Ředím, ředíš, ředíme pro přehradářskou lobby - komentář Barbory Hertlové

Vloženo: 2.10.2020, Typ: Jiné, Vydáno: 2.10.2020

V posledních dnech se oči mnoha ekologů upírají na situaci na řece Bečvě, kam v neděli 20. září uniklo větší množství kyanidu. Únik proběhl někde za průmyslovou zónou ve Valašském Meziříčí, viník je zatím neznámý. V úseku několika desítek kilometrů ale havárie způsobila, že z Bečvy se stala alespoň na několik dní mrtvá řeka. Podle pracovníků Povodí Moravy by ovšem katastrofa byla mnohem horší, kdyby nedocházelo k upouštění vody z přehrady Bystřička. Jenže….

...z vyjádření Povodí Moravy vyplývá, že díky existenci přehrady Bystřička mohlo dojít k zvýšení průtoků Bečvy a naředění chemické látky v toku. Pravdou je, že ke zvýšení průtoků na profilu Bystřička pod nádrží dle ČHMÚ opravdu došlo (obr. 1). Problémem je, že už o několik kilometrů níže v místech havárie, na profilu Valašské Meziříčí ba ani na profilu Teplice, není změna průtoku vůbec znatelná. Ať tedy koukáme, jak koukáme, o ředění v místech úniku nemůže být ani řeč. 


Obrázek 1: Odtok vody v době úniku kyanidů pod přehradou Bystřička byl minimálně navýšen oproti normálnímu stavu.

Ptáte se nyní, proč není zvýšený průtok vidět? Vysvětlení nabízí pohled na řeku v souvislosti celého říčního ekosystému (říční krajiny), jak jej definuje guru české říční ekologie prof. Štěrba. Řeka není jen to, co vidíme na povrchu jako tekoucí strouhu v korytě, ale „komunikuje“ i pod povrchem, a to na vzdálenost několika desítek či stovek metrů od koryta. Pokud je v korytě vody málo, „nasává“ řeka vodu z okolí celého říčního ekosystému. Naopak při zvýšení průtoků je voda „předávána“ do podpovrchových reservoárů v blízkém okolí řeky. Až při jejich nasycení se zvedá hladina v korytě. Povodí Moravy díky nízkému zvýšení odtoku z přehrady Bystřička tak přispělo pouze k nasycení říční krajiny v nejbližším okolí přehrady, k samotnému ředění nedošlo vůbec nebo jen minimálně (obr. 2).


Obrázek 2: Navýšení průtoku nebylo v místech úniku kyanidů pozorovatelné.

K naředění kyanidu v toku došlo až o několik desítek kilometrů níže (i díky dalším přítokům do Bečvy) a podle oficiálních informací se kyanid „zastavil“ nad jezem u železničního mostu v Přerově. Největší zředění zařídilo samotné počasí následující od pátku (25. září) do neděle (27. září), kdy byly na Bečvě zaznamenávány I. a II. povodňové stupně. Že se život do Bečvy vrátil, potvrzují i obyvatelé Hranic či Přerova, kteří v řece opět pozorují ryby.

Paradoxem situace může být i to, že ke zvýšeným průtokům na Bečvě mohlo přispět částečně i zasycení reservoárů v okolní říční krajině, právě díky vypouštění vody z přehrady Bystřička. Jde ale pouze o spekulaci, nasvědčující dosavadní znalosti fungování říční krajiny. 

A proč tedy bylo zmiňováno v téměř každém článku k úniku kyanidů, že Povodí Moravy dělá maximum ředěním vody v toku, pomocí vypouštění vody z přehrady? Že by správce toku neznal teorii o ekosystému říční krajiny ani další práce prof. Štěrby? Nebo snad neví, že pro smysluplné „zředění“ vypouští vody málo? Či je to jen další střípek k vylepšování obrazu, který v posledních letech u nás přehrady mají? Povodí Moravy dlouhodobě prosazuje postavení přehrady na Bečvě právě mezi Valašským Meziříčím a Hranicemi a až na jedinou obec se místní obyvatelé k výstavbě staví spíše neutrálně nebo záporně. Že by tedy Povodí Moravy chtělo využít i tuto událost k podpoře přehradářské lobby a odpoutat pozornost od samotné havárie…?



BARBORA HERTLOVÁ

Barbora Hertlová je členkou Hnutí DUHA Olomouc. Dlouhodobě se zabývá iniciativou Spojená Bečva či jinými kauzami na Olomoucku a Pobečví. Iniciativa Spojená Bečva vystupuje proti zamýšlené výstavbě přehrady Skalička a navrhuje variantu bočního poldru, který by nejen zachoval unikátní biologické hodnoty říčního ekosystému Bečvy, ale zároveň plnil funkci protipovodňového opatření pro města na jejím toku. Více informací najdete na www.spojenabecva.cz.