Vloženo: 29.11.2010, Typ: Připomínky, Zdroj: Hnutí DUHA Olomouc, Vydáno: 29.11.2010
Vyjádření Hnutí DUHA Olomouc ve zjišťovacím řízení v rámci posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) k záměru zástavby další volné plochy v Olomouci.
(ke sp. zn. KÚOK/107721/2010/OŽPZ/7411)
V souladu s ust. § 6 odst. 7 zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zasíláme příslušnému orgánu níže uvedené vyjádření:
Zpracovatel oznámení tvrdí, že kumulace s jinými záměry není předpokládána − s tímto tvrzením nesouhlasíme, neboť zpracovateli je známo, že nedaleko od místa umístění posuzovaného záměru bude budována zcela nová městská čtvrť s obchodní galerií. Oba záměry („Administrativní budova Envelopa“) i záměr Šantovka s sebou ponesou soustředění další osobní automobilové dopravy do těchto od sebe nepříliš vzdálených míst. Požadujeme proto, aby především v otázce nárůstu automobilové dopravy byl předložený záměr posouzen kumulativně se záměrem Šantovka.
Obsah kapitoly nekoresponduje s jejím názvem. Zpracovatel oznámení sice uvádí, že „záměr s sebou přinese také sociálně ekonomický efekt“ spočívající ve vytvoření nabídky nových pracovních míst, ale už nijak nekonkretizuje, o jaká pracovní místa by mělo jít, zda jde o pracovní místa, která uspokojí aktuální poptávku. Argumentace „pracovními místy“ je možná v zásadě u každého záměru, který generuje alespoň jedno pracovní místo, nicméně se domníváme, že toto nemůže být jediným argumentem odůvodňujícím potřebu záměru (neboť tento argument lze použít vždy a poté ztrácí tento zákonný požadavek význam). Zpracovatel oznámení předkládá čtenářům názor, že „volná plocha“ je v zásadě vadným způsobem využití území a jediný přípustný postup je volné plochy ve městě zastavět. Zpracovatel oznámení uvádí, že dojde „ke zvýšení zejména užitné hodnoty této části městské krajiny“. Z čeho dovozuje, že „zelená plocha“ uvnitř města má nízkou užitnou hodnotu? Z tvrzení zpracovatele oznámení vyplývá, že jakákoliv volná plocha uvnitř městské krajiny by měla být zastavěna, protože jen tak dochází ke kvalitativnímu posunu.
Požadujeme v rámci zpracování dokumentace posouzení vlivů na ŽP rozpracovat skutečné zdůvodnění potřeby záměru včetně uvedení odkazů na zpracované studie a jiné relevantní koncepční materiály, z nichž vyplývá skutečná potřebnost podobného zařízení na této ploše.
Kapitola vůbec neobsahuje předpokládaný počet automobilů, které budou v době provozu k administrativní budově přijíždět. Požadujeme tyto údaje doplnit.
V této subkapitole jsou uvedena pouze doporučení, která by měla snížit mortalitu ptactva při střetu s „neviditelnou překážkou“. Požadujeme, aby navržený materiál byl uveden jako podmínka, kterou musí další stupně projektové dokumentace předloženého záměru obsahovat.
Osazení otvorů ochrannou mřížkou musí být také podmínkou, nikoliv pouze doporučením.
V této subkapitole je uvedeno, že administrativní budova je plánována na plochách, které nejsou dlouhodobě nijak intenzivně využívány a „vzhledem k dnešnímu stavu zájmové lokality tedy dojde k významnému kvalitativnímu posunu – ke zvýšení zejména užitné hodnoty této části městské krajiny“. Uvedené tvrzení není založeno na žádných faktech a jde pouze o subjektivní pocit autora oznámení. Z čeho zpracovatel oznámení usuzuje, že zeleň ve městě má menší význam než jakákoliv stavba? Zeleň ve městě tvoří nezastupitelné funkce. Když pomineme hnízdní a potravní zdroje pro ptactvo a jiné živočichy, jde především o poskytování stínu a udržování stálé teploty a vlhkosti, tedy vhodného mikroklimatu prostředí. Za horkých letních dnů betonové plochy odrážejí velké množství tepla zpět do okolního prostředí, zatímco živé stromy teplo pohlcují a okolní prostředí ochlazují (Pokorný, 2003). Stromy tak výrazně snižují následky letních veder, působí protihlukově, zachycují prach a škodliviny, které ve městě často překračují povolené koncentrace. Je nezbytné veškeré volné plochy, které nejsou „intenzivně využívány“ ve městě zastavět?
Naprosto tedy nelze souhlasit s tvrzením, že „význam záměru lze spatřovat zejména v pozvednutí úrovně využití území“.
V kapitole věnované rozptylové studii se na str. 42 oznámení uvádí, že v době provozu stavebního záměru se budou denní koncentrace PM10 pohybovat na hraně imisního limitu a jejich nárůst v místě nejbližší obytné zástavby bude o cca 0,01 %. Dále se v oznámení uvádí, že již nyní překračované průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu budou dále zvýšeny, a to o cca 0,0004 %. Ačkoliv zpracovatel oznámení uvádí, že jde o nárůst zanedbatelný, dle našeho názoru jakékoliv zvýšení už nyní překročených limitů povolených koncentrací škodlivých látek v ovzduší je nepřípustné.
V části věnující se vlivům stavby na pracovní prostředí a veřejností využívané prostředí je uvedeno, že realizací záměru dojde k vytvoření prostor pro komerci, administrativu a služby s velmi vysokým standardem. Na stejném místě je však potřeba uvést, že dojde k zániku veřejné plochy zeleně, která sice dle názoru zpracovatele oznámení nemá žádnou užitnou hodnotu, avšak dle našeho názoru ve městě tvoří funkci nenahraditelnou (viz výše).
V části věnované sociálním a ekonomickým důsledkům stavby se zpracovatel oznámení zabývá pouze zvýšením počtu pracovních míst v nově navrženém komplexu. Byly však při zpracování oznámení posouzeny širší dopady, tj. vůbec potřebnost takového zařízení a případný odliv pracovníků z jiných zařízení do nově vzniklého zařízení? Pokud taková data k dispozici nejsou, nelze jednoznačně hodnotit vznik nových pracovních míst, když existuje možnost, že dojde jen k „přelivu“ pracovníků odjinud.
Část věnovaná ovlivnění faktorů psychické pohody opět zcela opomíjí fakt, že v místě dojde k zániku volného prostranství, které na obyvatele může působit větší „vzdušností“ místa, a jeho náhradě novou, relativně velkou stavbu. Nesouhlasíme s tím, že prašnost bude zvýšena pouze v období výstavby, neboť i v době provozu zařízení bude prašnost oproti stávajícímu stavu zvýšená, a to již z prostého důvodu, že zanikne zelené prostranství (trávník a solitérní stromy), které prašnost pohlcují.
Závěrem navrhujeme, aby předložený záměr byl podroben procesu posuzování vlivů na životní prostředí a zpracovávaná dokumentace aby se vypořádala s našimi námitkami uvedenými výše.
Mgr. Hana Kovaříková
koordinátorka Hnutí DUHA Olomouc