Tento web již není aktualizován.

Spolek Hnutí DUHA Olomouc byl přejmenován na Hnutí DUHA Šelmy, jehož činnost můžete sledovat na www.selmy.cz

V brzké době bude představen nový spolek, který naváže na aktivity Hnutí DUHA Olomouc.

Statutární město Olomouc podpořilo letos Hnutí DUHA Olomouc dotací při realizaci projektu, který proběhl na pozemcích ve vlastnictví SMOL v městské části Topolany.

V rámci projektu proběhlo odstraňování nepůvodních druhů rostlin, byla vytvořena kamenná zídka pro plazy a na vhodná místa byly umístěny berličky pro dravce.

Spolek „Zahrádky Hejčín“ uvítá pomoc při sběru podpisů proti plánované likvidaci části zahrádek a navazujícího pásu zeleně na ulici Na Trati. Zdejší obyvatelé a zahrádkáři se obávají, že by mohlo dojít k další zástavbě zbývajících zelených ploch. Městská část by tak přišla o nedílnou součást svého městského koloritu, který patří ke každodennímu životu místních obyvatel.

Hnutí DUHA Olomouc ve svém informačním stanovišti nabídne informace týkající se svých aktivit, především ochrany rysů, vlků a medvědů. Bude zde možné nakoupit i udržitelně vyrobené oblečení z obchod.selmy.cz , výtěžek z prodeje poputuje na ochranu velkých šelem v ČR.

Ekojarmark se uskuteční v rámci proslulých „Ekologických dnů“, tentokrát nikoliv na Horním náměstí v Olomouci, ale v Horce nad Moravou ve Sluňákově - centru ekologických aktivit města Olomouce. Akce s podtitulem "Společná oslava Života. Slavnost našeho pobývání na Zemi" nabízí bohatý program včetně řemeslných, enviromentálních nebo dětských workshopů, hudebního doprovodu a divadla.

KONCERTY EDO na Sluňákově

FB UDÁLOST

Dvoudenní akce se bude odehrávat v Zámeckém parku Kinských ve Valašském Meziříčí 18. a 19. září, tedy bez jednoho dne na výročí od loňské, stále nevyšetřené ekologické havárie na řece Bečvě. Vstupné činí symbolických 209 korun, jako připomínka dne, kdy se hávárie odehrála. Program zahrnuje přednášky nejen na téma životního prostředí s důrazem na problematiku řeky Bečvy, ale těšit se návštěvníci můžou i na bohatý hudební doprovod.

PROGRAM ENVIROFESTU BEČVA 2021

FB UDÁLOST

Stát prosazuje výstavbu přehrady v katastru sedmi obcí na Hranicku místo původně plánovaného suchého poldru již několik let. Víceúčelová nádrž má zajistit protipovodňovou ochranu zejména pro Přerov. Závěry studie odhalují vážná rizika, které by výstavba přehrady představovala pro říční ekosystém, minerální vody i jeskyně. Navíc může zničit již nákladně vybudované revitalizované úseky na řece Bečvě. I přes tato rizika postoupily do výběru pro multikriteriální analýzu všechny varianty vodního díla.

Magistrát města Olomouce podpořil Hnutí DUHA Olomouc dotací při realizaci projektu, který probíhá na obecních pozemcích v jedné z olomouckých městských částí.

Až o stoprocentní podporu na zabezpečení stád mohou do konce června žádat chovatelé hospodářských zvířat. Kvůli potlačeným instinktům jsou totiž zejména ovce, ale také např. kozy nebo telata snadnou kořistí pro některou z velkých šelem. V zájmu umírnění konfliktů a ochrany jak pastevecké práce, tak zákonem chráněných vlků, rysů či medvědů, nabízí stát již čtvrtým rokem dotační pomoc v rámci výzev Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Zažádat o dotaci je ale nadále složité a zdlouhavé, Hnutí DUHA Olomouc proto nabízí chovatelům pomoc s kompletním zpracováním žádosti o podporu. Jen od roku 2020 už podalo 14 samostatných žádostí za různé chovatele, 3 nové nyní vyřizuje.

Lužické hory v poslední době procházejí bolestným obdobím intenzivních lesnických zásahů namířených proti kůrovci. Neopodstatněnou devastaci lesů v řadě případů popsali také pracovníci Hnutí DUHA Olomouc během monitoringu šelem. Správa CHKO Lužické hory nedávno podmínky pro těžby zpřísnila.

