Jak je to s kůrovcem?
|
Pod neoficiálním pojmem "kůrovec" se obvykle schovává hned několik druhů. Nejznámější z nich je lýkožrout smrkový (Ips typographus), který se momentálně považuje za nejvýznamnějšího škůdce evropských smrkových lesů. V tomto článku se dozvíte základní informace o jeho biologii - kdy je aktivní, jak se rozmnožuje, kde přezimuje či kolik generací za rok se vlastně stihne obměnit. |
|
Lýkožrout smrkový má ve světě řadu přirozených nepřátel. Ať už se jedná o hmyzožravé ptáky (jako jsou datli či strakapoudi) a nebo brouci. Velmi známým lovcem kůrovců bývá pestrokrovečník mravenčí (na fotce vlevo, CC BY-SA 4.0). Mezi nepřítele kůrovců se však řadí i parazitoidi či patogeny. Patogeny se dokonce jeví jako environmentálně přijatelná metoda kontroly škůdců, proto jsou jejich vzájemné interakce s hostitelem v poslední době velmi důkladně zkoumány. Toto je to správné místo, kde se toho o nich dozvíte víc. |
|
|
|
Lýkožrout smrkový se v Evropě přirozeně vyskytuje ve všech oblastech přirozeného výskytu smrku ztepilého. Ve Velké Británii a Irsku se běžně nevyskytuje (byl pouze sporadicky nalezen v blízkosti přístavů). Lýkožrout je dále široce rozšířen v severní Asii. Na území Ameriky se tento druh nevyskytuje a z Afriky jsou záznamy pouze pro jednu zemi. Nejstarší doklady o kůrovcových kalamitách pochází již z 18. století. V roce 2019 bylo na území ČR vytěženo téměř 23 mil. m3 kůrovcového dřeva. O současném i historickém rozšíření kůrovce se dozvíte v tomto článku.
|
|
|
|
Lýkožrout smrkový je již rozšířený po téměř celé Evropě a je bezesporu nejvýznamnějším škůdcem smrku ztepilého (Picea abies). V minulosti byly při lesním hospodaření člověkem preferovány ekonomicky výhodné stromy (například právě smrk). Ty byly sázeny ve velikých stejnoletých monokulturách (porost jednoho druhu) a i na místech, kde se tyto dřeviny dříve přirozeně nevyskytovaly. Tento přístup, společně se zvyšujícími se teplotami a mnohaletým suchem, výrazně snížil odolnost stromů proto škůdcům. V tomto článku Vám představíme základní metody používané na zastavení kůrovcové kalamity. |
|
Protože lýkožrout nezná žádné hranice, ve velkém již pronikl do řady zvláště chráněných území. Ty jsou ale v různé míře chráněny zákonem 114/92 Sb. O ochraně přírody a krajiny a/nebo spadají pod ochranu Natury 2000. V tomto článku se dozvíte jaké přesné zákazy se s chráněnými územími pojí a jak by měl správně vypadat management lesů s ohledem na ochranu přírody.
|
|
|
|
Hnutí DUHA Olomouc se již několik let aktivně účastní správních řízení týkajících se zásahů proti kůrovci v Jeseníkách. Proto není žádným překvapením, že bylo na zvláštním jednání HD Olomouc rozhodnuto o nutnosti monitoringu kůrovce a těžební činnosti přímo v terénu. Z hlediska ochrany přírody lýkožrout smrkový nepředstavuje žádné velké nebezpečí - napadené stromy, pokud jsou ponechány svému vlastnímu vývoji, se i při usmrcení kůrovcem rozkládají pomalu a hostí rozmanitou řadu druhů. Proto je v chráněných oblastech potřeba dbát na správné postupy asanace kůrovcových stromů. Napadené stromy je třeba asanovat před ukončením vývoje nové generace, tj. předtím, než kůrovec ze stromů vyletí.
K naší monitorovací skupině se může přidat každý aktivní člověk, kterému záleží na podobě a ochraně vzácné jesenické přírody a chtěl by nám pomoci při sběru dat v terénu. Pro bližší informace se můžete obrátit na koordinátorku jesenické kůrovcové skupiny Romanu Sapetovou, email: romana.sapetova@hnutiduha.cz
|
|
|
|
Publikace ke stažení
|
Projekt "Osvětová činnost týkající se kůrovcové kalamity v Olomouckém kraji" byl v roce 2020 finančně podpořen z rozpočtu Olomouckého kraje