Monitoring chráněných druhů živočichů v olomouckých parcích

Inventarizační průzkum, který v roce 2008 koordinovalo Hnutí DUHA Olomouc ukázal, že olomoucké parky jsou z biologického hlediska cenným biotopem pro všechny sledované skupiny živočichů - netopýry, ptáky a saproxylický hmyz. Pro netopýry mají význam především dutiny a pukliny, které jako letní úkryty využívá minimálně 5 druhů (resp. dvojic blízce příbuzných druhů), především netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) a netopýr rezavý (Nyctalus noctula). Předpokládáme, že část netopýrů ve zjištěných úkrytech v zimním období také hibernuje.

Obdobně jsou dutiny a polodutiny nezbytnou podmínkou reprodukce řady druhů ptáků. Mezi typické dutinové hnízdiče olomouckých parků patří např. sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Parus caeruleus), lejsek šedý (Muscicapa striata), špaček obecný (Sturnus vulgaris), puštík obecný (Strix aluco) a další.

Zcela ojedinělým a celorepublikově významným biotopem jsou olomoucké parky pro vybrané skupiny hmyzu. Studie shrnuje historii všech dřívějších nálezů a hodnotí i současný výskyt saproxylických brouků. Zásadní jsou zjištění kriticky ohroženého tesaříka drsnorohého (Megopis scabricornis) ve Smetanových sadech a silně ohroženého kovaříka rezavého (Elater ferrugineus) v Bezručových sadech. O kvalitě parků jako biotopů pro saproxylický hmyz svědčí i nálezy dalších vzácnějších druhů: květomila Allecula morio, potemníka Diaclina fagi nebo roháčka Aesalus scarabaeoides.

Je třeba připomenout, že studie byla zaměřena jen na sledování vybraných skupin živočichů, využívající stárnoucí (senescentní) stromy. Celou druhovou rozmanitost parků nebo vztahy mezi jednotlivými druhy studie nemohla a ani neměla poskytnout. Výše zmíněné vybrané skupiny jsou však „vlajkovými" skupinami a vhodným managementem stárnoucích stromů je možné zajistit nebo zlepšit podmínky i pro celou řadu dalších, nezkoumaných taxonů.

Přestože výzkum probíhal po celém území olomouckých parků - Bezručovy, Čechovy a Smetanovy sady, zvláštní pozornost byla při inventarizaci věnována Rudolfově aleji ve Smetanových sadech. Na základě zjištěných průzkumů proto doporučujeme:

  • veškeré kácení směřovat do měsíců září - říjen, pokusit se o naplánování do teplejších dnů
  • kácení aleje nerealizovat naráz, ale v obnovních celcích (2 etapy), přičemž jako první bude oboustranně pokácena větší část aleje od ulice Havlíčkova po fontánku svýjimkou dřeviny č. 456, kde byl zjištěn výskyt kriticky ohroženého tesaříka drsnorohého a její osud bude řešen v2. etapě
  • zývající, menší část aleje od fontánky po ulici Polskou bude oboustranně pokácena nejdříve po pěti letech od kácení vrámci první etapy.
  • večer před kácením daného úseku aleje zajistit monitoring a ověřit, že stromy nejsou obsazeny netopýry
  • vprůběhu kácení zajistit přítomnost osoby, které je kompetentní se o případné netopýry nalezené ve stromech postarat a umožnit jí kontrolu poražených kmenů (biologický dozor)
  • po uplynutí 4 - 10 let (od současnosti) provést další monitoring vybraných skupin živočichů, který by měl aktualizovat výsledky obsazení stromů ve stojící části aleje
  • jako kompenzační opatření vyvěsit 20 netopýřích budek na území Smetanových sadů a každoročně zajistit jejich údržbu; vhodný typ doporučujeme konzultovat spracovníky olomouckého střediska AOPK ČR (RNDr. J. Šafář)
  • jako kompenzační opatření zachovat 75 % potenciálně významných stromů pro saproxylický hmyz ve Smetanových sadech mimo Rudolfovu alej a vdalších parcích, případně zajistit jejich vhodný management (viz dále).

V dalších částech Smetanových sadů a v dalších parcích doporučujeme:

  • Všechny stromy se zjištěným výskytem saproxylických druhů nebo stromy, kde bylo zaznamenáno hnízdění vdutině nebo úkryt netopýrů (Smetanovy sady: 108, 139, 169, 278, 447, 468, 472, 706, 1464, 1577, 1617, 1618, 1623, 1728, 1910, 2161, 2419, 2502 a 2564; Bezručovy sady: 56, 117, 124, 176, 217, 237, 298, 332, 396, 423, 550, 568, 626, 661, 784; Čechovy sady: 300, 363, 430, 436, 442, 643 a 736) nekácet. Pokud bude zhlediska bezpečnosti návštěvníků parků nutný jejich management, který prodlouží životnost stromu, držet se doporučení daných vdílčích studiích (Kašák 2008, Bartoníčka 2008, Koutný 2008) nebo konzultovat problematiku individuálně se zpracovatelem studie - zejména u stromů, které obývá více než jedna ze sledovaných skupin živočichů (Sm. sady: 472, Bez. sady: 784).
  • Ponechat 75 % zpotenciálně významných stromů pro saproxylický hmyz. Vpřípadech managementových opatření na těchto stromech (dutiny, lysiny, frézování apod.) se držet doporučeními vdílčí zprávě (Kašák 2008). U stromů, které jsou zároveň významné pro ptáky nebo netopýry (Sm. sady: 447, 1623, 1728; Bez. sady 423: Čech. sady: 430), vhodnou managementovou metodu předem konzultovat se zpracovateli studie.
  • Každý pokácený potenciálně významný strom nechat zkontrolovat odborníkem zoboru entomologie, nebo kontaktovat zpracovatele studie.
  • Vpřípadě plánované obnovy parků zpracovat studii, která by navrhla postup zamezující disproporci věkových tříd stromů, aby byla zachována kontinuita vhodných stárnoucích stromů vytvářející dutiny. Zhotovení této studie nepodmiňuje realizaci plánované obnovy Rudolfovy aleje, jejím cílem však bude plán zachování věkového kontinua parkových dřevin v budoucím plánování.
  • Vpřípadě plánované obnovy parků zachovat současné druhové a věkové složení stromů a keřů (ve výsadbě neomezit jasany, duby, javory a buky, které jsou významné pro tvorbu dutin, ale ani mladé smrky a tisy, které jsou vhodným hnízdištěm a úkrytem pro ptáky).
  • Zachovat keřové patro vsoučasné výměře jako významný hnízdní biotop pro ptáky.

Stáhnout celou verzi studie (25 MB; Bartonička T., Kašák J., Koutný T. & Kutal M., 2008: Inventarizace vybraných skupin živočichů v parcích města Olomouce. Hnutí DUHA Olomouc, Olomouc. 73 pp. + příl.)