Ministerstvo zemědělství se nadále snaží protlačit výstavbu přehrady na řece Bečvě oproti variantě suchého poldru, který by přitom i podle dřívějších studií Povodí Moravy měl stejný protipovodňový efekt jako přehrada, zároveň však značně snižuje negativní následky v krajině. Proti výstavbě přehrady se vyjádřila nejen řada akademiků a odborných organizací, ale také Olomoucký a Zlínský kraj, obce Hranice a Skalička, kterých se dílo přímo dotýká, a také další obce na řece Bečvě.

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo návrh Aktualizace č. 4 Politiky územního rozvoje České republiky, a to včetně vyhodnocení vlivů této aktualizace na udržitelný rozvoj území. Protipovodňová ochrana pro město Přerov se v této Aktualizaci přejmenovává z původního “suchého poldru Teplice” na “vodní dílo Skalička”. Tato drobná změna umožňuje mimo jiné i výstavbu přehrady. Právě zamýšlené vodní dílo Skalička je přitom jediným důvodem, proč bude mít celá Aktualizace významně negativní vliv na životní prostředí podle zveřejněného Vyhodnocení. Připomínky k této Aktualizaci může nyní zasílat i široká veřejnost.

V neděli 20. září došlo na řece Bečvě k velké havárii, během níž byl otráven téměř čtyřicet kilometrů dlouhý úsek horního toku řeky . V následujících několika dnech došlo k úhynu desítek tun ryb. Ani více než dva měsíce po činu však není znám pachatel. Poslali jsme proto otevřený dopis dozorujícímu státnímu zástupci JUDr. Petru Barešovi z okresního státního zastupitelství ve Vsetíně, s urgencí na vyšetření havárie.

Vyražte s námi na exkurzi do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Její součástí bude především uvedení do problematiky působení kůrovce v Jeseníkách, představení kůrovce a jeho biologie, praktická ukázka kůrovcem napadených stromů či dopady působení kůrovce a zvolených zásahů na lesní ekosystém. Exkurzí vás provede koordinátorka jesenické kůrovcové skupiny spolu s lektorem z kampaně Zachraňme lesy.

V posledních dnech se oči mnoha ekologů upírají na situaci na řece Bečvě, kam v neděli 20. září uniklo větší množství kyanidu. Únik proběhl někde za průmyslovou zónou ve Valašském Meziříčí, viník je zatím neznámý. V úseku několika desítek kilometrů ale havárie způsobila, že z Bečvy se stala alespoň na několik dní mrtvá řeka. Podle pracovníků Povodí Moravy by ovšem katastrofa byla mnohem horší, kdyby nedocházelo k upouštění vody z přehrady Bystřička. Jenže….

Přírodní rezervace Království leží vedle obce Grygov poblíž Olomouce. Vyhlášena byla pro ochranu přírodě blízkých ekosystémů s výskytem řady typických a vzácných druhů rostlin a živočichů (zejména dubohabřiny a smíšené lužní lesy). Lesy města Olomouce si v této cenné lokalitě přitom zažádaly o použití herbicidu Roundup. Taková výjimka však může být udělena pouze v převažujícím veřejném zájmu. Jelikož použití této kontroverzní látky je z ekologického hlediska likvidační, neshledali jsme žádný veřejný zájem na jeho využití v chráněné přírodní rezervaci. Spolu s Moravským ornitologickým spolkem (MOS) jsme se ve správním řízení vyjádřili proti udělení výjimky a krajský úřad použití Roundupu v PR Království nepovolil.

Už 20 let se v rámci Hnutí DUHA Olomouc věnujeme monitoringu a ochraně velkých šelem v České republice. Letos jsme za naše aktivity byli nominováni na Cenu Olomouckého kraje v oblasti životního prostředí, v kategorii Ekologie a životní prostředí - významný počin v roce 2019. Pokud se vám naše práce líbí, hlasujte pro nás prosím na >>https://www.cenykraje.cz/rocnik-2020#zivotni-prostredi<< Hlasování končí 23. srpna. Všem našim podporovatelům děkujeme!

