O úspěšně realizovaných projektech a aktivitách v programu Odpady

Seminář pro NNO (1997)

Seminář o možnostech práce nevládních neziskových organizací v oblasti odpadů, na kterém se kromě několika místních skupin Hnutí DUHA sešli zástupci např. Dětí Země, Priateľov Zeme Košice, Dubnické Enviromentálne skupiny, Recyklační skupiny Praha, Ekologické poradny Veronica Brno a dalších. (zahájení spolupráce se slovenskými organizacemi).

Ovlivňování zákona o odpadech (1997)

V roce 1997 jsme se ve spolupráci se sítí NGO´s „Další odpad" zabývali připomínkováním přijímaného zákona o odpadech. Usilovali jsme také o přijetí samostatného zákona o obalech, ale tato snaha nebyla v tom roce úspěšná. Kromě přímého lobbyingu v Poslanecké sněmovně a v Senátu (poslanci a senátoři obdrželi např. balíček s dopisem s připomínkami ekologických organizací k zákonu a naší studií o obalech), jsme se také snažili na problém upozornit prostřednictvím médií. Vydali jsme několik tiskových zpráv a uspořádali dvě tiskové konference na celostátní (v Praze se zástupci spolupracujících NGO´s) a na lokální úrovni (se zástupci města Olomouce). S výslednou podobou zákona o odpadech jsme nebyli spokojeni, přesto se nám podařilo dosáhnout několika pozitivních změn. Za hlavní považujeme:

  • zákaz výroby a dovozu PVC na obaly od roku 2001 (nyní již opět ze zákona vyřazeno na nátlak obalové lobby);
  • úpravu definice využívání odpadu tak, že neobsahuje spalování odpadu (nyní již opět zákon dělí využívaní odpadů na materiálové (recyklace) a energetické (spalování));
  • částečné zpřístupnění informací o produkci odpadů veřejnosti na úrovni okresů;
  • zkrácení náběhových lhůt pro zpětný odběr stanovených obalů na polovinu a odstranění nesmyslných lhůt pro povinnosti převzaté ze starého zákona;
  • povinnost ministerstva vypracovávat koncepce odpadového hospodářství;
  • odvrácení dalšího snížení poplatků za skládkování (naopak nyní se počítá s navyšováním).

Hlavními nedostatky výsledné podoby zákona bylo malé zapojení ekonomických nástrojů, zajišťujících princip odpovědnosti výrobce za produkt „Od kolébky po hrob" (absence podpory zálohových systémů, daňových diferenciací, recyklačních poplatků, nízké poplatky za skládkování). Nedořešena zůstala problematika obalů a zákon byl nedůsledný i v základních definicích, chyběl mu komplexní systém odpovídající programům odpadového hospodářství (které vyžaduje EU), uvolňoval dovoz odpadu a druhotných surovin na náš nestabilní trh i jejich vývoz.

V roce 1998 jsme připomínkovali vládní nařízení o zpětném odběru některých výrobků a obalů.

Odhalování falešných ekoznaček (1997 - 1999)

Jednali jsme s podniky používajícími matoucí nebo vymyšlené ekoznačky na obalech svých výrobků. Vycházeli jsme z toho, že takové chování je v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele. Na tento fakt jsme upozornili nejprve podnik, poté Českou obchodní inspekci. Obrátili jsme se i na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Výsledkem bylo stažení asi sedmi klamavých ekoznaček (z celkem 21 rozjednaných případů). Zpravidla se jednalo o neoprávněné používání značky Der Grüne Punkt na českých výrobcích.

Uspořádali jsme také anketu, která zcela potvrdila naše obavy z toho, že spotřebitelé se klamavými ekoznačkami nechají velmi snadno zmást. V Praze jsme pak na téma ekoznaček a klamání spotřebitele vystoupili na tiskové konferenci (s Ekologickým právním servisem). Publikovali jsme řadu článků v odborných i spotřebitelských časopisech a celostátních denících, které vysvětlovaly význam jednotlivých značek uváděných na obalech výrobků. Několikrát jsme také vystoupili v rozhlase a připravili informační leták o ekologickém značení výrobků a klamání spotřebitelů.

V roce 1998 jsme se zaměřili na značku Der grune Punkt, které se nelegálně oběvovala na českých výrobcích. Oslovili jsme firmy Duales systém Deutschland (DSD) a Pro Europe, které značku ve svých zemích udělovali. Dle odpovědi DSD měla pak tato firma nelegální užívání značky postihovat. Česká obchodní inspekce poté označila v tisku užití značky Der grune Punkt za klamání spotřebitele, což představovalo pozitivní změnu jejího dřívějšího stanoviska. I v roce 1998 jsme monitorovali výskyt ekoznaček na trhu a uveřejnili několik článků na dané téma v denním i odborném tisku.

V roce 1999jsme navázali kontakty s Agenturou pro ekologicky šetrné výrobky a se sdružením ekologických zemědělců PRO BIO. Celkem jsme oslovili asi 50 výrobců, z nichž někteří uznali neoprávněnost značení svých výrobků a následně tyto značky přestali používat. V souvislosti s touto činností Ekologický právní servis zahájil soudní spor s firmou Danone, která neoprávněně užívala označení BIO na svých výrobcích.

