V červenci 2010 jsme se intenzivně věnovali připomínkování nového územního plánu města Olomouce. Dokument trpěl závažnými nedostatky a jeho schválení by umožnilo realizaci nových průmyslových zón a velkých developerských projektů na úkor zeleně a rekreační funkce městské krajiny. Během čtyř dnů mělo Hnutí DUHA pod společnými námitkami „Více zeleně pro Olomouc“ 380 podpisů, tedy takřka dvojnásobek zákonem stanoveného počtu (200) k tomu, aby organizace získala postavení zástupce veřejnosti a Magistrát města Olomouce se námitkami musel seriózně zabývat. Na nátlak veřejnosti město odstoupilo od některých kontroverzních záměrů jako severní spoj a podpořilo návrh Hnutí DUHA stanovit závazné procento zeleně v jednotlivých kartách lokalit. Nový územní plán však zůstává celkovém pojetí špatně koncipovaný. Další kolo připomínkovávání proběhne v tomto a příštím roce.
Otázku zeleně v Olomouci architekti redukovali do konceptu tzv. „zelených polokruhů". Vnitřní kruh je tvořen parky, obepínající městské centrum; druhý se táhne od Slavonína západní hranicí města po Neředín. Přestože územní plán proklamuje jejich zachování, fakticky budou zrušeny nebo přerušeny novou zástavbou Na Nové Ulici a v Neředíně. U žádných lokalit s obytnou a rekreační funkcí navíc není definováno závazné minimální procento zastoupení zeleně.
Nedostatkem zeleně trpí také další veřejná prostranství, v ulici Dlouhé je původně navržený park redukovaný plánem vilové zástavby.
Symbolem veřejných prostranství by se nemělo stát olomoucké přednádraží - pustá vybetonovaná plocha jen s několika stromy a keři. V souladu s předchozí připomínkou Hnutí DUHA prosazuje zeleň a oživení všech veřejných prostranství a možností lokálních tržišť. Trhy s čerstvou zeleninou a ovocem jsou důležitým oživujícím prvkem města a podporují vazbu na místní produkty a trvale udržitelný rozvoj.
Ale například prostor dnešní Tržnice by bylo možné zastavět do 30 % budovami až do výšky 23 metrů. Otevírá se tak možnost stavby nového (menšího) Paláce Morava. V místě sousedního autobusového nádraží by dokonce mohla vzniknout budova vysoká 29 metrů.
Nový územní plán navrhuje výrazný nárůst ploch určených k bydlení. Stavět se má také na plochách sloužících dnes k rekreaci a na nejkvalitnější zemědělské půdě. V tomto směru jsou nejvíce problémové lokality Povel, Slavonín a Nová ulice (zelený horizont). K nové bytové zástavbě dojde i na hřišti v Hodolanech (mezi ulicemi Farského a Lermontova), kteří místní občané využívají desítky let ke sportu a rekreaci.
Některé průmyslové zóny jsou umístěny výhradně na půdách nejvyšší bonitní třídy - jedná se o cca 100 hektarů ve Slavoníně, Neředíně a v Nových Sadech z celkových cca 750 hektarů ploch pro výrobu v Olomouci. Přitom nejsou doposud obsazeny ani současné plochy v technologickém parku v Holici. Pokud má vzniknout rezerva, ať jsou všechny nové plochy pro výrobu vytyčeny na brownfields, případně na průměrných a podprůměrných půdách v blízkosti současného průmyslového areálu v Řepčíně.
Je chválihodné, že zpracovatelé územního plánu brali v úvahu hromadnou dopravou a plánují výrazné rozšíření tramvajových linek. V tomto světle se pak jeví jako nelogický krok masivně podporovat automobilovou dopravu stavbou desítek nových parkovišť nových silnic.
Nejvíce problematický je tzv. severní spoj, který má vést klidnými částmi kolem Klášterního Hradiska a na Lazcích. Místní občané už se bouří a organizují petice.
Také nové motoristické propojení Zikovy a Přichystalovy naruší rekreační funkci ulic U Dětského domova a U Rybářských stavů.
V lokalitě Zlatý Důl v Lošově si developeři u zpracovatelů vynutili na 13 hektarech lesních pozemků možnost vybudování satelitního městečka. Nevhodně řešeno je i nové parkoviště na Svatém Kopečku, kvůli němuž má dojít ke zbytečnému kácení lesa.
Biokoridory a biocentra, důležité plochy zeleně umožňující život přírody i ve městě jsou v územním plánu redukovány. Kromě zástavby zeleného horizontu na Tabulovém vrchu dojde k redukci biokoridoru u aquaparku a faktické likvidaci biocentra a biokoridorů mezi Tř. 17. listopadu a Velkomoravskou podél Mlýnského potoka a Moravy.
Územní plán sice obecně deklaruje rozvoj nábřeží a přístup veřejnosti, ale ne vždy je tento princip dodržován - například protipovodňová zábrana poblíž ulice Kavaléristů je umístěna příliš blízko řeky a neumožňuje skutečný kontakt veřejnosti s nábřežím.
Přestože má Olomouc ideální podmínky pro rozvoj cyklistiky, za posledních 5-10 let nedochází k žádnému rozvoji. Zmatečnost podtrhuje i nový územní plán, který cyklotrasy evidentně plánuje "od stolu", neřeší jejich přesné vedení nebo lokalizaci stojanů na kola.
Domníváme se, že navržená úroveň výškové hladiny zástavby na ulici Kosmonautů (29 metrů) je příliš vysoká a navrhované 2 budovy poblíž historického centra (9. května a Šantovka) o výšce 75m jsou z urbanistického hlediska sporné.