Jaké výhody by přineslo vedení tramvajové tratě Rooseveltovou ulicí?

Hnutí DUHA Olomouc od roku 2009 (zjišťovací řízení EIA) požaduje, aby vedení tramvajové trati na Nové Sady bylo posuzováno variantně. Ekologická organizace není proti rozšíření tramvajové trati, naopak se veřejnou dopravu snaží podporovat. Byla například jedním z inciátorů obnovení nočních linek v Olomouci. Protože tramvajová trať je investice na desítky let dopředu, měl by být každý projekt důkladně zvažován. Dobrá příležitost se naskýtá například při tvorbě nového územního plánu, i zde se však magistrát odmítl variantami zabývat, přestože to v námitce zástupce veřejnosti požadovalo 380 občanů, kteří se během 4 dní Hnutí DUHA přihlásili. Politici a úředníci se tak variantnímu posouzení vytrvale vyhýbají a prosadili si vedení tramvajové trati podél Mlýnského potoka přes plánované nákupní centrum Šantovka. Na tomto místě shrnujeme již dříve několikrát zveřejněné argumenty, proč považujeme za potřebné se nad možnými variantami více zamyslet.

Jaké výhody by přineslo vedení tramvajové tratě Rooseveltovou ulicí?

Dříve se tramvajové trati stavěly tam, kde bydlí lidé, kteří tramvaje používají, proto vede tramvajová trať například centrem Olomouce. Variantou vedení nové tramvajové trati na Nové Sady může tedy být ulice Rooseveltova, která byla pro tento účel dlouhá léta v územním plánu hájena. Tato varianta má zjevně více výhod než nevýhod. Výhodou je mnohem větší počet obyvatel, pro které může být tramvajová doprava dostupná (myšlena je dostupnost cca 5 minut chůze průměrného člověka, tedy 300-400 m). Před ulicí Velkomoravskou se tedy jedná o prakticky celou obytnou čtvrť vymezenou ulicemi Polská, Schweitzerova, Velkomoravská a  Rooseveltova. Pohodlnější dostupnost by byla také pro část obytné zóny za ulicí Velkomoravskou, a to ulice Skupova a Střední odborné učiliště.

Tato trasa je také v úseku mezi Tržnicí a křižovatkou Zikova a Rooseveltova o 1/3 kratší, tedy asi 1,3 km oproti 1,8 km při variantě podél Mlýnského potoka a nebude pro ni potřeba výstavba několika mostů nebo zpevňování břehů a nevznikne nové problematické křížení s Velkomoravskou ulicí (každé další brzdění a rozjíždění aut má značný vliv na úroveň hluku a znečištění ovzduší), došlo by tak k významné finanční úspoře (cca na polovinu nákladů).

Vedením trasy podél Mlýnského potoka by vznikly nové křižovatky, které jsou v rozporu s normou pro vytváření nových komunikací a křižovatek ve městě (ČSN 73 6110). Čím důležitější a frekventovanější komunikace, tím větší je dovolená vzdálenost křižovatek. Zatímco trať podél Mlýnského potoka by vyžadovala vytvoření dvou nových křižovatek (Polská a Velkomoravská), trať po Rooseveltově ulici by využila dvou stávajících křižovatek. Dalším problém varianty podél Mlýnského potoka je velký hluk ze dvou oblouků o malém poloměru. Podrobněji v tomto nákresu.

Další výhodou je zachování rekreační zóny podél biokoridoru Mlýnského potoka. Vyšlapané  pěšinky a přítomnost chodců a cyklistů jsou nezvratným důkazem využívání tohoto území pro procházky se psy nebo neorganizovaného pohybu dospělých i dětí, ať už na kolech nebo pěšky.

 Mlynsky_potok_pesina

 

Ne zcela vyhovující současný stav tohoto území (neudržované budovy v okolí apod.) nemůže být důvodem zničení rekreačního potenciálu, které území má (vedením tramvajové trati a propojovací komunikace k Šantovce).