Putovní výstava o odpadech „Panoptikum našich odpadků aneb Recyklátor I." (1997 - 1999)

V roce 1997 jsme připravili výstavu o problematice domovních odpadů - jejich třídění, využívání a zneškodňování. Zvláštní důraz je kladen na předcházení vzniku odpadu. Výstavu tvoří 31 panelů formátu A2 v dřevěných rámech. Deset panelů obsahuje komiks o Recyklátorovi a 21panelů nese stručné texty věnované nejpodstatnějším odpadovým tématům a ilustrované kolorovanými perokresbami (A3) Katky Luxové. Upozorňují např. i na potřebu úcty ke starým věcem, význam podpory drobných výrobců, nekonzumního životního stylu a jiného předcházení vzniku odpadů. Výstava byla zpravidla umístěna ve stanu samonosné konstrukce.

V roce 1997 byla úspěšně představena asi na pěti místech (např. na šternberském ekojarmarku nebo na hudebním festivalu v Lipnici). Na jaře 1998 navštívila 17 míst, v každém se zdržela zpravidla týden (Olomouc, Vysoké Mýto, Blansko, Brno, Rožnov pod Radhoštěm, Králíky, Vamberk, Broumov, Kolín, Český Brod, Pardubice, Březí u Temelína, Ceské Budějovice - Akademie věd, Volary, Prachatice, Vodňany, Tábor). V roce 1999 byla výstava na 16 místech: Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Jihlavu, Havlíčkův Brod, Brno, Vyškov, Rousínov, Havířov, Ostrava, Rýmařov, Liberec, Trutnov, Vrchlabí, Mělník a Majetín.

Nedílnou součástí byly dopolední programy pro školy. Programy měli buď podobu dramatizované pohádky o lesní princezně (pro menší děti) anebo debaty (pro starší). Děti jsou přímo vtaženy do děje a samy přijdou na odpověď kudy ven ze záplavy odpadků. Naučí se správně třídit, rozlišovat ekologicky příznivější obaly a navrhují možnosti předcházení vzniku odpadů. Programu se účastnila každá třída zvlášť. V roce 1998 prošlo programy přibližně 4000 dětí.

Součástí výstavy byla také distribuce tiskovin s ekologickou tematikou. V roce 1999 proběhlo v navštívených městech také několik přednášek pro veřejnost.

Odborný doprovod výstavy se vždy snažil seznámit se situací odpadového hospodářství města a výstava tak sloužila k účinné osvětě a propagaci místního systému třídění odpadů.

V roce 2002 byla výstava zapůjčena do Frýdku-Místku, Ostravy a Prostějova

Studie „Obaly v České republice z hlediska životního prostředí" (1994, aktualizace 1997)

V souvislosti s její přípravou jsme mimo jiné provedli (ve spolupráci s Univerzitou Palackého) sociologický průzkum postojů obyvatel Olomouce k obalům spotřebního zboží.

Propagace třídění v Olomouci (1997)

V roce 1997 jsme se snažili oživit rozšiřování systému třídění odpadu v Olomouci, které bylo z nezveřejněných důvodů zastaveno. O vysvětlení této situace jsme písemně požádali primátora, odpovědi se nám však nedostalo. Dle původního pověření města jsme společně se SEV Sluňákov vypracovali plán osvětové kampaně a připravili texty i obrazovou část letáku popisujícího třídění. Jeho použití jsme však zablokovali, jelikož jsme měli za to, že nebylo v Olomouci co propagovat.

Propagační kampaň ke třídění odpadu ve Šternberku (1997)

Poměrně rozsáhlou propagační kampaň ke tříděnému sběru odpadu jsme připravili pro město Šternberk. Její součástí byl leták pro každou domácnost, barevný plakát a diapozitiv do místního kina. Uvedena zde byla na místním ekojarmarku i naše výstava o odpadech. Velký důraz jsme kladli také na práci s dětmi, vyhotovili jsme pracovní listy ekologické výchovy na téma odpadů pro učitele základních škol(včetně metodiky), a vyhlásili jsme výtvarnou soutěž. Žáci se pak mohli formou hry více dozvědět o odpadech a o třídění v jejich městě. Tato část propagace měla největší ohlas a povedlo se prostřednictvím dětí zapojit do třídění odpadů i některé rodiče. I v rámci této kampaně jsme zdůrazňovali důležitost předcházení vzniku odpadů.

Seminář „Zkušenosti měst a obcí s tříděním a využíváním komunálních odpadů v ČR (1998)

Seminář se uskutečnil 7.-8.5.1998 ve Šternberku, na jeho pořádání se podílel Ekologický právní servis Brno a město Šternberk. Seminář oficiálně zaštítil tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík. Hlavní náplní bylo představit nejkvalitnější systémy třídění a využívání odpadu v obcích a městech. Nechyběla prezentace záměrů MŽP v oblasti odpadů. Účastníci navštívili také šternberský sběrový dvůr a dotříďovací linku v Přerově. Po celou dobu semináře byl účastníkům k dispozici právník z Ekologického právního servisu (EPS) Brno. Semináře se zúčastnilo 25 zástupců obcí, okresních úřadů a nevládních organizací. Seminář ukázal, že obce spojují nejen podobné problémy, ale i vůle tyto problémy řešit.