Hnutí DUHA Olomouc se již několik let aktivně účastní správních řízení týkajících se zásahů proti kůrovci v Jeseníkách. Proto není žádným překvapením, že bylo na zvláštním jednání HD Olomouc rozhodnuto o nutnosti monitoringu kůrovce a těžební činnosti přímo v terénu. Z hlediska ochrany přírody lýkožrout smrkový nepředstavuje žádné velké nebezpečí - napadené stromy, pokud jsou ponechány svému vlastnímu vývoji, se i při usmrcení kůrovcem rozkládají pomalu a hostí rozmanitou řadu druhů. Proto je v chráněných oblastech potřeba dbát na správné postupy asanace kůrovcových stromů. Napadené stromy je třeba asanovat před ukončením vývoje nové generace, tj. předtím, než kůrovec ze stromů vyletí. 

Plánovaná přehrada Skalička na řece Bečvě se dostala už i do parlamentu. Stala se totiž součástí novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (zákon 416/2009 Sb.). Tento zákon má za cíl urychlit povolování a výstavbu výše zmíněných typů staveb a projektů společného zájmu.

Jedním z vysoce probíraných témat dnešní doby je neustávající sucho v krajině. Zatímco v loňském roce přišlo až se začátkem května, letos jsme již v dubnu mohli v řekách a potocích sledovat rekordně nízké průtoky. Naše vláda podporuje spíše další zabetonování krajiny a pomáhá se zrychlením odtoku vody pryč. Jednou z aktuálně připravovaných přehrad je i Skalička na řece Bečvě. Důvodem výstavby je hlavně protipovodňová ochrana pro Přerov. Adekvátní alternativou se stejným efektem protipovodňové ochrany i trvalejší variantou prevence sucha je návrh Hnutí DUHA Olomouc na boční poldr. Lesy, louky i tůně navrhované uvnitř poldru pomáhají k zasakování vody do podzemních zásobníků. Z nich se voda uvolňuje v období sucha. Takováto zdravá krajina pak zadržuje mnohem více vody než vybetonované přehrady.

V loňském roce jsme Vás informovali o těžbě v Národní přírodní rezervaci Břehyně – Pecopala na Českolipsku. Tato téměř tisíc hektarů velká rezervace chrání rozmanitou řadu biotopů (vodních, mokřadních či lesních), na které jsou vázány četné vzácné a ohrožené druhy. Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj nyní potvrdila bezzásahovost na tomto území. 

O možnost rušení, odchytu a odstřelu zvláště chráněného krkavce velikého (Corvus corax) si loni v srpnu zažádala akciová společnost Úsovsko. Ta se zabývá chovem skotu, ale také reintrodukcí vzácného tetřívka obecného (Tetrao tetrix) do míst jeho původního výskytu. Svou žádost o výjimku zdůvodnila společnost Úsovsko údajným lokálním přemnožením krkavčí populace. Ta měla způsobovat velké ztráty na telatech a také snížení pravděpodobnosti úspěšného vysezení tetřeví snůšky a odchovu kuřat. Společností však nebyl doložen žádný důkaz vlivu krkavce na tetřívčí populaci. Navíc takovou výjimku lze udělit pouze v případě, že neexistuje jiné uspokojivé řešení. Jenže ani Krajský úřad, ani společnost Úsovsko v žádosti dále nerozvinuli myšlenku plašení.

Hnutí DUHA Olomouc se účastní správních řízení týkající se zásahů proti kůrovcům v národní přírodní rezervaci (NPR) Rejvíz a prvních a druhých zónách chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Posledních pár let probíhá neustálá přetlačovaná mezi zástupci ochránců přírody a lesníky o velikosti území v NPR Rejvíz, na kterém je možno provádět asanační zásahy proti lýkožroutu smrkovému (Ips typographus). Nyní se celá kauza posunula o krok směrem k lepšímu managementu chráněných území.

V létě 2019 jsme Vás informovali o plánované zástavbě orné půdy I. a II. bonity v oblasti Hněvotína.
Přestože v okolí Olomouce je řada nevyužitých ploch vytyčených ke stavbě průmyslových zón (např. Holešov), úřady se nadále snaží prosadit zastavění asi 44 hektarů úrodné hanácké orné půdy. Olomouckému zastupitelstvu rozšiřování GEMA nevadí. Obec Hněvotín však podala žalobu a teď se chystá protestní shromáždění před Krajským úřadem.

