Zachovejme Bečvu bez přehrady

 

Řeka Bečva je poslední šterkonosnou řekou v České republice. Jedinečný souvislý tok má být přerušen přehradou Skalička u Teplic nad Bečvou. Vědci a ekologické organizace z platformy Spojená Bečva přichází s variantou bočního poldru[1], který nejen zachovává její naprosto unikátní biologické hodnoty, ale má i funkci protipovodňového opatření pro města na jejím toku. Hlavním účelem vodního díla (přehrady) Skalička je zajištění protipovodňové ochrany zejména pro město Přerov. Náš návrh bočního poldru společně s dalšími opatřeními na toku Bečvy je adekvátní alternativou se stejným efektem protipovodňové ochrany i trvalejší variantou prevence sucha.

Obrázek 1. Studie poldru

 

PROČ JE POLDR VÝHODNĚJŠÍ NEŽ PŘEHRADA?

Řeka Bečva je největší štěrkonosnou řekou v České republice. Díky tomu svou energii přetváří v pohyb štěrků. Pokud se nebude tato energie „vybíjet“, zvýší se eroze níže pod přehradou. Zahloubená řeka způsobí snížení hladiny podzemních vod (vysychání studní), poškození břehů a staveb na řece (mosty, silnice, jezy, stavby na březích). Výstavba přehrady navíc také nutí investora štěrky uměle bagrovat a převážet pod přehradu. To však není ekonomicky dlouhodobě udržitelné řešení! Štěrky tím navíc i naprosto ztrácejí funkci biotopu pro chráněné živočichy.

Obrázek 2. Štěrk na Bečvě


Přestože boční poldr zadržuje vodu krátkodobě, i on přispívá k snížení rizika sucha v krajině. Lesy, louky ale i tůně navrhované uvnitř poldru pomáhají k zasakování vody do podzemních zásobníků. Z nich se pak voda uvolňuje v období sucha.

Přehrada Skalička má přinést zvýšení rekreačního potenciálu místa. Protože ale bude mít tvar spíše „mělkého rybníku“, bude z ní i při minimálním vypouštění vody klesat hladina o desítky metrů na délku. Místo vodácky atraktivní řeky k rekreaci zbudou pláže plné bahna a komárů. Vzhledem k tomu, že pro zástupce i obyvatele dotčených obcí může však být tato funkce důležitá, je možnost rekreace zapracována také do varianty poldru. Počítá se s vytvořením areálu s přírodní koupací vodní plochou a navazujícím parkovým až lesoparkovým zázemím.

Obrázek 3. Rekreace


Ledňáček, vlha nebo lesák rumělkový. Toto jsou opravdové drahokamy žijící v místech, které má přehrada Skalička definitivně zničit. Také řada dalších vzácných bezobratlých živočichů je silně vázáno na příbřežní biotopy Bečvy[2,3, 4]. Zanikla by navíc i celá Evropsky významná lokalita (EVL) Hustopeče – Šterkáč[5] s unikátními lužními lesy i pravidelně zaplavované louky – jedny z posledních v nivě Bečvy. Geologický průzkum Hranického krasu[6] a jeho nejbližšího okolí navíc naznačuje, že v případě stálé vodní hladiny v přehradě či poldru by mohlo dojít k trvalému ovlivnění celého systému hydrotermálního krasu a tím i Lázní Teplice nad Bečvou. 

Obrázek 4. Ledňáček, vlha a lesák

Souhlasíte s myšlenkou, že přehrada na řece Bečvě je zbytečná? Také Vás zaujala varianta bočního poldru více než mělkého rybníku? Chcete podpořit zachování toku řeky Bečvy bez přehrad a zachování její nivy? Připojte se k nám a podepište elektronickou petici na stránkách spojenabecva.cz.




ODKAZY:

[1] Návrh bočního poldru Skalička a protipovodňová ochrana Pobečví zpracoval v roce 2016 za Unii pro řeku Moravu RNDr. Lukáš Krejčí, Ph.D. Nalézt jej můžete ZDE.

[2] Během dvouletého výzkumu zaznamenali pracovníci České společnosti entomologické 391 druhů brouků a 82 much vrtalek. Z tohoto počtu figuruje 64 druhů brouků v Červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých (šest z nich je dokonce zařazeno mezi kriticky ohrožené). Více se dozvíte v tiskové zprávě. Celý článek je k dispozici na webu researchgate.net.

[3] V prosinci 2019 vyšel v časopise Acta Carphatica Occidentalis článek "Pavouci (Araneae) na březích řeky Bečvy v místě plánované výstavby přehrady Skalička". Zastoupeno bylo celkem 23 druhů ze sedmi čeledí, druhově nejpočetnější byla čeleď slíďákovití (Lycosidae) se šesti druhy. Ze vzácných druhů byla zjištěna např. pavučenka vztyčnohlavá, slíďák břehový či slíďák skvrnitý. Celý článek je k dispozici na webu researchgate.net.

[4] Slíďák břehový (Arctosa cinerea) patří mezi vzácné pavouky obývající štěrkové lavice na břehu Bečvy. V Červeném seznamu českých pavouků (Řezáč et al. 2015) je klasifikován jako kriticky ohrožený druh. Více se o výskytu tohoto druhu můžete dozvědět v odborném článku z roku 2017. 

[5] Více informací o Evropsky významné lokalitě Hustopeče - Štěrkáč, včetně předmětů ochrany a plánu péče, můžete nalézt přímo na webových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

[6] Průzkumy z minulých let prokázaly, že trvalé zaplnění vodního díla Skalička vodou bude znamenat trvalé a nevratné změny v režimu minerálních vod  i  v  jejich  kvalitě. Přečtěte si více ve článku "Geologická rizika plánované stavby vodního díla Skalička poblíž Hranického krasu a Hranické propasti" (Geršl & Konečný 2018). K dispozici online ZDE.

[7]  Přírodovědci a organizace, které usilují o záchranu přirozeného toku řeky Bečvy a podporují veřejnou kampaň:

Severomoravské regionální sdružení ČSOP

Hnutí DUHA Olomouc

Unie pro řeku Moravu

ČSOP Arion

Rosička z.s.

Česká společnost entomologická

Česká společnost ornitologická

Moravský ornitologický spolek D

ěti Země

Mgr. Marie Popelářová (botanička)

Martin Dančák (botanik a ekolog, Univerzita Palackého)

Jan Hradecký (děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity)

Aneta Valasová (z.s. Zdravý Rožnov)