Sborník ze semináře - příručka pro obce (1998)

Nejzajímavější příspěvky ze semináře byly shrnuty do stejnojmenného sborníku. Sborník obsahoval také stati o způsobech likvidace odpadů a systémech třídění a využívání odpadů. Byl doplněn seznamem zpracovatelů druhotných surovin. Důležitou součástí byl vzor pro vypracování obecně závazné vyhlášky a rozbor nejčastějších chyb, kterých se obce při jejich přípravě dopouštějí. Naší snahou bylo, aby sborník byl pro obce vodítkem při úvahách o konstrukci systému a při jeho výběru, zavádění a volbě jeho parametrů. Sborník byl brzy rozebrán.

Zavedení pilotního systému třídění v obci Majetín (1998-2000)

Hnutí DUHA Olomouc stálo při zavádění odvozného systému sběru tříděných surovin v ČR. Zavedení pilotního systému třídění ve vybrané obci bylo součásti projektu „Podpora třídění a minimalizace komunálního odpadu", podpořeného nadací REC Scentendre. Ve spolupráci s Technickými službami města Olomouce byla vybrána obec Majetín (okres Olomouc), která také třídění finančně podpořila. Zavedli jsme v obci třídění papíru, PET lahví, textilu a kovů do recyklovaných, opakovaně používaných plastových pytlů. Pytlový (odvozný) systém jsme zvolili kvůli jeho vyšší efektivitě a vyšší čistotě vytříděných surovin (ve srovnání s donáškovým systémem - kontejnery). Cílem pilotního projektu bylo mj. zjistit reálné náklady a potřebné intervaly svozu i ochotu lidí podílet se na tomto způsobu třídění odpadu. Třídění skla bylo ponecháno dosavadním způsobem - do kontejnerů.

V celé obci jsme provedli účinnou osvětu „od domu k domu" - tedy osobní návštěvy, při kterých domácnosti dostaly také sadu čtyř pytlů a informační leták. V místní škole proběhly ekovýchovné programy. Výsledkem propagace bylo zapojení 250 ze 330 domácností.

Svozy pytlů probíhaly zhruba jednou za dva měsíce. Svozy zajišťovalo společně Hnutí DUHA Olomouc a Technické služby města Olomouce. Kromě vybraného textilu, který jsme předávali do Střediska pro vzájemnou pomoc občanů, se o vytříděné suroviny staraly Technické služby, které také poskytovaly zdarma svozovou techniku a řidiče. Nakládání vysypávání pytlů prováděli aktivisté Hnutí DUHA Olomouc. První svoz proběhl v lednu 1999, celkem v roce 1999 proběhlo sedm svozů.

Pilotní projekt byl v roce 2000 ukončen, svoz však po nějakou dobu nadále zajišťovala obec. Později byl pytlový sběr zrušen a v současnosti se v Majetíně třídí do kontejnerů.

Minimalizace odpadů v Olomouci (1999-2000)

Hlavním cílem bylo vytvořit síť prodejen potravin, které zachovají a budou rozšiřovat ve svém sortimentu výrobky a obaly šetrnější k životnímu prostředí. Nad projektem převzala záštitu Rada města Olomouce. Mediálními partnery byl Český rozhlas Olomouc, Olomoucký DEN, Kdy-kde-co v Olomouci a INFO. V roce 2000 získal program druhé místo v soutěži o projekt roku nadace Civilia.

Základem bylo Devatero ekologického obchodníka - devět zásad ekologicky šetrného prodeje. Prodejna, která se chtěla zapojit musela třídit svůj odpad (minimálně na papír a folie PE) a odebírat vybité galvanické články, pokud je prodávaly. Dále se postupně podle svých možností a zájmu zapojovaly do plnění dalších zásad. Motivací pro majitele prodejen byla propagace ve sdělovacích prostředcích. Plnění bodů se čtvrtletně vyhodnocovalo a vítězné prodejny získávali větší prostor v propagaci - ve spolupráci s mediálními partnery. Na vyhodnocování dohlížela Rada projektu - složená ze zástupců Rady města Olomouce, odboru životního prostředí a mediálních partnerů. Na konci roku byl vyhlášen „Ekologický obchodník roku".

Důležitou součástí projektu bylo informování veřejnosti. Kromě spolupráce s místním tiskem a rozhlasem jsme začali vydávat měsíční zpravodaj Listy ekologického zákazníka. Vycházel v nákladu 1000 ks a byl zdarma k dispozici v prodejnách zapojených prodejnách a na několika dalších místech, jako jsou knihovny apod. Před zapojenými prodejnami se pořádaly informační stánky. V kanceláři byla zřízena pravidelná čtvrteční poradna ekoloigcky šetrného spotřebitelství. Na jaře 1999 jsme uspořádali výtvarnou a literární soutěž nejen pro děti. Všechny práce byly vystaveny a vyhodnoceny na Ekojarmarku 1.5.1999.

Na konci roku 1999 bylo zapojeno 17 prodejen, v roce 2000 21 prodejen.