Z důvodu kalamitního přemnožení hrabošů některé zemědělské podniky na Olomoucku přistupují k aplikaci rodenticidu Stutox II jako prevenci škod na ozimých porostech. V současné době je možné aplikovat přípravek pouze do nor a v maximálním množství 2-10 kg na hektar plochy, což představuje zhruba 2-4 ks granulí na noru. Aplikaci rodenticidu jsou zemědělské subjekty povinny oznamovat nejpozději tři dny před započetím zásahu uživatelům honiteb a Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen ÚKZUZ). 

Hnutí DUHA uspělo v úsilí o zastavení destruktivní těžby v Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku [1]. Masivní těžba smrků, která ji v posledních dvou letech ničila, již nebude pokračovat a celá rezervace by měla minimálně do konce roku 2021 zůstat bez destruktivních těžebních zásahů. Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj napodruhé změnila podmínky výjimky [2], na jejímž základě Vojenské lesy a statky v uplynulých dvou letech vytěžily z přísně chráněné rezervace tisíce kubíků dřeva [3] a vytvořily rozsáhlé holoseče [4] zejména ve vzácné nížinné smrčině – reliktu severské tajgy, která díky specifickým podmínkám přežila ve střední Evropě od konce doby ledové [5].

Vodní dílo Skalička, které má vzniknout na toku řeky Bečvy nedaleko stejnojmenné obce, by mohlo zcela zničit místní biodiverzitu. Mezi lety 2016 až 2018 zde entomologové provedli základní průzkum brouků a dvoukřídlého hmyzu. V rámci něj vyšlo najevo, že toto území je z hlediska přírodovědeckého nesmírně cenné a v rámci České republiky jej lze označit za horké místo biodiverzity. 

Rozšiřování technologického parku se bude dále posuzovat. Olomoucký holding Gemo má však již plány na další výstavbu, tentokrát Národního biomedicínského a biotechnologického parku (NBBP). Ten má vyrůst opět na vysoce kvalitní orné půdě mezi Olomoucí a Hněvotínem. Proti tomuto záměru vystupuje například i bývalý ministr zemědělství Marián Jurečka. I vy můžete svůj nesouhlas se záměrem vyjádřit podepsáním petice proti nesmyslnému zabírání zemědělské půdy.

Srdečně Vás zveme na promítání filmu Return of The River. Snímek vypráví příběh o největším odstranění přehrad v dějinách, který se v současné době odehrává na řece Elwha ve státě Washington. Film ukazuje mimořádné společenské úsilí, aby se řeka vrátila k původnímu stavu a ukazuje nečekané vítězství ekologie nad průmyslem. Film Return of The River nabízí naději uprostřed všech dnešních ponurých zpráv o životním prostředí.

Můžete přidat svůj hlas proti nesmyslnému stavění na cenné orné půdě. Podepište petici proti výstavbě technologického parku v Hněvotíně.

Podle nejnovějších geologických výzkumů může přehrada se stálou vodní hladinou plánovaná na řece Bečvě trvale ovlivnit celé území Hranického krasu včetně Lázní Teplice nad Bečvou. Platforma Spojená Bečva proto zorganizovala seminář, kde budou sdíleny zkušenosti z míst plánovaných přehrad a zároveň bude podrobně rozebrán právě vliv přehrady na celý lázeňský komplex.

Rozhovor s architektem Davidem Helcelem z iniciativy Občané proti Šantovka Tower, která vznikla za účelem ochránit historické hodnoty Olomouce před plánovanou výškovou budovou Šantovka Tower. Po šesti letech sporů se zdá, že investor svůj záměr prosadí v nové verzi. David Helcel nám odpověděl na několik otázek.

Myslivecký spolek Vinary požádal počátkem prázdnin o výjimku na odstřel krkavců na Přerovsku u obce Vinary. Záměr odstřelu ale byl podle názoru Hnutí DUHA Olomouc v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, a proto společně s Moravským ornitologickým spolkem podali proti vydání výjimky námitky. Ty byly Krajským úřadem akceptovány a krkavec se tak střílet nebude.

Raritní záběry zachytila fotopast v Beskydech. Zasloužilá matka, rysice Draža, přenáší v tlamě své mládě. Letní měsíce přinesly podívanou s mláďaty také v Pošumaví.

V Lužických horách se pohybují minimálně dva vlci. Důkazy o tom přinesly fotografie a videa z fotopastí Hnutí DUHA z jara letošního roku.

