, 779 00 Olomouc-Nová Ulice a to tištěnou formou i elektronicky.

Výroba minerálních olejů ve Šternberku

Výroba minerálních olejů ve Šternberku

Společnost ADI OlL s.r.o. se chystá ve Šternberku rozjet novou linku na zpracování plastového odpadu formou tzv. Depolymerizace. Zjednodušeně řečeno, jedná se o "Spalovnu v přestrojení ". Podobné provozy měly být spuštěny např. v Jindřichově u Šumperka nebo v Mutěnicích - Šardicích . Díky iniciativě občanů se ale tyto záměry investorovi nepodařilo prosadit. Příjďte zjistit více podrobností v úterý 21. listopadu do Kulturního domu ve Šternberku.

Polská vláda musí do 24 hodin zastavit nezákonné kácení pralesa, jinak jí hrozí žaloba u evropského soudního dvora

Polská vláda musí do 24 hodin zastavit nezákonné kácení pralesa, jinak jí hrozí žaloba u evropského soudního dvora

Komise již 27. dubna formálně varovala polské ministry před trojnásobným zvýšením objemu těžby dřeva v posledním evropském pralese. Důvodem je skutečnost, že takto rozsáhlé kácené porušuje evropskou legislativu na ochranu přírody a představuje obrovské riziko pro jedinou polskou přírodní památku zapsanou na seznamu světového dědictví organizace UNESCO.

Topoly v Topolanech zůstanou díky aktivnímu zásahu místních občanů

Topoly v Topolanech zůstanou díky aktivnímu zásahu místních občanů

Jako příběh s dobrým koncem můžeme označit snahu několika aktivních občanů, kteří zachránili tři vzrostlé topoly v Topolanech. Na únorovém jednání komise městské části se dozvěděli o snaze pokácet topoly, které rostou u potoku Stouska v blízkosti hřiště. Protože mají topoly téměř denně na očích a přírody si velmi váží, rozhodli se kácení zabránit. S žádostí o radu se obrátili na Agenturu ochrany přírody a krajiny v Olomouci a Hnutí DUHA Olomouc. Sami úřady upozornili, že Povodí Moravy, na jehož pozemku se stromy nacházejí, nemá všechna potřebná povolení k jejich pokácení.

Lesy Nízkého Jeseníku prodělávají nebývalou kalamitu

Lesy Nízkého Jeseníku prodělávají nebývalou kalamitu

Lesy v podhůří Jeseníků zasáhla v uplynulých dvou letech nebývalá kalamita, která za sebou zanechala rozsáhlá území usychajících lesů. Problematice se věnoval nedávný dokument „Lesy bez budoucnosti?“, který v březnu odvysílala Česká televize v rámci dokumentárního cyklu Nedej se. Spouštěčem kalamity jsou zřejmě klimatické změny a déle trvající sucho, které způsobuje oslabení smrků. Ty jsou pak napadeni kůrovcem a hynou. Nejpostiženějšími jsou oblasti kolem Bruntálu, Města Albrechtic a Šternberka na Olomoucku.

Přehrada na Bečvě být nemusí. Ideální variantou je boční poldr.

Přehrada na Bečvě být nemusí. Ideální variantou je boční poldr.

Unikátní tok řeky Bečvy má být přerušen Vodním dílem (přehradou) Skalička. O existenci poldru se v  území mezi Hranicemi na Moravě a Valašským Meziříčím uvažuje už dlouhodobě, ale prakticky ze dne na den byl změněn poldr na přehradu. Stát již začal vykupovat pozemky, přestože samotná přehrada není jediným řešením protipovodňových opatření. Skupina ekologických organizací a odborníků z univerzit – Spojená Bečva – v pondělí 16. ledna na Univerzitě Palackého v Olomouci představí alternativní variantu bočního poldru, která by tak zachovala bez překážek tok poslední štěrkonosné řeky u nás, na jejímž toku nestojí přehrada.

Pozitivní příklad: revitalizace historické aleje u rybníka Kolečko v Tovačově

Pozitivní příklad: revitalizace historické aleje u rybníka Kolečko v Tovačově

Naše činnost se většinou týká případů, kdy je příroda v ohrožení, a kdy je potřeba proti škodlivému záměru aktivně zasáhnout. Z toho důvodu si můžeme často vyslechnout spílání, že jsme jen „potížisti“, kteří si věčně stěžují. Není tomu tak. Při naší činnosti při ochraně zeleně před kácením narážíme i na pozitivní případy. Jedním z nich je kácení v okolí rybníku Kolečko v Tovačově, který zmíníme za všechny podobné případy.

Proč chráníme olomoucké stromy a zeleň?

Proč chráníme olomoucké stromy a zeleň?

Hnutí DUHA Olomouc vstupuje do správních řízení, které se týkají kácení takzvané „mimolesní zeleně“ v Olomouci. Pod tímto označením se skrývají stromy a souvislé keřové porosty mimo pozemky evidované jako les. Podle zákona nelze mimolesní zeleň samovolně ničit nebo poškozovat, protože pro společnost plní celou řadu nezastupitelných funkcí. Pojďme si shrnout základní důvody, proč chránit mimolesní zeleň.