V roce 1999 jsme se zaměřili na propagaci nápojů ve vratných lahvích (bod číslo... z Devatera ekologického obchodníka). Nejviditelnějším úspěchem bylo zavedení prodeje mléka, zákysu a podmáslí ve vratném skle. Mléko jsme zpočátku sami rozváželi a po měsíci našeho „podnikání" převzala rozvoz sama mlékárna Radiměř ze Svitavska. Prodej se rozšířil až na 30 prodejen v Olomouci, tedy nejen v prodejnách zapojených do projektu. Po roce bohužel mlékárna s dovozem skončila.

V listopadu 2000 jsme do prodejen (nejen těch zapojených) dodali k prodeji trvanlivé lněné tašky a sáčky na pečivo a k tomu byl vydán leták Vyhněme se jednarázovým sáčkům! . Dále jsme se snažili o propagaci certifikovaného jablečného moštu ve vratné lahvi. Na konci roku jsme několik prodejen navštívili s koledami a rozdali zákazníkům tradiční vánoční cukroví pečené z biomouky a recepty.

Program Minimalizace odpadů v Olomouci byl v roce 1999 nesporně naší nejrozsáhlejší aktivitou. V roce 2000 pokračoval program podle stejných pravidel. Objemem práce jej ale předstihla naše celostátní kampaň Za zachování vratných lahví . V roce 2001 jsme program ukončili. Důvodem byl jednak zánik mnoha zapojených prodejen, ke kterému došlo v souvislosti s rozmachem super a hypermarketů (měli jsme možnost tento trend sledovat velice zblízka) a jednak nedostatek lidských kapacit na organizování programu a na získávání dalších financí.

Několik výstupů projektu přetrvalo dodnes:

  • Listy ekologického zákazníka se rozšířily další témata a přejmenovaly na Ekologické listy, vycházejí každý rok, střídavě jako dvouměsíčník a měsíčník, nyní se ustálilo 11 čísel ročně. Náklad se postupně zvyšoval až na 2000 kusů v roce 2007.
  • síť spolupracujících prodejen potravin (když si odmyslíme ty, které zanikly): dodnes v nich distribuujeme plakáty na akce, letáky a Ekologické listy;
  • prodej biopotravin (jeden z bodů Devatera ekologického obchodníka): ve snaze plnit tento bod několik prodejen zavedlo biopotraviny, udržely se například v prodejně JIM na Bořivojové (Ekologický obchodník roku 2000);
  • mošty ve vratných lahvích - prodej zachován především v prodejnách zdravé výživy;
  • plátěné tašky a sáčky - prodej zachován probíhá doposud v Ekoporadně Hnutí DUHA Olomouc;

Jiné výstupy, které nás také stály mnoho sil, ale nedochovaly se:

  • mlékárna Radiměř prodávala mléko ve vratných lahvích bezmála nejdéle v republice;
  • nadále mizí nápoje ve vratných lahvích (minerálky, limo, víno, tvrdý alkohol, sirupy)

Za zachování vratných lahví (1999-2001)

V roce 1999 došlo k rychlé změně v balení nápojů - vratné skleněné lahve byly ve velkém rozsahu nahrazovány jednorázovými PET lahvemi. V říjnu 1999 jsme proto zahájili kampaň „Za zachování vratných lahví" s cílem zabránit dalšímu mizení vratných lahví. Rozjezd kampaně podpořila Nadace Partnerství. Do kampaně jsme zapojili místní skupiny Hnutí DUHA a Dětí Země a další ekologické organizace i jednotlivce z celé ČR.

V rámci kampaně jsme se snažili oslovit veřejnost: Vydávali jsme tiskoviny, plakáty a pohlednice, vyrobili trička s popisem na téma vratných lahví a razítka s nápisem: "Používám vratné lahve, připoj se také", v některých kinech se promítaly diapozitivy, byly uspořádány besedy s občany. Pro vážnější zájemce o problematiku byla určena brožura Vraťte vratné lahve a studie porovnávající životní cyklus vratné skleněné a nevratné PET lahve.

V dubnu 2000 jsme zorganizovali celonárodní happeningovou akci: stavbu Morových sloupů z PET lahví jako symbolu obětí „nákazy" PET lahví. Sloup stavěly nevládní organizace v jedenácti městech ČR - Brno, České Budějovice, Mělník, Ostrava, Plzeň, Praha, Vrchlabí, Ústí nad Labem, Rožnov pod Radhoštěm, Olomouc (v listopadu a prosinci 1999 také v Rýmařově, Táboře a v Olomouci na Horním náměstí. Pod petici požadující zachování vratných lahví se podepsalo více než 24 000 občanů. Získali jsme podporu více než 600 měst a obcí v ČR (1/10 všech obcí). Účastnili jsme se diskusí na téma vratných lahví v odborných časopisech, konferencích a na semináři v senátu 1.6. 2000. Připravili jsme návrh na doplnění připravovaného obalového zákona o obalech vycházející ze švýcarské legislativy. Po jeho zamítnutí pro nekompatibilitu s EU jsme připravili nový návrh vycházející ze legislativy Švédska a Portugalska. Pro podporu obchodů, které prodávají více než jeden druh nápoje ve vratných lahvích, jsme vydali samolepky Zde vratné lahve , kterými naši spolupracovníci v různých místech republiky prodejny označují.

