Nejčastější dotazy - hliník

Doslechl jsem se, že vaše ekoporadna sbírá hliníkový odpad (plechovky od nápojů, víčka a pod.), je to pravda?

Ano, do olomoucké ekoporadny na Dolním náměstí je možné donést vytříděný tenkostěnný hliník. Tuto službu poskytujeme občanům města Olomouce, protože tenkostěnný hliník nemusí každá sběrna surovin odkupovat. S velkými kusy není problém, ale po tenkostěnném hliníku je menší poptávka od zpracovatelských firem. Některé sběrny tenkostěnný hliník proto nevykupují.

Existují další místa, kam lze tento odpad odnést?

V Olomouci tenkostěnný hliník vykupuje firma HOPR TRADE CZ se sběrnami na Libušině 343/83, (Chválkovice) a na Tomkově ulici (Hejčín). Sběrny této společnosti fungují také v dalších městech v okolí Olomouce (Zábřeh, Prostějov, Přerov, Šumperk, Mohelnice a Vyškov).

Nelze se dohodnout s technickými službami Olomouc na rozšíření sběru tříděného odpadu i o tuto surovinu?

Technické služby města Olomouce pro odklad odpadu i hliníku provozují dva sběrové dvory, a to v Hodolanech v ulici Chelčického, tel: 603 192 578, a v Neředíně (za hřbitovem), tel: 603 192 579. Zde můžete uložit bezplatně odpad, pokud jste občanem města Olomouce. Provozní doba: úterý - sobota od 9:00 do 17:00 hodin, přestávka 13:00 - 13:30 hodin.

Samostatné kontejnery na hliník v rámci sběrných míst v městě Olomouc nemají dle mého názoru moc velký význam, protože domácnosti nevyprodukují takové množství odpadu ve formě tenkostěnného hliníku, aby se popelnice brzy naplnily a odvezly. Mám obavu, že by se v kontejnerech nacházel i jiný odpad. V ten moment by byl hliníkový odpad znečištěn, dále by se nezpracoval a skončil by na skládce. Podle našich informací se již o třídění hliníku na školách v Olomouci jednou pokusila firma Eko Metalrecycling z Rýmařova. Byly používány zvony zelené barvy. V popelnicích se ale nacházelo spousta jiných věcí a odpad byl znehodnocován jako surovina, proto firma sběr zrušila.

A jak recyklace probíhá?

Hliník - latinsky Aluminium (Al) je třetím nejrozšířenějším prvkem na Zemi. Tento kov se vyznačuje malou hustotou, výbornou tepelnou a elektrickou vodivostí, kujností, tažností a odolností vůči korozi. Pro své vlastnosti našel uplatnění i v domácnostech a v potravinářském průmyslu jako vhodný obalový materiál.

Hliník jako obalový materiál je stále módní - brání přístupu světla a prostupu pachů: potkáváme ho ve formě obalů čokolád, víčka kryjícího kelímek s jogurtem a dalšími mléčnými výrobky. Dále jako víčka zavařovacích sklenic, vaničky, ve kterých v obchodech můžeme koupit paštiku a další masné výrobky. Plechovky na pivo či energetické nápoje jsou také z hliníku, v hliníkové fólii najdete i kostku másla či tvaroh.

Ale: Pokud to jde, měly by se domácnosti nakupování potravin v hliníkových obalech co nejvíce vyhýbat. Jak již bylo zmíněno, je to stále módní hit, ale výroba hliníku je extrémně energeticky náročná a významně poškozuje životní prostředí, neboť při ní vznikají toxické emise. Za ekologicky příznivé chování se nedá považovat nákup potravin v hliníkových obalech, pokud existuje jiná alternativa obalu pro stejný produkt. Např. víčka od jogurtu bývají plastová i hliníková.

Hliník je kov, který se v přírodě vyskytuje jen ve sloučeninách. Při jeho výrobě se spotřebuje velké množství energie (na 1 kg asi 20 kWh), vody a základní suroviny - bauxitu (na 1 kg hliníku je potřeba asi 4 kg bauxitu). Zároveň se vyprodukuje velké množství toxického odpadu (na 1 tunu hliníku kolem 0,5 tuny odpadu). Vznikají emise fluoru, které způsobují dýchací potíže a alergie.

