Vloženo: 14.4.2020, Typ: Jiné, Vydáno: 14.4.2020
O možnost rušení, odchytu a odstřelu zvláště chráněného krkavce velikého (Corvus corax) si loni v srpnu zažádala akciová společnost Úsovsko. Ta se zabývá chovem skotu, ale také reintrodukcí vzácného tetřívka obecného (Tetrao tetrix) do míst jeho původního výskytu. Svou žádost o výjimku zdůvodnila společnost Úsovsko údajným lokálním přemnožením krkavčí populace. Ta měla způsobovat velké ztráty na telatech a také snížení pravděpodobnosti úspěšného vysezení tetřeví snůšky a odchovu kuřat. Společností však nebyl doložen žádný důkaz vlivu krkavce na tetřívčí populaci. Navíc takovou výjimku lze udělit pouze v případě, že neexistuje jiné uspokojivé řešení. Jenže ani Krajský úřad, ani společnost Úsovsko v žádosti dále nerozvinuli myšlenku plašení.
Krkavci se mohou slétávat do početných hejn, na území o rozloze 100 km2 však zahnízdí jen 3 až 4 páry
Krkavec velký, největší z našich pěvců, je všežravec. Aktivně se živí třeba i lovem drobných hlodavců, čímž také přispívá k redukci početnosti škůdců v zemědělské produkci (např. hraboše polního, Microtus arvalis). Často také konzumuje různé mršiny či odpadky a v přírodě tak zastává důležitou sanitární funkci. V 70. letech minulého století žilo na území ČR pouze 5-10 párů. V dnešní době již krkavec osídlil téměř celé území České republiky. Laikovi může někdy připadat, že stavy krkavců došly z nízké početnosti až po téměř přemnožení, je to však pouhé zdání. Krkavci totiž hnízdí v počtu maximálně 3 až 4 hnízdních párů na 100 km2. V mimohnízdním období se však v místech s vysokou potravní nabídkou mohou slétávat do hejn čítajících až několik desítek kusů.
Rozhodnutí kraje mělo nejasné podmínky a nesnažilo se o hledání jiných řešení
Hnutí DUHA Olomouc se se svými připomínkami vyjádřilo proti výjimce, stejně jako Moravskoslezský ornitologický spolek. Krajský úřad však i přesto rozhodl výjimku ze zákona udělit a proto se obě neziskové organizace proti jeho rozhodnutí odvolaly. Důvodem byly především nejasné podmínky v rozhodnutí, nejasná znalost skutečné velikosti oné “přemnožené” populace krkavce a také chybějící snaha hledat jiné možné řešení. Letos v březnu nám Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dalo za pravdu, když původní rozhodnutí krajského úřadu změnilo. Společnost Úsovsko tak nově musí nejdříve zkoušet krkavce plašit (za pomoci střelné zbraně). Až v případě, že by plašení nebylo prokazatelně (to znamená i doložitelně) účinné, může společnost přistoupit k odstřelu. Avšak pouze jednotlivě v každém samostatném případu plašení a maximálně do celkového počtu 10 krkavců za celou dobu účinnosti vydané výjimky. Navíc musí společnost Úsovsko pořídit z celého procesu plašení a predace telat krkavci videozáznam s přesným datem a časem. Nové rozhodnutí ze strany MŽP považujeme za přijatelný kompromis mezi zájmy ochrany přírody a zájmy chovatelů.