Kampaň skončila koncem roku 2001 přijetím zákona o obalech. Cíl kampaně se nám podařilo dosáhnout pouze částečně. Vláda rozhodla svým nařízením, že sedm druhů zálohovaných obalů bude od poloviny května 2002 mít stanovenu povinnou výši zálohy 3 Kč. Dalším úspěchem kampaně je povinnost prodejců nápojů s prodejní plochou větší než 200 m2 prodávat také nápoje (minerální vody, limonády, pivo, sirupy apod.) ve vratných lahvích - platí od 1.1. 2002.

Do zákona se tehdy nepodařilo prosadit vysokou míru recyklace nebo opakovaného použití nápojových obalů, což by vyrovnalo podmínky mezi zálohovanými a jednorázovými obaly. Politické prostředí neumožnilo tento legitimní požadavek uvést do praxe. K tématu vratných lahví jsme se vraceli i po parlamentních volbách 2002.

V roce 2002 jsme udělali několik průzkumů plnění výše uvedené povinnosti nabízet vratné lahve a podali několik stížností na ČOI, která s mnohými obchody zahájila správní řízení.

Později jsme prosadili podporu vratných lahví do národního Plánu odpadového hospodářství (POH ČR). Není tedy divu, že se diskuse o podpoře vratných lahví v roce 2007 opět rozběhla. Tentokrát v režii Ministerstva životního prostředí, které má v popisu práce POH ČR naplňovat.

Osvětová kampaň za komplexní přístup občanů k nakládání s domovním odpadem na Hané (2001)

Tato rozsáhlá celoroční kampaň byla finančně podpořena z programu PHARE. Projekt byl první zkušeností Hnutí DUHA Olomouc s „evropskými granty".

Nespalujte odpad doma: Připravili jsme informační letáky o nevhodnosti spalování odpadů v domácích topeništích, články do obecních zpravodajů a barevné plakáty do obecních vývěsek. Tyto materiály jsme nabídli prostřednictvím okresních úřadů všem 300 obcím okresů Přerov, Prostějov a Olomouc. Celkem 72 měst a obcí naší nabídky využilo a objednalo si přes 32 000 letáků a 700 plakátů.

Kompost do každé zahrady: Vydali jsme letáček o domácím kompostování a nakoupili brožurky o domácím kompostování. Ve spolupráci s komisemi městských částí jsme vybrali několik oblastí s rodinnou zástavbou a provedli osvětu „od domu k domu". Obešli jsme tak s pomocí dobrovolníků na 600 domácností. Dne 5.6. 2001 jsme předvedli první ukázkový kompostovací zásobník novinářům na sběrovém dvoře v Hodolanech - články s fotografií vyšly v MF Dnes, Olomouckém Dni, Moravských novinách i Právu. V rámci kampaně jsme vyrobili 8 kompostovacích zásobníků a 2 bedny pro žížalové kompostování v bytě. Kompostovací zásobníky jsme rozdali veřejnosti za dobrovolný příspěvek 100 Kč, jedna bedna funguje v kanceláři Hnutí DUHA Olomouc jako ukázka žížalového kompostování.

Nebezpečný odpad nepatří do popelnice: Vydali jsme letáček o problematice nebezpečného odpadu v Olomouci.

Opakovaně používané tašky: Prodali jsme více než 200 ks plátěných tašek a pytlíků na pečivo. Tašky a pytlíky byly k dispozici ve 14 prodejnách potravin v Olomouci. Vydali jsme letáky o opakovaně použitelných taškách a pytlících. Stojánky s těmito letáky byly rozmístěny v 30 prodejnách v Olomouci.

Predcházení vzniku odpadu: Vydali jsme sborník „Olomoucký adresář 2001 - bazary, opravny, půjčovny, stáčírny a sběrny". Olomoucký adresář byl také zveřejněn na www.olomoucko.cz a v olomouckém Komplexním informačním servisu (KIS).

Mediální kampaň: Na občany jsme působili také mediální kampaní prostřednictvím televize, rozhlasu a denního tisku současně. Český rozhlas Olomouc vyrobil na základě dodaného scénáře „seriál o odpadech" - 20 dílů po 3 minutách, relace byly vysílány v pracovní dny v dopoledním bloku mezi 8:00 a 10:00. TV Morava vyrobila podle dodaných scénářů a četných konzultací „Ekologické okénko" 25 dílů po 40 sekundách, relace byly vysílány v pracovní dny a v neděli, vždy po regionálním zpravodajství na TV Prima (17:30). V MF Dnes bylo otištěno v průběhu dubna až června 20 dílů „Kurzu ekologie" s podobným obsahem jako texty čtené v rozhlase. Plošná inzerce apelující na používání vratných lahví byla otištěna v Moravských novinách, Olomouckém DNI, MF Dnes, Hranickém týdnu, Novém Přerovsku a Právu.

Každý měsíc jsme vydali a distribuovali měsíčník Ekologické listy - měsíčník s původním názvem Listy ekologického zákazníka.

V dalších letech pokračovala distribuce tiskovin i tašek, seriál v TV Morava byl reprízován v roce 2007 v rámci projektu Přírodě OK (ČSOP Iris Prostějov). Z témat projektu se v následujících letech nejvíce rozvíjelo téma kompostování - viz další projekty. Vydávání Ekologických listů pokračuje do současnosti.