Pokud se nákupu potravin v hliníkové fólii nedá vyhnout, pak je nutné odpad alespoň třídit. Recyklace hliníku významně šetří energii a primární suroviny (úspory činí až 95 %). Sběrem hliníku a možností jeho druhotného použití tak každý z nás přispívá k tomu, aby silně škodlivých a znečišťujících látek, které pocházejí z výroby hliníku, ubývalo.

Ze statistiky zjistíme, že průměrný občan České republiky vyprodukuje ročně asi 1,2 kg hliníkového odpadu, který většinou končí na skládkách. Při celkovém počtu obyvatel našeho státu toto množství představuje 12 000 tun kvalitního materiálu. Hliník se navíc ze skládek neztratí, neboť se v přírodě nerozkládá. Bohužel i při recyklaci vzniká na každou tunu vyprodukovaného hliníku 0,4 až 0,5 t odpadní solnaté strusky, jež bývá z větší části skládkována, proto je nutné se použití hliníku co nejvíce vyhýbat.

Jednou z možností zpracování tenkostěnného hliníku je drcení, zbavování laků, barev a výroba hliníkového prášku a granulí. Tento polotovar se pak uplatní jako redukční činidlo při výrobě oceli. Tento postup uplatňují v praxi ve firmě Alutherm CZ v Mníšku pod Brdy.

Jiná cesta zpracování je slisování hliníku do tzv. ingotů, které se používají jako redukční činidlo při výrobě oceli nebo se přidávají do hliníkové taveniny a ztráty hořením se tak snižují. Tento postup využívá firma EkoMetalrecycling z Rýmařova. Určitě by bylo chvályhodné vytvořit sběrná centra také v dalších ekocentrech nebo na školách a po nastřádání většího množství tohoto odpadu následně kontaktovat některou s výše uvedených firem.

A jak hliníkový obal bezpečně poznáme?

Hliníkový obal poznáme podle symbolu tří šipek a uvnitř čísla 41, či označení ALU pod šipkami. Velmi jednoduše poznáme hliník také podle magnetky, kterou máte např. připevněny vzkazy na ledničce. Magnetka odliší, zda je obal z železného kovu (magnetismus působí), či z hliníku (magnetismus se neuplatní). Také ne všechno, co se hliníkově třpytí, je možné sbírat: pokud se při zmáčknutí obalu, který je hliníkově stříbrný, po uvolnění obal opět vrátí do svého původního tvaru, je v něm zastoupení hliníku tak malé, že není možné tento obal dále zpracovávat (např. obaly od kávy, některá víčka od jogurtů). Zpracovatelským firmám také pomůže, pokud obal očistíte od zbytku potravin i papírových nálepek. Vyčištění je vhodné také proto, aby se při shromažďování obalů, které trvá poměrně dlouho, zbytky potravin nekazily a neplesnivěly.

Co tedy můžeme sbírat?

Nápojové plechovky; použité fólie od jogurtů, termixů, salátů, sýrů, másla (po oddělení papírové části od fólie); šroubovací uzávěry (nekorunkové) od alko i nealko nápojů; obaly od paštik; tuby od léčiv; fólie z čokolád; sprejové nádobky; hliníkové nádobí a příbory; žaluzie; plechy; soudky; konve; stanové konstrukce; lehátka apod.

Nesbírají se fólie spojené s papírem a plastem (obaly od žvýkaček, vnitřní obal cigaretové krabičky, pytlíky od kávy, polévek, obaly od sušenek, arašídů, mražených krémů, obaly od trvanlivého mléka v krabicích) a nádoby nebo jiné předměty kombinované s železnými či jinými prvky.

Závěrem bychom rádi připomenuli, že lepší je vzniku hliníkového odpadu předcházet, než řešit jeho následnou recyklaci. Ta je ovšem k přírodě stále šetrnější než skládkování.