Vlčí smečka, pohybující se na Broumovsku a ve východním Podkrkonoší, se rozmnožuje už třetím rokem po sobě. Letošní přírůstky nyní prokázaly záběry z fotopastí Hnutí DUHA, které zachytily zhruba dva měsíce stará vlčata i dospělé vlky. Neznamená to však, že by se počet vlků v území významně zvyšoval. Loňská mláďata během prvního a druhého roku života smečku opouštějí a hledají nová teritoria.

První modelový projekt oplocení pastvin v jádrové oblasti výskytů vlků na Broumovsku - v Teplicích nad Metují – připravilo Hnutí DUHA pro tamějšího chovatele Michala Josku. Ekologická organizace tak začala s praktickou pomocí chovatelům při ochraně stád.

Neředínský horizont a Hněvotín, kde se po více jak 300 let vyráběly tvarůžky v počtech tisíců kusů ročně – víte, co je spojuje? Tvarůžková cesta. K ní se vydalo asi 50 účastníků vycházky z Neředína k aleji směrem na Hněvotín. Účastníci nejvíce ocenili poklidné prostředí zeleně na Neředínském horizontu, veřejný třešňový sad a obdivovali staré topoly v aleji mezi Neředínem a Hněvotínem.

Pět chovatelů ovcí z Broumovska chtějí soudní žalobou na Ministerstvo životního prostředí prosadit, aby jim stát „umožnil účinnou ochranu před vlky a reguloval jejich počet – jinými slovy aby byl možný jejich odstřel“. V tiskové zprávě zveřejněné na webových stránkách Svazu chovatelů ovcí a koz je uvedeno mnoho nepravdivých a zavádějících tvrzení, které v regionu vyvolávají paniku.

Město Olomouc po dlouhé době přistupuje k rekonstrukci historických olomouckých parků. Rekonstrukci společně připravují nejen zahradní architekti a zástupci města, ale i skupina biologů pod hlavičkou Hnutí DUHA Olomouc.

Návrh na vybudování depolymerizační linky plastů ve Šternberku budí vášně místních obyvatel. Naše připomínky v procesu posuzování vlivů tohoto záměru na životní prostředí jasně ukazují, že za názorem místních obyvatel nestojí pouze emoce, ale také racionální argumenty hájící ochranu zdraví místních lidí a životní prostředí. Zařízení pod takto složitým názvem se totiž ve svých negativních dopadech příliš neliší od obyčejné spalovny odpadků.

Mrtvá rysice, která byla v říjnu nalezena poblíž Ostravice pod Lysou horou, zahynula na střelné zranění. Rána na noze po zásahu zhnisala a zvíře zemřelo na celkovou otravu organismu. Vyplývá to z pitevního protokolu, který pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR zpracovala Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně.

Zhruba sto občanů Šternberka se nesouhlasně vyjádřilo k výstavbě depolymerizační linky na likvidaci plastů plánované poblíž jednoho z největších šternberských sídlišť. Další podrobnější posouzení záměru požadovaly také ekologické organizace Hnutí DUHA a Arnika, město a městský úřad Šternberk i krajský úřad Olomouckého kraje. Ministerstvo životního prostředí proto rozhodlo, že záměr depolymerizační linky může mít významný vliv na životní prostředí a musí být podrobněji posouzen včetně oficiálního projednání s veřejností.

Lesy v podhůří Jeseníků zasáhla v uplynulých dvou letech nebývalá kalamita, která za sebou zanechala rozsáhlá území usychajících lesů. Problematice se věnoval nedávný dokument „Lesy bez budoucnosti?“, který v březnu odvysílala Česká televize v rámci dokumentárního cyklu Nedej se. Spouštěčem kalamity jsou zřejmě klimatické změny a déle trvající sucho, které způsobuje oslabení smrků. Ty jsou pak napadeni kůrovcem a hynou. Nejpostiženějšími jsou oblasti kolem Bruntálu, Města Albrechtic a Šternberka na Olomoucku.

Hnutí DUHA Olomouc vstupuje do správních řízení, které se týkají kácení takzvané „mimolesní zeleně“ v Olomouci. Pod tímto označením se skrývají stromy a souvislé keřové porosty mimo pozemky evidované jako les. Podle zákona nelze mimolesní zeleň samovolně ničit nebo poškozovat, protože pro společnost plní celou řadu nezastupitelných funkcí. Pojďme si shrnout základní důvody, proč chránit mimolesní zeleň.