V roce 2001 jsme také vydali brožuru PVC - toxický koktejl, leták Vyhněte se jednorázovým sáčkům, leták o PVC, leták Proč tolik odpadu (ODKAZ letak_Proč tolik odpadu.pdf) - aktualizovaný dotisk.

Putovní výstava "Chcete to zabalit?" (od roku 2000)

Výstavu, kterou jsme poprvé představili veřejnosti v září 2000, tvoří fotografie s krátkým vysvětlujícím textem na zalaminovaných panelech A2. Intenzivně putovala převážně po základních školách, především díky spolupráci s dalšími nevládními organizacemi. Během září až prosince 2000 vidělo výstavu přes 8 000 dětí a dospělých (Plzeň, Praha, Kaplice, Český Krumlov, Prostějov, Zlín, Brno, Liberec). Součástí bylo 35 přednášek pro žáky ZŠ v Prostějově a Brně (přednášek se zúčastnilo 1113 dětí).

V roce 2001 byla k vidění v Olomouci, Vrchlabí, Táboře, Českých Budějovicích, Benešově, Opatově u Svitav, Bílině, Vysokém Mýtě a Plzni. Vidělo ji cca 22000 dětí a dospělých. V rámci výstavy proběhlo více než 100 přednášek na základních a středních školách a několik debatních večerů s veřejností.

V roce 2002 byla výstava umístěna v Olomouci, Táboře a okolí, Jeseníku, České Lípě, Kladně, Ostravě, Hořicích, Prostějově, Zlíně na Ekofilmu v Českém Krumlově.

Vzdělávání v oblasti odpadů (od roku 1999)

V roce 1999 jsme navázali na tradici takzvaných Popelářských letů - setkávání, vzdělávání a především koordinace kampaně Za zachování vratných lahví.

V červenci 1999 jsme společně s Olomouckou koalicí neziskových organizací (OKNO) uspořádali kulatý stůl pro zástupce olomouckých NNO. Dalším krokem v zapojování olomouckých NNO do řešení problémů odpadového hospodářství byla exkurze na v té době nefunkční dotříďovací linku v Chválkovicích v prosinci 1999.

V roce 2000 proběhla čtyři víkendová setkání - Popelářské slety. Zúčastnilo se jich celkem více než 40 lidí z celé ČR. Vedle plánování kampaně Za zachování vratných lahví bylo hlavní náplní předávání zkušeností z českých i slovenských odpadových projektů.

V roce 2001 se Popelářské slety konaly v rámci projektu Společně proti odpadu s podporou Open society fund. Cílem projektu bylo pomoci na místní úrovni s aktivitami zaměřenými na předcházení vzniku odpadů, zlepšovat komunikaci a spolupráci NNO prostřednictvím seminářů „Popelářské slety" a navázání spolupráce s místní samosprávou a podnikateli. V roce 2001 jsme zorganizovali čtyři semináře - Popelářské slety , na nichž neklesla účast pod 20 účastníků.

Díky projektu Společně proti odpadu mohlo Hnutí DUHA Olomouc předávat své zkušenosti malým a začínajícím NNO. Například Hnutí DUHA Ústí nad Labem vydalo ve spolupráci s námi a magistrátem města Ústí nad Labem leták o třídění odpadu v jejich městě a sdružení Chiméra připravilo Adresář míst opakovaného použití věcí pro město Chrudim.

V rámci projektu byla připravena malá brožurka o možnostech odpadových aktivit na místní úrovni. Bylo vytištěno 7 informačních listů a připraven sborník, který popisuje nejdůležitější témata probíraná na Popelářských sletech v roce 2001.

V roce 2003 proběhl jeden Popelářský slet v listopadu v prostorách Střediska ekologické výchovy Ametyst v Plzni. Na programu byla mj. Exkurze do podniku na recyklaci směsného plastu Transform Stod, a.s. A do svozové firmy Reodepona s.r.o., dále beseda s pozvanými hosty a série přednášek.

V roce 2004 jsme v rámci programu OPOK 2003 uspořádali seminář „Ekologické přístupy v nakládání s komunálními odpady" pro pracovníky obcí a státní správy. Seminář byl zaměřen na bioodpady a nebezpečný odpad. Na CD byl distribuován sborník. Na seminář navazovala tematická exkurze (kompostárny v Otrokovicích a v Buchlovicích, chráněná dílna na rozebírání elektrošrotu v Uherském Hradišti).

Ve stejném roce se také konala exkurze pro pracovníky obcí a státní správy do Rakouska zaměřená na kompostárny a mechanicko-biologické zpracování komunálních odpadů.

Propagace domácího kompostování (od roku 2003)

Domácí kompostování je nejekologičtější způsob, jak se zbavit bioodpadu vznikajícího v kuchyni. Samozřejmě připadá v úvahu především u domácností se zahradou. K jeho rozvoji není potřeba složitých technologií, jen informovanost a nadšení. Obec navíc může poskytovat služby v podobě drcení větví či příspěvky na nákupy kompostéru.

