Partnerské weby

Jak je to s kůrovcem?

Obecná biologie

Pod neoficiálním pojmem "kůrovec" se obvykle schovává hned několik druhů. Nejznámější z nich je lýkožrout smrkový (Ips typographus), který se momentálně považuje za nejvýznamnějšího škůdce evropských smrkových lesů. V tomto článku se dozvíte základní informace o jeho biologii - kdy je aktivní, jak se rozmnožuje, kde přezimuje či kolik generací za rok se vlastně stihne obměnit.

Přirození nepřátelé

Lýkožrout smrkový má ve světě řadu přirozených nepřátel. Ať už se jedná o hmyzožravé ptáky (jako jsou datli či strakapoudi) a nebo brouci. Velmi známým lovcem kůrovců bývá pestrokrovečník mravenčí (na fotce vlevo, CC BY-SA 4.0). Mezi nepřítele kůrovců se však řadí i parazitoidi či patogeny. Patogeny se dokonce jeví jako environmentálně přijatelná metoda kontroly škůdců, proto jsou jejich vzájemné interakce s hostitelem v poslední době velmi důkladně zkoumány. Toto je to správné místo, kde se toho o nich dozvíte víc.

Současné rozšíření a historické kalamity kůrovce v ČR

Lýkožrout smrkový se v Evropě přirozeně vyskytuje ve všech oblastech přirozeného výskytu smrku ztepilého. Ve Velké Británii a Irsku se běžně nevyskytuje (byl pouze sporadicky nalezen v blízkosti přístavů). Lýkožrout je dále široce rozšířen v severní Asii. Na území Ameriky se tento druh nevyskytuje a z Afriky jsou záznamy pouze pro jednu zemi. Nejstarší doklady o kůrovcových kalamitách pochází již z 18. století. V roce 2019 bylo na území ČR vytěženo téměř 23 mil. m³ kůrovcového dřeva.
O současném i historickém rozšíření kůrovce se dozvíte v tomto článku.

Management v českých lesích

Lýkožrout smrkový je již rozšířený po téměř celé Evropě a je bezesporu nejvýznamnějším škůdcem smrku ztepilého (Picea abies). V minulosti byly při lesním hospodaření člověkem preferovány ekonomicky výhodné stromy (například právě smrk). Ty byly sázeny ve velikých stejnoletých monokulturách (porost jednoho druhu) a i na místech, kde se tyto dřeviny dříve přirozeně nevyskytovaly. Tento přístup, společně se zvyšujícími se teplotami a mnohaletým suchem, výrazně snížil odolnost stromů proto škůdcům. V tomto článku Vám představíme základní metody používané na zastavení kůrovcové kalamity.

Ochrana přírody a kůrovcová kalamita

Protože lýkožrout nezná žádné hranice, ve velkém již pronikl do řady zvláště chráněných území. Ty jsou ale v různé míře chráněny zákonem 114/92 Sb. O ochraně přírody a krajiny a/nebo spadají pod ochranu Natury 2000. V tomto článku se dozvíte jaké přesné zákazy se s chráněnými územími pojí a jak by měl správně vypadat management lesů s ohledem na ochranu přírody.

Monitoring kůrovce a souvisejících zásahů v CHKO Jeseníky

Hnutí DUHA Olomouc se již několik let aktivně účastní správních řízení týkajících se zásahů proti kůrovci v Jeseníkách. Proto není žádným překvapením, že bylo na zvláštním jednání HD Olomouc rozhodnuto o nutnosti monitoringu kůrovce a těžební činnosti přímo v terénu. Z hlediska ochrany přírody lýkožrout smrkový nepředstavuje žádné velké nebezpečí - napadené stromy, pokud jsou ponechány svému vlastnímu vývoji, se i při usmrcení kůrovcem rozkládají pomalu a hostí rozmanitou řadu druhů. Proto je v chráněných oblastech potřeba dbát na správné postupy asanace kůrovcových stromů. Napadené stromy je třeba asanovat před ukončením vývoje nové generace, tj. předtím, než kůrovec ze stromů vyletí.

K naší monitorovací skupině se může přidat každý aktivní člověk, kterému záleží na podobě a ochraně vzácné jesenické přírody a chtěl by nám pomoci při sběru dat v terénu. Pro bližší informace se můžete obrátit na koordinátorku jesenické kůrovcové skupiny Romanu Sapetovou, email: romana.sapetova@hnutiduha.cz

Archiv zpráv z kůrovcové kalamity

Publikace ke stažení

Projekt "Osvětová činnost týkající se kůrovcové kalamity v Olomouckém kraji" byl v roce 2020 finančně podpořen z rozpočtu Olomouckého kraje

Vytvořili Michal Kandr a Tomáš Balog (design)