Záměr je přitom v rozporu se zadáním nového územního plánu, které samo zastupitelstvo schválilo: "Důraz bude kladen zejména na posílení městotvorné funkce koridorů řek Moravy, Bystřice a Mlýnského potoka a využití jejich přírodního a rekreačního potenciálu pro každodenní život obyvatel města, budování protipovodňové ochrany města bude sledovat i funkce městotvorné a environmentální.“ (s. 7).

Nebo na straně 9: „Bude zajištěna ochrana a rozvoj ploch zeleně jako významné součásti sídelní struktury, zejména ve vazbě na přirozený přírodní potenciál města (charakteristické vodní toky) (…)". A dále na str. 10: "Nadále bude rozvíjena stávající koncepce příměstské krajiny založená  zejména na ochraně „zelených klínů“ a „zelených horizontů (…)“ a „Budou vytvořeny podmínky pro podporu mimoprodukčních funkcí krajiny, zejména funkce rekreační a ekologické (..,), dále podmínky pro ochranu půdy před větrnou a vodní erozí a podmínky pro zadržení vody v krajině - revitalizaci vodních toků, obnovování a rozšiřování lužních lesů a trvalých travních porostů, obnovování tůní a mokřadů.“ Na str 19 se dále uvádí: S cílem chránit nezastavěné plochy zeleně před extenzivním stavebním rozvojem budou stanoveny podmínky ochrany přírodních prvků urbanizovaného území města a podmínky ochrany krajiny".

 Mlynsky_potok_pesina

 

 

Jaké jsou potenciální nevýhody vedení tratě Rooseveltovou ulicí?

Jedinou potenciální nevýhodou je zvýšení hluku v ulici Rooseveltova a šířka uličního profilu v úseku mezi železniční tratí a Velkomoravskou ulicí. I s touto argumentací se však dá vypořádat po hlubším vhledu do problému. Dovolený hluk v chráněném vnějším prostoru staveb (2m před fasádou) je podle současného nařízení vlády 55 dB (u stávajících staveb až 70dB). Tramvajový provoz na nově postavené trati s řadou protihlukových opatření, jako je osazení pružných bokovnic podél kolejí, uložení tělesa na pružnou rohož, použití dřevěných pražců, bezstykové kolejnice apod. dokáže být mnohem tišší, než jsme byli doposud zvyklí. Další velký vliv na snížení hlučnosti má také samotná konstrukce tramvají. Při spojení všech opatření dojde k celkovému snížení hluku na 55 dB, a tím ke splnění jinak velmi přísné hygienické normy. Jak vyplývá z výsledků měření nové tramvajové trati v Praze v Poděbradské ulici.

Nový hluk vyvolaný tramvajovým provozem však může být také eliminován dalšími opatřeními, jako je zákaz vjezdu nákladních automobilů do této ulice. Důležité je také zmínit, že i když na jedné straně dojde ke zvýšení hluku z tramvajového provozu v ulici Rooseveltova, tak na straně druhé bude snížen hluk na ulici Polská a Schweitzerova, protože dojde ke znatelnému snížení frekventované autobusové dopravy (při měření hluku z autobusového provozu může být hodnota až kolem 70dB).

Šířka uličního profilu by neměla být také velkým problémem, neboť norma dovoluje ve stísněných podmínkách šířku oboustranného tramvajového pásu 6 metrů, jízdní pruhy po obou stranách v normové šířce 3,25 metrů, zelené pásy 2 metry a stejně tak široké chodníky dávají součet 20,5 metrů, tedy dnešní nejmenší šířka mezi budovami v Rooseveltově ulici (viz grafika). Pro srovnání, Masarykova třída je široká asi 28 metrů, ulice Ostravská necelých 24 metrů, Wolkerova 22 metrů, Třída Míru 23 metrů. V Brně však jsou velmi frekventované ulice s tramvajovým provozem o šířce 19 metrů (Pekařská nebo Nerudova).

  Tramvaj_profil

 

 Autoři: Petr Daněk, Miroslav Kutal