Informační kampaň na podporu domácího kompostování navazuje na aktivity z předchozích let. V druhé polovině 2003 jsme veřejnost oslovili informačními stánky se dvěma informačními panely a vystaveným kompostérem. Stánek byl postupně postaven v těchto místech: Trutnov - hudební festival Open Air, Fryšták u Zlína - hudební festival, Ostrava - Biojarmark, Vyškov, Hodonín - zahrádkářská výstava, Olomouc - veletrh Hortikomplex, Rychnov nad Kněžnou, Přerov.

Součástí osvětové kampaně v roce 2003 byl také leták, webové stránky www.hnutiduha.cz/kompost a přednášky pro veřejnost (Olomouc, České Budějovice, Hranice na Moravě) a pro zájmové skupiny (účastníci mezinárodní seminář v Pravoslavné akademii Vilémov, zahrádkáři - veletrh Hortikomplex, pedagogové - veletrh výukových programů v hotelu Monínec - Prčice).

V roce 2004 jsme vydali Jak podporovat domovní a komunitní kompostování a rozeslali ji všem obcím Olomouckého kraje. (v rámci programu OPOK 2003). Koncem roku jsme příručku doplnili o další kapitoly a vydali znovu pod názvem Využívání bioodpoadů (tenktokrát s podporou Bankwatch).

V roce 2005 jsme realizovali propagační kampaň pro Mikroregion Kosířsko (brožura Jak správně kompostovat ).

Ovlivňování plánů a koncepcí v odpadovém hospodářství (2002-doposud)

Naše místní aktivity byly často podkopávány nedostatečnou národní legislativou, proto jsme byli nuceni zabývat se také připravovanými národními a krajskými plány a koncepcemi na základě kterých měla být připravována nová legislativa.

Plán odpadového hospodářství ČR (2002-2003): V roce 2002 jsme se zabývali odpady především na národní úrovni. Snažili jsme se, aby Plán odpadového hospodářství (POH ČR), tedy dokument, který určuje jakým způsobem se bude nakládat s odpady do roku 2010, byl silně proekologický. Spolupracovali jsme úzce s národní kanceláří Hnutí DUHA a s podobně zaměřenými organizacemi.

Mezi množstvím našich vydaných materiálů vyniká zpracování zelené varianty k POH ČR, která společně s dalšími aktivitami a odborně podloženými argumenty vedla k našemu výraznému úspěchu. Ministerstvo životního prostředí upustilo od původního záměru postavit v ČR 14 až 17 nových spaloven libereckého typu, naopak POH ČR přímo zakazuje financovat z veřejných zdrojů jak nové skládky, tak spalovny směsných komunálních odpadů.

Vedle prosazování konkrétních změn jsme v roce 2002 také zapojovali veřejnost do procesu SEA posuzujícího vliv POH ČR na životní prostředí. Díky našim aktivitám zaslali občané k POH ČR na 860 připomínek (z celkového počtu 1 119).

V roce 2003 byl POH ČR schválen vládou. Podařilo se nám v něm prosadit následující:

  • zákaz podpory stavby nových skládek a spaloven komunálních odpadů z veřejných zdrojů;
  • podporovat nejúčinnější odvozný (pytlový) sběr komunálních odpadů;
  • podporovat mechanicko-biologickkou úpravu odpadů;
  • zaměřit se na prevenci, třídění a recyklaci odpadů: Plán požaduje dosažení 50% míry recyklace a kompostování komunálních odpadů do roku 2010.

Vzhled dokumentu zásadně ovlivnila ekologická občanská sdružení a občané. Tento náš velmi důležitý úspěch má zásadní vliv na plánování odpadového hospodářství v ČR na následujících několik let.

Krajské koncepce odpadového hospodářství (2002): Na krajské úrovni jsme prosazovali konkrétní opatření na podporu minimalizace, opakovaného používání a recyklace odpadů. Díky našim podkladům například odmítlo zastupitelstvo Jihočeského kraje koncepci prosazující spalovnu komunálních odpadů v Mydlovarech u Českých Budějovic. V Plzeňském kraji se zastupitelé postavili proti variantě vybudovat v kraji spalovnu odpadů.

Během roku 2002 jsme také seznámili odborníky s technologií plně nahrazující spalovny komunálních odpadů (mechanicko-biologická úprava odpadů). Ti poté tuto technologii zahrnovali do návrhů krajských odpadových koncepcí - Olomoucký kraj, Plzeňský kraj, Ústecký kraj.

V srpnu 2005 Hnutí DUHA Olomouc vypracovalo připomínky k návrhu Plánu odpadového hospodářství města Olomouce (ODKAZ Odborne_pripominky_k_POH_SMO.pdf). Autorem je Ivo Kropáček.

Krajské koncepce odpadového hospodářství (2002): Na krajské úrovni jsme prosazovali konkrétní opatření na podporu minimalizace, opakovaného používání a recyklace odpadů. Díky našim podkladům například odmítlo zastupitelstvo Jihočeského kraje koncepci prosazující spalovnu komunálních odpadů v Mydlovarech u Českých Budějovic. V Plzeňském kraji se zastupitelé postavili proti variantě vybudovat v kraji spalovnu odpadů.

Během roku 2002 jsme také seznámili odborníky s technologií plně nahrazující spalovny komunálních odpadů (mechanicko-biologická úprava odpadů). Ti poté tuto technologii zahrnovali do návrhů krajských odpadových koncepcí - Olomoucký kraj, Plzeňský kraj, Ústecký kraj.

