V záplavovém území v Zubří se chystá nová průmyslová zóna

Hnutí DUHA a ČSOP nesouhlasí, zvýšilo by se riziko ničivých povodní

Vloženo: 29.6.2011, Typ: Tisková zpráva, Zdroj: Hnutí DUHA Olomouc, Vydáno: 29.6.2011


Prumyslova_zona_ZubriV nivě Bečvy mezi Rožnovem pod Radhoštěm a Zubřím před čtrnácti lety stála voda. Navzdory tomu, že Starozuberský potok tehdy zcela opustil své  koryto a  zaplavil většinu zdejších polí, developeři zde nyní usilují o výstavbu pěti hektarů nových skladů a hal. Krajský úřad Zlínského kraje nyní posuzuje developerský záměr na instalaci inženýrských sítí [1]. To je první část projektu, kdy má být salámovou metodou prosazena postupná zástavba říční nivy.

Po sérii ničivých podvodní v letech 1997, 2002 a 2010 se přitom zdálo, že již nemůže být pochyb o tom, že v záplavových územích by se neměly umisťovat nové budovy. To ostatně několikrát deklarovala i vláda [2].

Proti záměru zástavby rožnovské nivy se postavilo Hnutí DUHA a místní sdružení Českého svazu ochránců přírody Orchidea Valašsko. Ekologické organizace upozorňují nejen na negativní vliv nových zpevněných ploch na zadržování vody v krajině [3], ale také na fakt, že povodňové škody v záplavové oblasti a v obcích ležících po proudu mohou být při příští povodni větší a nakonec je stejně zaplatí daňoví poplatníci.

Dalším problémem je zvyšující se fragmentace, tedy rozkouskování krajiny. Pět set metrů široká proluka mezi Zubřím a Rožnovem dosud funguje jako přirozený migrační koridor velkých savců včetně chráněných druhů velkých šelem – rysů a vlků, ale také řady druhů ptáků a dalších živočichů. Migrace mezi Vsetínskými a Veřovickými vrchy tedy může být do budoucna přerušena.

Zubri_volna_krajina

Hnutí DUHA ve svých připomínkách upozornilo i na  další pochybnosti předloženého projektu, který obsahuje odborně vadné posouzení vlivu na okolní přírodu a ignoruje možnost využití brownfields přímo v Rožnově [4]. Ekologické organizace požadují přepracování a další důkladné posuzování záměru v procesu EIA, který by měl vést k rozhodnutí o udělení zamítavého stanoviska.

Michal Bojda z Hnutí DUHA řekl: „Předložený projekt průmyslové zóny je zcela nesmyslný. Při povodních v  devadesátých letech bylo území pod vodou, logicky by zde měla vzniknout rozlivová zóna, kde může docházet ke zpomalení povodňové vlny a zadržování vody v krajině. Čím méně prostoru v krajině budou řeky mít, tím ničivěji mohou povodně zasáhnout níže položené obce.“

Daniel Křenek z ČSOP Orchidea Valašsko řekl:
„Kolik ničivých povodní musí ještě přijít a kolik miliard korun ještě stát musí zaplatit, aby lidé konečně pochopili, že v záplavových územích se nemá stavět? Zcela absurdní je také fakt, že loni byla mezi Rožnovem a Zubřím vybudována nová cyklostezka, která má sloužit k relaxaci místních občanů a teď se má v jediném úseku volné krajiny stavět průmyslová zóna.  Současný vývoj krajiny nasvědčuje tomu, že místo výhledů na  krásnou krajinu budou naše děti  vzhlížet na průmyslové zóny a satelitní městečka.“

„Je smutné, že lidé dávají přednost komerčním aktivitám před zdravým  a krásným životním prostředím, kterého je u nás stále méně. Kde je ten udržitelný rozvoj,  o kterém se stále tak mluví?“


Poznámky:

[1] Oznámení předložené investorem ve zjišťovacím řízení (EIA) je k dispozici na
https://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ZLK565

[2] Omezení investičních aktivit v záplavových územích vychází ze Strategie ochrany před povodněmi na území České republiky, která byla schválena usnesením vlády  dne 19.4.2000 pod č. 382 a  vládou schváleného Plánu hlavních povodí České republiky.

[3] Zatímco z území zarostlého vegetací odteče jen asi 5 % srážkové vody, u zpevněných ploch je míra vsaku téměř nulová, a tak z území musí odtéci více než 90 % srážkové vody. Zástavba volné krajiny se přitom neustále zvyšuje. Ročně se snižuje množství orné půdy v ČR o 0,3 % což představuje průměrný úbytek zhruba 24 hektarů orné půdy denně. Zpráva o stavu živoního prostředí v ČR v roce 2009 (str. 109)

[4] Celé znění připomínek Hnutí DUHA Olomouc je ke stažení zde

Starozuberky_potok

Starozuberský potok v roce 1997 tekl uprostřed polí. Proč dnes láká developery?