V srpnu 2005 Hnutí DUHA Olomouc vypracovalo připomínky k návrhu Plánu odpadového hospodářství města Olomouce. Autorem je Ivo Kropáček.

Osvěta v Olomouckém kraji v rámci projektu „Přírodě OK" (2006 - 2008)

Hnutí DUHA Olomouc na základě úspěšného výběrového řízení realizovalo formou subdodávky pro ČSOP Iris Prostějov vzdělávací akce a vydávalo informační materiály

Tiskoviny:

Informační leták Pálení odpadu v domácnostech

  • proč a jaké škodliviny vznikají při pálení odpadů v domácnostech, jak tyto škodliviny poškozují lidské zdraví, co lze pálit a čemu se rozhodně vyhnout, jak zakročit proti občanům, kteří pálí odpad.

Informační plakát Pálení odpadu v domácnostech

  • jaké škodliviny vznikají při pálení odpadů v domácnostech, jak tyto škodliviny poškozují lidské zdraví, co lze pálit a čemu se rozhodně vyhnout.

Samolepka pro poštovní schránky „ Nevhazujte reklamu "

  • doručovatelé jsou povinni tuto samolepku respektovat.

Informační leták Kompostování (únor 2007)

  • co lze získat kompostováním, jak si vyrobit kompostér, základní pravidla kompostování, upozorní na nejčastější chyby a jak se jim vyhnout.

Informační leták Nebezpečný odpad, elektroodpad (srpen 2007)

  • jakým způsobem nakládat s drobným nebezpečným odpadem a elektroodpadem, význam a systém zpětného odběru elektroodpadu, o jaké výrobky jde, co se s nimi děje po odevzdání.

Informační leták Nenakupujte odpady (únor 2008)

  • jak předcházet vzniku odpadů při nákupu a jaké odpady mohou vzniknout při nákupu zboží a jaké komplikace vznikají při jejich zneškodňování.

Informační plakát Nenakupujte odpady (únor 2008)

  • jak předcházet vzniku odpadů již při nákupu zboží.

Publikace můžete objednat na adrese iris@iris.cz

Exkurze pro pedagogy a pracovníky obcí

V roce 2007 proběhlo 5 jednodenních exkurzí na zařízení pro nakládání s odpady v Olomouckém kraji - dotřiďovací linky, kompostárny, sběrné dvory, recyklační provozy, čistírny odpadních vod apod.a exkurzi bude přítomen nezávislý odborník na odpadovou problematiku. Účastnili se jich pracovníci úřadů, zastupitelé, starostové obcí, členové poradních orgánů (komisí apod.) samospráv, dále pro koordinátoři EVVO na školách a školských zařízení a další pedagogové:

Za odpady kolem Přerova (24. 4. 2007)

  • sběrný dvůr v Přerově, čistička odpadních vod v městské části Přerov - Šírava, kompostárna Polkovice, dotřidovací linka a skládka odpadů Žeravice - Čekyně.

Za odpady kolem Prostějova (3. 5. 2007)

  • sběrný dvůr v Prostějově, čistička odpadních vod v Kralickém Háji u Prostějova, kompostárna Spreso v Kralicích na Hané, skládka odpadů v Němčicích nad Hanou.

Za odpady kolem Šumperka (22. 5. 2007):

  • sběrný dvůr v Šumperku, technologická dotřiďovací linka a zpracovací závod druhotných surovin v Šumperku, dotřiďovací linka a sběrný dvůr v Zábřehu, výroba z recyklovaných plastů v Nové Hradečné a skládka odpadů Rapotín.

Za odpady kolem Olomouce (říjen 2007)

Za odpady kolem Jeseníku (říjen 2007)

Semináře pro pedagogy a pracovníky obcí

Kompostování a třídění bioodpadu

  • seminář se uskutečnil v Přerově, Prostějově, Jeseníku, Šumperku a Olomouci
  • program (pozvánka na seminář,který proběhl v Olomouci)
  • sborník přednášek

Sběrné dvory, drobný nebezpečný odpad, zpětný odběr

  • Seminář se uskutečnil v Přerově, Prostějově, Jeseníku, Šumperku a Olomouci
  • Program semináře:
    • Legislativa současná i chystaná včetně EU
    • Provoz a zřizování sběrného dvora, zkušenosti z ČR i ze zahraničí
    • Recyklace nebezpečných složek KO, zřizování a provoz recyklačních linek
    • sběr a recyklace baterií - příklad kolektivního systému zpětného odběru
    • Seznámení s pohledem nestátních neziskových organizací
    • Finanční zdroje - Státní fond životního prostředí, Strukturální fondy EU
    • Diskuse

 

Realizace progresivních odpadových koncepcí v pilotních obcích

  • Seminář a exkurze pro starosty
  • Úzká spolupráce s 5 vybranými obcemi a městem Šternberk, kterým jsme připravili řešení odpadů na míru
  • Nové informační materiály pro obce (spalování odpadu, pytlový sběr, kompostování)
  • Spoluúčast na věřejných akcích
  • Deset analýz složení odpadu v popelnicích a navržení zlepšení stavu
  • Vše najdete na webových stránkách projektu www.hnutiduha.cz/obce